Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 41 507,29 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co doa) částky ve výši 59 557,87 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 14 804,95 Kčs úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 99 309,16 Kč od [datum] do zaplacenís kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 713,82 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 101 065,16 Kč od [datum] do zaplaceníb) částky ve výši 47 073,77 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 7 749,91 Kčs úrokem ve výši 14,75 ročně z částky 44 966,30 Kč od [datum] do zaplacenís kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 253,97 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 073,77 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 148 138,93 Kč s příslušenstvím. První nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], jejíž součástí byly úvěrové podmínky, na jejímž základě poskytla žalované úvěrový rámec 100 000 Kč. Žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr opakovaně do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, které byly splatné 20. dni v měsíci. Pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou splátky, strany si sjednaly smluvní pokutu 500 Kč limitovanou výší dlužné splátky. Žalovaná se zavázala k placení poplatku za vedení účtu ve výši 39 Kč měsíčně a k úhradě náhrady účelně vynaložených nákladů vymáhání 300 Kč za měsíc vymáhání. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Posuzovala její příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumala klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlédla do externích registrů (NRKI, SOLUS, CEE, insolvenční rejstřík). Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované je pro požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením úvěruschopnosti. Žalovaná celkem načerpala částku ve výši 123 760 Kč a na poskytnutý úvěr žalobkyni uhradila částku 82 252,71 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Ke dni podání žaloby byl první žalovaný nárok tvořen neuhrazenou jistinou 99 309,16 Kč, neuhrazenými poplatky 156 Kč (4x 39 Kč), účelně vynaloženými náklady na vymáhání pohledávky v celkové výši 600 Kč (2x 300 Kč) a smluvní pokutou v celkové výši 1 000 Kč. Na příslušenství žalobkyně žádá úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 14 804,95 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 99 309,16 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 2 713,82 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z částky 101 065,16 Kč.
2. Druhý nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], jejíž součástí byly úvěrové podmínky, na jejímž základě poskytla žalované úvěrový rámec 45 000 Kč. Žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr opakovaně do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, které byly splatné 20. dni v měsíci. Pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou splátky, strany si sjednaly smluvní pokutu 500 Kč limitovanou výší dlužné splátky. Žalovaná se zavázala k placení poplatku za pojištění schopnosti splácet a k úhradě náhrady účelně vynaložených nákladů vymáhání 300 Kč za měsíc vymáhání. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Posuzovala její příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumala klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlédla do externích registrů (NRKI, SOLUS, CEE, insolvenční rejstřík). Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované je pro požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením úvěruschopnosti. Žalovaná celkem načerpala částku ve výši 87 200 Kč a na poskytnutý úvěr žalobkyni uhradila částku 88 171 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Ke dni podání žaloby byl druhý žalovaný nárok tvořen neuhrazenou jistinou 44 966,30 Kč, neuhrazenými poplatky za pojištění 507,47 Kč, účelně vynaloženými náklady na vymáhání pohledávky v celkové výši 600 Kč (2x 300 Kč) a smluvní pokutou v celkové výši 1 000 Kč. Na příslušenství žalobkyně žádá úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 7 749,91 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 44 966,30 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 253,97 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z částky 47 073,77 Kč. Ač vyzvána, žalovaná ničeho neuhradila.
3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná a k žalobě se nevyjádřila.
4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavily, ač byly řádně a včas předvolány.
5. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzených smluv o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:
6. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne [datum]. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s rámcem ve výši 100 000 Kč s roční úrokovou sazbou 26,28 %. Žalovaná se zavázala splácet úvěr měsíční splátkou ve výši 4 % z dlužné částky. RPSN činilo 29,69 %, celková částka splatná žalovanou 114 234 Kč. Pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou splátky, strany si sjednaly smluvní pokutu 500 Kč limitovanou výší dlužné splátky. Žalovaná se zavázala k úhradě náhrady účelně vynaložených nákladů vymáhání 100 Kč za měsíc vymáhání. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně ke dni [Datum narození advokáta] eviduje, že žalovaná je [Anonymizováno], je [Anonymizováno] s příjmem [částka], ostatní členové domácnosti mají příjem [částka] a měsíční výdaje má ve výši [částka]. Dále ve dnech [datum] až [datum] žalobkyně provedla lustraci žalované v ISIR s negativním výsledkem, v registru NRKI s výsledkem OK, v registru MVCR s výsledkem ověřeno, v registru [Anonymizováno] [Anonymizováno] s výsledkem OK a v [Anonymizováno] s výsledkem OK. Žalobkyně si obstarala aktuální úvěrovou zprávu z registru NRKI. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná za období od [datum] do [datum] celkem načerpala částku 123 760 Kč a celkem uhradila částku 82 252,71 Kč. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru vyzvána k úhradě částky 109 455,79 Kč z titulu žalované pohledávky. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na kontaktní adresu žalované uvedenou ve smlouvě o úvěru dne [datum].
7. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne [datum]. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s rámcem ve výši 45 000 Kč s roční úrokovou sazbou 26,28 %. Žalovaná se zavázala splácet úvěr měsíční splátkou ve výši 4 % z dlužné částky. RPSN činilo 33,27 %, celková částka splatná žalovanou 52 114 Kč. Pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou splátky, strany si sjednaly smluvní pokutu 500 Kč limitovanou výší dlužné splátky. Žalovaná se zavázala k úhradě náhrady účelně vynaložených nákladů vymáhání 100 Kč za měsíc vymáhání. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně ke dni [datum] eviduje, že žalovaná je bezdětná, je zaměstnanec s příjmem 16 500 Kč, ostatní členové domácnosti mají příjem 25 000 Kč a měsíční výdaje má ve výši 13 000 Kč. Dále dne [datum] žalobkyně provedla lustraci žalované v ISIR s negativním výsledkem v registru NRKI s výsledkem OK, v registru MVCR s výsledkem ověřeno, v registru [Anonymizováno] [Anonymizováno] s výsledkem OK a v CEE s výsledkem OK. Žalobkyně si obstarala aktuální úvěrovou zprávu z registru NRKI. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná za období od [datum] do [datum] celkem načerpala částku 87 200 Kč a celkem uhradila částku 88 171 Kč. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru vyzvána k úhradě částky 51 922,65 Kč z titulu žalovaného nároku. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na kontaktní adresu žalované uvedenou ve smlouvě o úvěru dne [datum].
8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 163 290,42 Kč z titulu žalované pohledávky. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána na adresu trvalého bydliště žalované uvedenou ve smlouvě o úvěru dne [datum].
9. Z úvěrových podmínek soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro právní posouzení věci. Metodiku posouzení úvěruschopnosti vzhledem k jejímu obsahu považoval soud za doplnění žalobních tvrzení.
10. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] a smlouvy o úvěru č. [hodnota] se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované a na základě žalobkyní předložených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smluv schopna splácet poskytnuté úvěry. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti a označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy. Soud zejména postrádal tvrzení, jakým konkrétním způsobem žalobkyně ověřovala příjem žalované a její domácnosti, a důkazy o tom, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření obou smluv o úvěru se žalovanou řádně po obsahové stránce prověřila příjmovou situaci žalované (např. vyžádáním výpisu z běžného účtu žalované či potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu), což je základní předpoklad pro posouzení úvěruschopnosti, přičemž pouhé prohlášení žalované v tomto směru není dostačující. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.
11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:
12. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Žalobkyni tak stíhala před uzavřením každého smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost obou smluv o úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).
13. Neplatnost uzavřených smluv o úvěru s sebou nese na straně žalované podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěry poskytnuté. Skutečnost, že žalovaná má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).
14. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] žalobkyní poskytnuty peníze ve výši 123 760 Kč a že žalovaná uhradila žalobkyni 82 252,71 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni na dluh splnila více, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost částku 41 507,29 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovanou čerpanou a částkou žalovanou uhrazenou.
15. V projednávaném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalované v částce 41 507,29 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaná ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdila ani neprokázala.
16. V řízení bylo dále prokázáno, že žalované byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] žalobkyní poskytnuty peníze ve výši 87 200 Kč a že žalovaná uhradila žalobkyni 88 171 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná vrátila žalobkyni více než od žalobkyně obdržela, soud proto druhý nárok zamítl.
17. Vzhledem k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvních pokut, poplatků a nákladů na vymáhání pohledávky, neboť ty byly sjednány v rámci těchto neplatných smluv, resp. nebyly sjednány vůbec. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.
18. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy procesně úspěšnější stranou byla žalovaná, které však žádné náklady v souvislosti se soudním řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.