Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

22 C 98/2026

Soud: Okresní soud v Jablonci nad NisouDatum rozhodnutí: 30. 9. 2026Č. j.: 22 C 98/2026-53Samosoudkyně: JUDr. Lucie Novotná Krtoušová Ph.D.Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 11. 2026Předmět řízení: o 23 829,30 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSJN:2026:22.C.98.2026.1
náklady řízeníneplatnost smlouvylhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladůpodnikatelnásledek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (31) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje v rozsahu 8 638 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 362 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 11 829,30 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 16 434 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 7 477,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u soudu dne [datum] po žalovaném zaplacení částky 23 829,30 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně zdůvodnila zejména tím, že dne [datum] se žalovaným uzavřela elektronickými prostředky smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet 12 000 Kč, a žalovaný zavázal splatit úvěr spolu poplatkem za poskytnutí úvěru 4 200 Kč, poplatkem za expresní projednání žádosti 199 Kč a poplatkem za SMS servis 35 Kč do [datum]. Strany si sjednaly smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení. Žalovaný byl v době uzavření úvěru podnikatelem a úvěr mu byl poskytnut v souvislosti s podnikatelskou činností. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení 7 395,30 Kč od [datum] do [datum], poplatku za poskytnutí úvěru 4 200 Kč, poplatku za expresní projednání žádosti 199 Kč a poplatku za SMS servis 35 Kč. Žalobkyně dále žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 434 Kč od [datum] do zaplacení. Ač žalovaný byl vyzván, na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný uvedl, že úvěr uzavíral jako spotřebitel, neboť měl v době uzavření smlouvy o úvěru nově zřízené živnostenské oprávnění, podnikatelskou činnost nevykovával, příjmy z podnikání neměl a poskytnuté peníze nebyly určeny ani použity k rozvoji podnikání, ale k uspokojení osobních potřeb žalovaného. Namítl neplatnost smlouvy o úvěru pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti a tvrdil, že před podáním žaloby uhradil žalobkyni 8 638 Kč.

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně ve smyslu § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobu částečně zpět v té části, ve které se domáhala zaplacení částky 8 638, neboť žalovaný tuto částku před podáním žaloby uhradil. S ohledem na uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil se souhlasem žalovaného.

4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, který byl ve smlouvě označen uvedením IČO: [IČO žalovaného] a sídla [adresa], elektronicky podepsána dne [datum]. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr 12 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. [IBAN] uvedený ve smlouvě. Žalovaný zavázal splatit úvěr spolu poplatkem za poskytnutí úvěru 4 200 Kč, poplatkem za expresní projednání žádosti 199 Kč a poplatkem za SMS servis 35 Kč do [datum] na bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Strany si sjednaly smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení. Účelem poskytnutí peněžních prostředků byl rozvoj podnikání žalovaného.

6. Ze scanu občanského průkazu plyne, že se jedná o občanský průkaz žalovaného.

7. Z výpisu z živnostenského rejstříku plyne, že žalovaný má živnostenské oprávnění pro tzv. živnost volnou od [datum].

8. Z výpisu z účtu plyne, že účet č. [IBAN] patřil k [datum] žalovanému.Anonymizovaný odstavec10. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poukázala na účet č. [č. účtu] 12 000 Kč dne [datum] Kč.11. Ze zprávy banky plyne, že účet č. [č. účtu] patřil žalovanému a že na něj byla dne poukázána částka 12 000 Kč pod [IBAN] pod variabilním symbolem [var. symbol].12. Z potvrzení o provedení transakce plyne, že žalovaný poukázala na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] dne [datum] 4 438 Kč a dne [datum] 4 200 Kč.13. Předžalobní upomínku ze dne [datum] žalobkyně odeslala na adresu žalovaného uvedenu ve smlouvě dne [datum].14. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně náhledem na webovou stránku www.[Anonymizováno].cz pro nepřípustnost, neboť byl navržen po koncentraci řízení. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného výpisy z bankovního účtu žalovaného za 5-6/2025 a daňovými přiznáními žalovaného za roky 2024 a 2025 pro nadbytečnost, neboť rozhodné skutkové okolnosti byly prokázány jinak.15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Dle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.18. Judikatura Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 23 Cdo 705/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1685/2015) vymezuje spotřebitele jako osobu, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby, neboli nečiní tak opakovaně a za úplatu. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu.19. V projednávané věci bylo prokázáno, že při uzavírání a plnění smlouvy žalovaný nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, nýbrž za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby žalovaný, neboť žádal žalobkyni o poskytnutí úvěru z důvodu finanční tísně způsobené dlouhodobou pracovní neschopností. Poskytnuté peníze využil při hledání práce a na úhradu spotřeby své domácnosti. Ač živnostenské oprávnění v době uzavření smlouvy měl, podnikatelskou činnost tehdy nevykonával.20. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú.21. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě žalobkyní předložených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení, označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.22. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).23. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní poskytnuty peníze ve výši 12 000 Kč. Žalovaný prokázal, že žalobkyni uhradil 8 638 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 3 326 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovaným čerpanou a částkou žalovaným uhrazenou.24. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalovaného v částce 3 326 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal.25. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 477,80 Kč, přičemž tato částka představuje 74,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,24 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 12,76 %) za situace, kdy žalobkyně procesně zavinila částečné zastavení řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 829,30 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, odpor vč. jeho odůvodnění ze dne [datum], účast na jednáni dne [datum], účastna jednání dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů za písemné podání ze dne [datum], neboť se jednalo o doplnění důkazních návrhů k výzvě soudu za situace, kdy je procesní povinností žalovaného navrhnou důkazy ke svým tvrzením již ve svém prvním podání.27. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonná pro peněžité plnění, místo plnění náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného je odůvodněno § 149 odst. 1 o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací