Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč za období od 6. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
Žalobou ze dne 2. 4. 2025 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 1. 2025 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný vedl jednání o poskytnutí úvěru se společností [právnická osoba] Na základě těchto jednání byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, přičemž uzavření smlouvy. Žalovanému byla vyplacena na účet č. [č. účtu] dne 8. 9. 2023 částka 10 000 Kč a dne 2. 9. 2023 částka 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení přijetím plnění bez právního důvodu byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalovaný neuhradil na svůj dluh přes výzvu ničeho.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Zástupce žalobkyně se z nařízených ústních jednání písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou, k prvnímu jednání ve věci se však bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.Na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl soud z hlediska skutkového k následujícím závěrům:Nelze mít za prokázané uzavření smlouvy úvěru či jakékoliv jiné smlouvy mezi žalovaným a původním věřitelem [právnická osoba], když nebyla předložena ani smlouva v listinné podobě ani důkazy způsobilé dostatečně prokázat uzavření smlouvy distančním způsobem. Z potvrzení platební brány [Anonymizováno] bylo nicméně zjištěno, že na bankovní účet č. účet č. [č. účtu] byla poukázána dne 8. 9. 2023 částka 10 000 Kč a dne 2. 9. 2023 částka 10 000 Kč. Dotazem u [Anonymizováno] bylo ověřeno, že účet č. [č. účtu] byl v rozhodné době veden na jméno žalovaného. Postoupení pohledávky bylo původním věřitelem oznámeno žalované dopisem odeslaným 26. 12. 2024, což žalobkyně prokazuje předložením výzvy a podacím lístkem. Postoupení pohledávky bylo dále prokázáno předložením smlouvy z 12. 12. 2024.Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové ani jiné smlouvy mezi účastníky, avšak současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný nevrátil, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení.Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Tím, že žalovanému byla vyplacena částka 20 000 Kč, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, na jejímž základě měla být tato částka vyplacena dle tvrzení žalobkyně, lze konstatovat, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu a toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat.Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).Žalovaný byl vyzván k plnění přípisem odeslaným 26. 12. 2024. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalovanému třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě 21. 12. 2024. Je-li požadován žalobou úrok z prodlení za dobu od 6. 1. 2025, lze tak uzavřít, že k tomuto dni již nepochybně trvalo prodlení žalovaného.Z uvedených důvodů soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení byly vyčísleny celkovou částkou 2 615 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 1 200 Kč stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 400 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč, a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 315 Kč.Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně.Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.