Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 535 Kč s příslušenstvím. První nárok na 7 255 Kč odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, registrační značka [SPZ], přičemž žalovaný neměl ode dne 16. 12. 2019 do dne 31. 12. 2020 k uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka prvního žalovaného nároku se skládá ze základu příspěvku ve výši 6 955 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 107 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu dne 23. 9. 2020. Ve vztahu k druhému žalovanému nároku na 6 280 Kč žalobkyně tvrdila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, přičemž žalovaný neměl ode dne 1. 8. 2020 do dne 31. 10. 2020 k uvedenému vozidlu sjednáno tzv. povinné ručení. Dlužná částka druhého nároku se skládá ze základu příspěvku ve výši 5 980 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s citovaným zákonem, tedy 92 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu dne 18. 3. 2021. Ač vyzván, žalovaný doposud ničeho neuhradil.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
3. V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.
5. Z kupní smlouvy soud zjistil, že dne 13. 4. 2019 původní vlastník jako prodávající a osoba jménem [jméno FO], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0], trvale bytem [adresa], OP č. [tel. číslo] jako kupující podepsali kupní smlouvu na osobní automobil [Anonymizováno], registrační značka [SPZ].
6. Z výzvy ze dne 18. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala osobu jménem [jméno FO], trvale bytem [adresa] výzvou k zaplacení částky 7 255 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť tato osoba je evidována jako provozovatel vozidla registrační značka [SPZ] a vozidlo nemá v období ode dne 16. 12. 2019 do dne 31. 12. 2020 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činil 300 Kč. Dle podacího archu byla výzva odeslána odeslaná dne 18. 3. 2021 na adresu [jméno FO], [adresa]. Z informace o sledování zásilky plyne, že zásilka byla doručena příjemci dne 22. 3. 20217. Z výzvy ze dne 23. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala osobu jménem [jméno FO], trvale bytem [adresa] výzvou k zaplacení částky 5 980 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť tato osoba je evidována jako provozovatel vozidla registrační značka [SPZ] a vozidlo nemá v období ode dne 1. 8. 2020 do dne 31. 10. 2020 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činil 300 Kč. Dle podacího archu byla výzva odeslána odeslaná dne 23. 9. 2020 na adresu [jméno FO], [adresa]. Z informace o sledování zásilky plyne, že zásilka podaní dne 23. 9. 2020 nebyla adresátem zásilky [jméno FO] převzata a nebylo ji možné vhodit do schránky adresáta.8. Z náhledu do centrálního registru vozidel ke dni 18. 9. 2020 a ke dni 11. 3. 2021 soud zjistil, že k osobnímu automobilu [Anonymizováno], registrační značka [SPZ] nebyl v rozhodném období evidován žádný vlastník nebo provozovatel.9. Z upomínky ze dne 13. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala osobu jménem [jméno FO], trvale bytem [adresa] k zaplacení částky 7 255 Kč. Z informace o sledování zásilky plyne, že 14. 1. 2022 byla zásilka uložena, neboť adresát nebyl zastižen.10. Z upomínky ze dne 22. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala osobu jménem [jméno FO], trvale bytem [adresa] k zaplacení částky 6 280 Kč.11. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala osobu jménem [jméno FO], trvale bytem [adresa] k zaplacení částky 7 255 Kč. Dle podacího archu byla výzva odeslána odeslaná dne 6. 1. 2022 na adresu [jméno FO], [adresa]. Z informace o sledování zásilky plyne, že 10. 1. 2022 byla zásilka uložena, neboť adresát nebyl zastižen.12. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala osobu jménem [jméno FO], trvale bytem [adresa] k zaplacení částky 6 280 Kč. Dle podacího archu byla výzva odeslána odeslaná dne 12. 1. 2022 na adresu [jméno FO], [adresa].13. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen „zákon“. [právnická osoba] s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen provozovatel resp. vlastník vozidla zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost v souladu s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 4 zákona je provozovatel resp. vlastník nepojištěného vozidla povinen zaplatit také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Konečně lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy.14. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by žalovaný [Jméno zainteresované osoby 0/0] byl v předmětných rozhodných obdobích vlastníkem nebo provozovatelem osobního automobilu [Anonymizováno] registrační značka [SPZ] ani že by žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu a takovou výzvu mu odeslala a doručila. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání uvedených tvrzení. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl.15. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno k prokázání svých žalobních tvrzení, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.16. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení plně úspěšnému žádné náklady řízení nevznikly v důsledku jeho procesní pasivity.