Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 000 Kč za období od 8. 7. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 5 076,05 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 6 949 Kč od 13. 7. 2025 do 7. 7. 2026, co do úroku z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 1 949 Kč od 8. 7. 2026 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobou ze dne 27. 4. 2026 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 10 076,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 949 Kč od 13. 7. 2025 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 12. 6. 2025 smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr 5 000 Kč, který se zavázal splatit do 12. 7. 2025 a dále zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 1 750 Kč, poplatek za volitelnou službu expresní projednání žádosti 199 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok 3 127,05 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní, byla ověřena totožnost žalovaného a podpis smlouvy byl proveden prostřednictvím unikátního SMS kódu zaslaného žalobkyní žalovanému. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobkyně pro případ neuznání nároku z titulu smlouvy o úvěru navrhuje posouzení nároku dle právní úpravy bezdůvodného obohacení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Zástupce žalobkyně se z nařízených ústních jednání písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou, k prvnímu jednání ve věci se však bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.Na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl soud z hlediska skutkového k následujícím závěrům:Nelze mít za prokázané tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy úvěru mezi stranami, když nebyla předložena ani smlouva v listinné podobě ani důkazy způsobilé dostatečně prokázat uzavření smlouvy distančním způsobem. Ze záznamu o platbě bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne 12. 6. 2025 poukázána platba 5 000 Kč ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Z potvrzení [právnická osoba]. bylo zjištěno, že uvedený účet je veden na jméno žalovaného.Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný nevrátil, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení.Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Tím, že žalovanému byla vyplacena částka 5 000 Kč, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, na jejímž základě měla být tato částka vyplacena dle tvrzení žalobkyně, lze konstatovat, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu a toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat.Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).Žalovaný nebyl před podáním žaloby jakkoliv vyzván k plnění. Své tvrzení o odeslání předžalobní výzvy dne 17. 4. 2026 žalobkyně nijak nedoložila. Splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení tak v daném případě přivodilo až doručení žaloby v tomto řízení. Elektronický platební rozkaz spolu s žalobou byl doručován žalovanému na adresu [adresa]. 6. 2026. Desetidenní úložní doba uplynula marně 6. 7. 2026 a lze vycházet z toho, že nejpozději k tomuto datu žalovaný měl objektivně možnost s obsahem žaloby seznámit a splatnost nároku tak nastala 7. 7. 2026. Ode dne následujícího pak je ve smyslu § 1968 věty prvé občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (účinného od 1. 1. 2014, dále jen o.z.) v prodlení. Podle § 1970 o.z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo.Z uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl co do částky 5 000 Kč a co do úroku z prodlení z této částky za dobu od 8. 7. 2026. Ve zbývající části soud žalobu coby nedůvodnou zamítl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť procesně převážně úspěšnou byla strana žalovaná, které však žádné procesní náklady nevznikly.Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.