Výrok
I. Řízení o uložení povinnosti žalobci zaplatit žalovanému 14 500 Kč se zastavuje.
II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 437,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,79 % ročně z částky 20 000 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení,se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1 Žalobce se žalobou domáhá, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit mu 20.000 Kč s odůvodněním, že dne 11.12.2017 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota] -4124. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatky a úrok ve výši 28 % z jistiny. Celkové náklady byly 14.600 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit 34.600 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 2.600 Kč. Žalovaný však řádě a včas nesplácel, předchůdce žalobce celý úvěr zesplatnitl ke dni 11.1.2019. Celková neuhrazená částka sestává z jistiny 20.000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 3.088 Kč, poplatku 2.744 Kč a inkasního poplatku 2.368 Kč. Vzhledem k neuhrazení jistiny úvěru ve výši 20.000 Kč se tato úročí od 12.1.2019 úrokem s úrokovou sazbou 10,79 % ročně. Dále je požadován úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně. Dále žalobci vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty. Pohledávka za žalovaný byla společností [právnická osoba]. postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020 s účinností ke dni 8.7.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Za období od postoupení pohledávky byla žalovaným uhrazena částka 34.500 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně s odbornou péčí posoudila tuto schopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným, takto byl dotázán na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace byly ověřovány doklady a byly zaznamenány do karty zákazníka. Žalobkyně informace posoudila ve skóringovém modelu, který vyhodnotil data předložená žalovaným. Dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet, žalobkyně neměla důvod o tomto závěru pochybovat. K žalobě žalobkyně doložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru, kartu zákazníka, scoringový výpočet, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, dohodu o uznání dluhu, předžalobní výzvu.
2 Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem z důchodu 8.473 Kč, to je i příjem celé domácnosti, za stravu a výživu vydá 3.000 Kč, je v invalidním důchodu, svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů, vybavení domácnosti standardní.
3 Před soudem žalobkyně uvedla, že trvá na žalobě, nemá za to, že by smlouva byla neplatná pro nemravný úrok, smlouva byla řádně sjednána, úroky a další poplatky byly v obvyklé akceptovatelné míře. Pokud jde o úvěruschopnost, tak ta byla zkoumána, byla posouzena v ten den, kdy žalovaný o úvěr žádal, předkládá soudu údaje sdělené žalovaným, byla vyhodnocována úvěruschopnost, příjmy dokládal výplatní páskou ohledně invalidního důchodu. Pokud jde o promlčení, tak každá jednotlivá splátka znamená uznání dluhu, dále žalovaný uzavřel se žalobcem uznání dluhu, kde svůj dluh uznal, jedná se o uznání z 25.7.2023. Listiny založila do spisu. Navrhuje, aby soud žalobě vyhověl, požaduje náhradu nákladů řízení, vyčíslení zakládá do spisu.
4 Žalovaný v podáních soudu a před soudem uvedl, že smlouva je neplatná, RPSN je 189,38 %, ačkoliv běžná sazba je 9,14 %, je tedy asi 21x vyšší než obvyklá výše, dle judikatury lze požadovat maximálně čtyřnásobek. Požadovaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Dále nebyla dostatečně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Tato byla posuzována jen na základě nepodložených prohlášení žalovaného. Věřitel musí vyvinout maximální úsilí k ověření tvrzených sdělení žalovaného. Úvěr byl zesplatněn již dne 11.1.2019, od té chvíle běží promlčecí lhůta a nárok je již promlčen. Žalovaný uhradil 34.500 Kč, dle zásad bezdůvodného obohacení měl uhradit 20.000 Kč, což učinil, zbývajících 14.500 Kč získal žalobce bez právního důvodu a je tak povinen žalovanému toto bezdůvodné obohacení vydat. Následně uvedl, že bere zpět vzájemný návrh, kterým se dožaduje vrácení 14.500 Kč a navrhuje zamítnutí žaloby, tedy se dožaduje toho, aby již nic neplatil.
5 Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6 Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7 Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9 Soud zkoumal proces uzavírání smlouvy a dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena při osobním jednání, nikoliv pomocí prostředků jednání na dálku. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, soud má za to, že tato byla řádně zkoumána, zástupce poskytovatele zápůjčky osobně navštívil domácnost žalovaného, posoudil v jakých žije poměrech, byl obeznámen s tím, že žalovaný pobírá invalidní důchod, byly mu předloženy poštovní poukázky a výplatě tohoto důchodu. Pokud jde o námitku promlčení, soud má za to, že nedošlo k promlčení požadovaného nároku žalobce, když zaplacením každé splátky dochází k uznání dluhu a vedle toho žalovaný podepsal uznání dluhu dne 25.7.2023.
10 Smlouva je přesto neplatná, a to v důsledku sjednaného RPSN ve výši 166,07 % jak je uvedeno výslovně ve smlouvě, nebo ve výši 189,38 % jak uvádí žalovaný. V každém případě se v tu dobu RPSN pohybovala okolo 10 % ročně, došlo tak k více jak 16 násobnému překročení obvyklého RPSN, což je důvodem neplatnosti uzavřené smlouvy (např. 23 Cdo 2885/2022). Soud tak dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je neplatná a dle zásad o bezdůvodném obohacení je žalovaný povinen vydat to, oč se obohatil (§ 2991 o.z.).
11 Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni zaplatil i dle tvrzení žalobkyně částku 34.500 Kč, není ničeho, oč by se žalovaný obohatil, a proto soud žalobu zamítnul. Úroky z prodlení se u bezdůvodného obohacení určují od data vydání rozhodnutí, v době zamítnutí žaloby již bylo bezdůvodné obohacení vydáno a tudíž nelze určit úroky z prodlení.
12 Žalovaný se domáhal zaplacení 14.500 Kč po žalobkyni s tím, že tyto peníze získala bez právního důvodu, když smlouva je neplatná, bezdůvodně se obohatila. Návrh žalobce však nesplňoval všechny náležitosti návrhu a za situace, kdy žalovaný tento návrh vzal zpět, soud se dále nezabýval náležitostmi tohoto návrhu a řízení o něm dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
13 Žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení, žádné však nepožadoval a dle spisu mu žádné ani nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.