Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 011 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 7 801 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 124,58 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 812 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 336,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 19 812 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému 15 000 Kč na bankovní účet č. [č. účtu] a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru 495 Kč v 24 měsíčních splátkách ve výši a splatnosti dle splátkového kalendáře. Úrok je vynesen v rámci druhé až osmé splátky pevnou částkou ve výši 735 Kč. Smlouvou byly sjednány služby tzv. expresní výplata za 199 Kč, bezpečná splátka za poplatek 99 Kč měsíčně a SMS servis za 49 Kč měsíčně. Pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splatné splátky, strany si sjednaly smluvní pokutu 500 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Posuzovala jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumala klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlédla do externích registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, CEE, insolvenční rejstřík). Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je pro požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením úvěruschopnosti. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný uhradil celkem částku 2 989 Kč (k započtení úhrad na úrok, poplatky a jistinu odkazuje žalobkyně na splátkový kalendář). Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Ke dni podání žaloby byla žalovaná částka tvořena neuhrazenou jistinou 13 750 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku v celkové výši 396 Kč, poplatkem za SMS servis v celkové výši 196 Kč, úroky ve výši 2 940 Kč, účelně vynaloženými náklady na vymáhání pohledávky v celkové výši 1 030 Kč, a smluvní pokutou v celkové výši 1 500 Kč. Na příslušenství žalobkyně žádá kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 124,58 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 19 812 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %. Ač vyzván, žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a k žalobě se nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno tzv. fikcí (§ 49 odst. 4 o. s. ř.
4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:
5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne [datum]. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal peníze vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru 495 Kč v 24 měsíčních splátkách ve výši a splatnosti dle splátkového kalendáře. Úrok je vynesen v rámci druhé až osmé splátky pevnou částkou ve výši 735 Kč. Smlouvou byly sjednány služby tzv. expresní výplata za 199 Kč, bezpečná splátka za poplatek 99 Kč měsíčně a SMS servis za 49 Kč měsíčně. Pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splatné splátky, strany si sjednaly smluvní pokutu 500 Kč a úhradu za náklady za měsíc vymáhání 300 Kč. RPSN činilo 49,1 % a celková částka k zaplacení žalovaným 20 640 Kč.
6. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně eviduje, že žalovaný je [Anonymizováno], je [Anonymizováno] s příjmem [částka], ostatní členové domácnosti mají příjem [částka] a že má jiné splátky ve výši [částka]. Dále dne [datum] žalobkyně provedla lustraci žalovaného v ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS s vyhovujícím výsledkem.
7. Z potvrzení o proplacení platby soud zjistil, že dne [datum] poukázala žalobkyně na ve smlouvě uvedený účet č. [č. účtu] 15 000 Kč.
8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaný uhradil celkem 2 989 Kč.
9. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že je v prodlení s úhradou splátek, vyzvala jej k úhradě dlužné částky v celkové výši 4 616 Kč ve lhůtě 30 dnů. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na kontaktní adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru dne [datum].
10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že je v prodlení s úhradou splátek, vyzvala jej ke splacení celého úvěru a k úhradě dlužné částky v celkové výši 19 812 Kč ve lhůtě 14 dnů. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na kontaktní adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru dne [datum].
11. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě žalované pohledávky. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na poslední známou adresu žalovaného dne [datum].
12. Ze sazebníku a standardní informace o spotřebitelském úvěru soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro právní posouzení věci. Metodiku posouzení úvěruschopnosti vzhledem k jejímu obsahu považoval soud za doplnění žalobních tvrzení.
13. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě žalobkyní předložených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti a označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Soud zejména postrádal tvrzení, jakým konkrétním způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy nejsou postačující obecná a na konkrétní případ nedopadající tvrzení; jaká konkrétní zjištění o žalovaném z hlediska posouzení úvěruschopnosti žalobkyně zjistila a na základě čeho dospěla k závěru, že právě žalovaný splňuje podmínku schopnosti splácet poskytnutý úvěr a z jakých konkrétních dokumentů a záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti žalované strany právní předchůdkyně žalobkyně vycházela. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným řádně po obsahové stránce prověřila příjmovou situaci žalovaného (např. vyžádáním výpisu z běžného účtu žalovaného či potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu), což je základní předpoklad pro posouzení úvěruschopnosti. Dále soud postrádal jakékoliv ověření, zda žalovaný nemá jinou úvěrovou angažovanost v rejstříku SOLUS či NRKI a jaká je jeho splátková morálka, přičemž pouhé prohlášení žalovaného v tomto směru není dostačující. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.
14. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:
15. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).
16. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).
17. Žalovanému bylo na základě smlouvy o úvěru žalobkyní poskytnuto 15 000 Kč, což bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně tvrdila, že do vyhlášení rozsudku žalovaný uhradil žalobkyni celkem 2 989 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni na dluh uhradil více, že mu povinnost k úhradě dluhu nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 011 Kč, která tvoří rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou jistinou úvěru a žalovaným do vyhlášení rozsudku uhrazenou částkou. V zbytku požadované jistiny úvěru soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
18. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalovaného v částce 12 011 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal.
19. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvní pokuty a nákladů na vymáhání pohledávky, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 336,29 Kč, přičemž tato částka představuje 12,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,43 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,57 %). Při určení poměru úspěchu ve věci soud vycházel z kapitalizovaného předmětu řízení ke dni vyhlášení rozsudku, tj. 21 285,84 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 812 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
21. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonná pro peněžité plnění.