Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 000 Kč za období od 21. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 10 774,85 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 774,85 Kč od 27. 2. 2024 do 20. 3. 2025 a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 774,85 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobou ze dne 16. 5. 2025 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 27 774,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27. 2. 2024 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 23. 2. 2023 se společností [právnická osoba]. smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 17 000Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 26. 2. 2024, což však neučinil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím portálu [Anonymizováno], kdy žalovaný provedl registraci a po prověření jeho schopnosti úvěr splácet mu byl zaslán návrh úvěrové smlouvy, který akceptoval. Postup při ověření totožnosti klienta vyplývá textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž podpis na smlouvě je nahrazen unikátním SMS kódem. Úvěrové prostředky byly převedeny 23. 2. 2023 na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalobou uplatněný nárok sestává z jistiny 17 000 Kč a smluvního poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 774,85 Kč. Pohledávka byla následně smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil přes výzvu ničeho.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Zástupce žalobkyně se z nařízených ústních jednání písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou, k prvnímu jednání ve věci se však bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.Na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl soud z hlediska skutkového k následujícím závěrům:Na základě žalobkyní předložené smlouvy o úvěru nelze mít za prokázané tvrzení žalobkyně, že tato smlouva byla uzavřena. Podpis žalovaného na smlouvě je nahrazen číselným kódem, přičemž však ani v kontextu ostatních důkazů nelze učinit spolehlivý závěr, že žalovaný skutečně projevil vůli smlouvu uzavřít. Poukazuje-li žalobkyně ohledně způsobu uzavření smlouvy na text samotné smlouvy, je třeba uvést, že jakékoliv ujednání zahrnuté do samotné smlouvy nemůže založit jakákoliv práva a povinnosti, pokud právě uzavření samotné smlouvy není prokázáno.Z obdobných důvodů nemohl soud učinit jakýkoliv relevantní skutkový závěr ani z formuláře informace o spotřebitelském úvěru, když i zde je podpis žalovaného nahrazen číselným kódem.Z potvrzení o platbě vyplývá, že předchůdce žalobkyně vyplatil dne 23. 2. 2023 částku [PSČ obec] na bankovní účet č. [č. účtu].Dotazem u [právnická osoba]. bylo ověřeno, že účet č. [č. účtu] byl v rozhodné době veden na jméno žalovaného.Postoupení pohledávky bylo původním věřitelem oznámeno žalované dopisem odeslaným 15. 3. 2025, což žalobkyně prokazuje předložením výzvy a podacím lístkem. Postoupení pohledávky bylo dále prokázáno předložením smlouvy z 28. 2. 2025.Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové ani jiné smlouvy mezi účastníky, avšak současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný nevrátil, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení.Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Tím, že žalovanému byla vyplacena částka 17 000 Kč, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, na jejímž základě měla být tato částka vyplacena dle tvrzení žalobkyně, lze konstatovat, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu a toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat.Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).Žalovaný byl vyzván k plnění přípisem odeslaným 15. 3. 2025. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalovanému třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě 19. 3. 2025. Následujícího dne mohl žalovaný na svůj dluh plnit a pokud tak neučinil, je počínaje dnem 21. 3. 2025 v prodlení.Z uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl co do částky 17 000 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky za dobu od 21.3. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu coby nedůvodnou zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., míra procesního úspěchu stran je v podstatě obdobná. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tady i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků z prodlení, ke dni vydání rozsudku. Uvedený názor je mimo jiné vyjádřen v nálezu Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 ze dne 30.8.2010.