Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 427 do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu 30 735 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 032,06 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 1 833,42 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 427 Kč od [datum] do zaplacenís úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 19 427 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 50 162 Kč s příslušenstvím. Aktivní legitimaci dovozuje z toho, že původní věřitel společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen „původní věřitel“) pohledávky za žalovanou postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], což bylo žalované oznámeno. Nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že původní věřitel se žalovanou dne [datum] uzavřel Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy původní věřitel ověřil tak, že vyhodnotil informace požadované a získané od žalované, přičemž žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do zákaznické karty. [jméno FO] tomto základě původní věřitel neměl důvod pochybovat schopnosti žalované splácet požadovaný spotřebitelský úvěr, proto smlouvu s žalovanou uzavřel. Původní věřitel na základě předmětné smlouvy poskytl v hotovosti žalované 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a společně s tím zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok za dobu poskytnutí ve výši 15 693 Kč, odpovídající úrokové sazbě ve výši 12,75 % ročně, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 584 Kč, to vše formou 78 týdenních splátek po 573 Kč, přičemž splatnost poslední splátky připadala na den [datum]. Strany si sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ohledně níž se dostala žalovaná do prodlení. Na svůj dluh žalovaná zaplatila 573 Kč, naposledy uhradila splátku dne [datum]. Od [datum] je neuhrazená jistina úročena smluvním úrokem 12,75 % ročně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 50 162 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 19 427 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 20 735 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč (tj. součet postoupené smluvní pokuty ve výši 7 791,09 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 40 162,00 Kč ode dne následujícího po postoupení, tj. [datum], do dne [datum]), kapitalizovaných úroků ve výši 1 833,42 Kč (tj. úrok ve výši 12,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 19 427 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.032,06 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 19 427 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]), úroků ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 427 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 427 Kč od [datum] do zaplacení. Ač vyzvána, žalovaná na dluh ničeho dalšího neuhradila.
2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, k žalobě ničeho nenamítala.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno do vlastních rukou tzv. fikcí (§ 49 o. s. ř).
4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:
5. Soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], že byla původním věřitelem a žalovanou podepsána dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně se v ní zavázal poskytnout žalované 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku a společně s tím zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok za dobu poskytnutí ve výši 15 693 Kč, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 584 Kč, to vše formou 78 týdenních splátek po 573 Kč splatných ke konci splátkového období v trvání týdenním. Celkově měla žalovaná uhradit částku 47 663 Kč, úroková sazba činila 86 % ročně, RPSN 150,86 %. Žalovaná potvrdila převzetí 20 000 Kč v hotovosti podpisem smlouvy.
6. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná prohlásila a podepsala dne [datum], že žije v nájemním bytě, má základní vzdělání, je svobodná, vyživuje dvě osoby, nemá auto, příjem má z ze zaměstnání na částečný úvazek jako prodavačka u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] -[právnická osoba]. ve výši [částka], další příjmy domácnosti činí [částka], interní splátky činí [částka] měsíčně, měsíční výdaje [částka], nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nemá kreditní kartu, nemá bankovní účet. Příjem žalované byl dle karty klienta ověřen pracovní smlouvy na dobu neurčitou a výplatních pásek za březen a duben 20237. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 573 Kč na dluh z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a způsob zápočtu této částky na úhradu jistiny, poplatků a úroků.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno oznámením odeslaným jí dne [datum] na adresu [adresa].9. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne [datum] na adresu [adresa].10. Žalobkyně navrženými a soudem provedenými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované a na základě žalobkyní navržených a soudem provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy schopna splácet poskytnutý úvěr. Soud vyzval při jednání žalobkyni dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby navrhla důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy, avšak žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Soud postrádal důkazní návrhy, že právní předchůdce žalobkyně ověřil příjmy žalované a její domácnosti, výdaje žalované, existující zadluženost a platební schopnost zejména na základě informací z veřejných a neveřejných registrů SOLUS, NRKI/BRKI, ISIR a CEE týkající se žalované.11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:12. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.).13. Původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o peněžité úročené zápůjčce (§ 2390 o. z. a násl.), a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).14. Neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru s sebou nese na straně žalované podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze jí poskytnuté. Skutečnost, že žalovaná má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).15. Bylo prokázáno, že žalované byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 20 000 Kč a že žalovaná uhradila původnímu věřiteli 573 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni dluh splnila více, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost částku 19 427 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovanou čerpanou a částkou žalovanou uhrazenou.16. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalované v částce 19 427 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., v délce tří dnů, neboť žalovaná ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdila ani neprokázala.17. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvních úroků a poplatků, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.18. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení poměrně úspěšnější žalované žádné náklady řízení v důsledku její procesní pasivity nevznikly.