Výrok
I. Určuje se, že nemovité věci, a to:- pozemek parc. č. [Anonymizováno],- pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e.,- pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e.,- pozemek parc. č. [hodnota],vše ležící v katastrálním území [adresa], jsou součástí společného jmění manželů [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Datum narození žalovaného], bytem [Adresa žalovaného], a [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně], bytem [adresa] – [adresa].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Česká republika – Okresní soud v Jablonci nad Nisou je povinen zaplatit opatrovníkovi žalovaného [Jméno opatrovnice], advokátce, náklady řízení ve výši 15 450 Kč.
IV. Česká republika – Okresní soud v Jablonci nad Nisou má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, o jejichž výši a splatnosti bude rozhodnuto v samostatném usnesení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému určení, že nemovitosti, jak jsou vymezeny ve výroku I. tohoto rozsudku, jsou součástí společného jmění manželů, s následujícím odůvodněním: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Žalovaný uzavřel za jeho trvání smlouvu č. [hodnota] [Anonymizováno] ze dne 20. 9. 2001, na základě níž mu byly prodány pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], přičemž kupní cenu uhradil za použití prostředků, jež pocházely ze společného jmění manželů, nicméně jako vlastník je zapsán jenom on. Podle aktuálního stavu jsou součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] stavby. Společné jmění manželů bylo sice dříve zúženo notářským zápisem [tituly před jménem] [jméno FO], notářky, zn. [Anonymizováno], ze dne 24. 5. 1995, to ale proběhlo pouze v rozsahu domu č. p. [Anonymizováno], který stojí na pozemku parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa]. Ostatní movitosti a nemovitosti nebyly tímto smluvním úkonem nijak zasaženy, stejně tak nebylo ani jakkoli omezeno nabývání nemovitostí do společného jmění manželů. Žalobkyně se rovněž vyjádřila k naléhavému právní zájmu na požadovaném určení.
2. Žalovaný zaujal odmítavý postoj, jejž založil na tom, že měl za to, že oddělení vlastnictví účastníků bylo dostatečným způsobem upraveno v notářském úkonu. Na smlouvě č. [hodnota] [Anonymizováno] ze dne 20. 9. 2001 je jako kupující označen jen on a kupní cenu zčásti uhradil v hotovosti a zčásti prostřednictvím svého účtu č. [č. účtu], kdy se jednalo o jeho výlučné prostředky. Poukázal na to, že ve smlouvě je uvedeno, že pozemky měl v nájmu, hradil nájemné a přeplatek z nájemného mu měl být vrácen na jeho účet, proto by měly být pozemky v jeho výhradním vlastnictví. Jestliže by pozemky měly být pořízeny do společného jmění účastníků, prodávající ([Anonymizováno]) by takto postupovalo. Stavby na pozemcích jsou v jeho osobním vlastnictví, jak lze prokázat stavební dokumentací. Prostředky na úhradu kupní ceny nezískal darem, ale jejich zdrojem bylo jeho podnikání jako fyzické osoby. V době uzavření smlouvy neměla žalobkyně vlastní příjem a on jí přispíval na společnou domácnost pravidelnou platbou, již jí zasílal na její účet, z čehož vyplývá, že na pořízení nemovitostí byl použity jeho výlučné prostředky.
3. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, bylo zjištěno následující:
4. Podle oddacího listu ze dne [datum] bylo manželství účastníků uzavřeno dne [datum] před [Anonymizováno]. Manželství stále trvá, jak vyplývalo ze shodných tvrzení účastníků.
5. Účastníci uzavřeli dohodu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu bezpodílového spoluvlastnictví manželů ve formě notářského zápisu zn. [Anonymizováno], ze dne 24. 5. 1995, sepsaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], notářkou, v níž bylo uvedeno, že omezují rozsah bezpodílové vlastnictví tak, že z něho vylučují dům č. p. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], jejž bude pořizovat žalovaný a stane se tak jeho výlučným majetkem. Všechny finanční prostředky, které žalovaný za trvání manželství užije k rekonstrukci nemovitosti, je oprávněn čerpat pouze z prostředků získaných z výnosů z nemovitosti. Jestliže nutnost investice překročí výši výnosů, stávají se další výnosy součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů, a to až do uhrazení částky čerpané z bezpodílového spoluvlastnictví na výnosy.
6. Na výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22. 6. 2023 byl jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. ([Anonymizováno]), parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p. /č. e. ([Anonymizováno]), parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), a parc. č. [hodnota] evidovaný jenom žalovaný. Nabývacími tituly byly kupní smlouva č. [Anonymizováno] ze dne 19. 7. 1995 s právními účinky vkladu ke dni 3. 8. 1995 a smlouva kupní č. [hodnota] [Anonymizováno] ze dne 20. 9. 2011 s právními účinky vkladu ke dni 1. 10. 2001.
7. Mezi [Anonymizováno] [adresa] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím byla podepsána dne 20. 9. 2001 smlouva č. [hodnota] [Anonymizováno]. Předmětem převodu byl pozemek parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] se všemi součástmi, právy a povinnostmi, v katastrálním území [adresa], za prodejní cenu ve výši 247 950 Kč, kdy částka 12 398 Kč byla zaplacena v hotovosti dne 6. 6. 2001 a zbytek ve výši 235 552 Kč měl být uhrazen na účet prodávajícího nejpozději ke dni podpisu smlouvy (část: „Za druhé“ a „Za třetí“). V části „Za čtvrté“ bylo upraveno, že vzhledem k tomu, že kupující má ke dni prodeje předmětné parcely v nájmu, a vzhledem k tomu, že již uhradil prodávajícímu nájemné za celý rok 2001 ve výši 8 265 Kč, zavazuje se prodávající vrátit kupujícímu poměrnou část nájemného za tento rok. Poměrná část nájemného bude kupujícímu uhrazena na účet č. [č. účtu] (…).
8. Účastníci coby manželé podali žádost dne 24. 10. 2005 o vydání dodatečného povolení staveb a souhlas s jejich užíváním, k níž přiložili – mimo jiné – dokumentaci skutečného provedení stavby: [Anonymizováno] [jméno FO], srpen 2005, resp. průvodní zprávu pro dodatečné povolení stavby – garáž a doplňkový objekt od [právnická osoba] [Anonymizováno] ze srpna 2005, kde bylo uvedeno, že stavebníky jsou žalovaní jakožto manželé a stavby jsou už dokončené, a geometrický plán pro vyznačení budovy garáže jiné stavby od zhotovitele [právnická osoba]. ([tituly před jménem] [právnická osoba]) č. [hodnota] [Anonymizováno] ze dne 1. 12. 2005, kde bylo uvedeno, že mělo dojít k rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] na pozemek parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]. Rozhodnutím [právnická osoba] [adresa], odbor stavební a životního prostředí, stavební úřad, č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 12. 2005 bylo vydáno dodatečné povolení stavby garáže na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a stavby doplňkového objektu na pozemku parc. č. [Anonymizováno] u rodinného domu na adrese [adresa], [adresa], a současně souhlas s jejich užíváním.
9. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:
10. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a stále trvá. Dohodou ve formě notářského zápisu zn. [Anonymizováno], ze dne 24. 5. 1995, sepsaného [Anonymizováno] [jméno FO], notářkou, účastníci omezili rozsah bezpodílového spoluvlastnictví v zákonném režimu tak, že z něj vyjmuli dům č. p. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], poněvadž se stane výlučným majetkem žalovaného. Mezi [Anonymizováno] [adresa] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím byla podepsána dne 20. 9. 2001 smlouva č. [hodnota] [Anonymizováno], kdy předmětem převodu byl pozemek parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] se všemi součástmi, právy a povinnostmi, v katastrálním území [adresa], za prodejní cenu ve výši 247 950 Kč, kdy částka 12 398 Kč byla zaplacena v hotovosti dne 6. 6. 2001 a zbytek ve výši 235 552 Kč měl být uhrazen na účet prodávajícího nejpozději ke dni podpisu smlouvy. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] byly nejpozději k srpnu 2005 postaveny stavby (garáž a jiná stavba), kdy stavebníky byly účastníci coby manželé. Na jejich žádost ze dne 24. 10. 2005 bylo rozhodnuto [Anonymizováno] [adresa], odbor stavební a životního prostředí, stavební úřad, č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 12. 2005 o vydání dodatečného povolení stavby garáže na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a stavby doplňkového objektu na pozemku parc. č. [Anonymizováno] u rodinné domu na adrese [adresa], [adresa], a současně souhlas s jejich užíváním. Podle katastrálního zápisu svědčí vlastnické právo k pozemku parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. (garáž), parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p. /č. e. (jiná stavba), a parc. č. [hodnota] pouze žalovanému.
11. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2001 (dále jen „obč. zák.“), společné jmění manželů tvořía) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
12. Podle § 144 obč. zák., pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.
13. Protože žalobkyně nebyla jako (tvrzený) vlastník předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí evidována, ačkoli byly získány za trvání manželství a žalovaný odmítal činit kroky, které by vedly k nápravě tohoto stavu, měla naléhavý právní zájem na požadovaném určení, poněvadž pouze určovací žalobou mohla docílit toho, aby i ona byla coby (tvrzený) vlastník předmětných nemovitostí zapsána v katastru nemovitostí společně s žalovaným [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 506/2008 ze dne 31. 3. 2010].
14. Uzavřením manželství dne [datum] vzniklo mezi účastníky bezpodílové spoluvlastnictví manželů, jež se od 1. 8. 1998 v důsledku zákonné změny transformovalo do společného jmění manželů (viz čl. VIII. – přechodná ustanovení – bod 2. a 5. zákona č. 91/1998 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že předmětné nemovitosti byly nabyty za trvání manželství, nastala vyvratitelná právní domněnka, že jsou součástí společného jmění manželů, tedy bylo na žalovaném, jenž přesto tvrdil, že o součást společného jmění nejde, aby tvrdil a prokázal skutečnosti, které mají za následek výluku ze společného jmění manželů. Žalovaný zastával názor, že oddělení vlastnictví účastníků bylo dostatečným způsobem upraveno v notářském úkonu. Dohoda ve formě notářského zápisu zn. [Anonymizováno], ze dne 24. 5. 1995, sepsaného [Anonymizováno] [jméno FO], notářkou, uzavřená podle § 143a odst. 1 obč. zák. ve znění účinném do 30. 6. 1995, vyloučila z bezpodílového spoluvlastnictví účastníků toliko pozemek parc. č. [hodnota] s domem č. p. [Anonymizováno], jenž byl na něm postaven, ve prospěch žalovaného. Žaloba se však na tento jeho výhradní majetek nevztahovala. Jiných majetkových hodnot se dohoda netýkala ani existence další (pozdější) dohody o zrušení nebo zúžení rozsahu bezpodílového spoluvlastnictví, resp. společného jmění účastníků nebyla tvrzena, natož doložena. Jde-li o tvrzení žalovaného, že předmětné nemovitosti pořídil ze svých výlučných prostředků, které získal z podnikatelské činnosti, již vykonával jako fyzická osoba, přehlédl, že výnosy z podnikání stejně jako mzda z pracovního poměru náležející jednomu z manželů jsou nejčastějším zdrojem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, resp. společného jmění manželů, z něhož je pak pořizován společný majetek manželů [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2545/2003 ze dne 24. 2. 2005 a sp. zn. 22 Cdo 3379/2014 ze dne 30. 8. 2016]. Ostatní argumentace, že hradil převážnou část kupní ceny předmětných nemovitostí ze svého účtu, jenž byl zřízen u [právnická osoba]., že žalovaná neměla v té době vlastní příjem a že jí přispíval na společnou domácnost pravidelnou platbou, již jí zasílal na účet, který měla zřízený u [právnická osoba]., nic nevypovídala o tom, že by se jednalo o prostředky z jeho výlučného majetku. Ani odkaz na pasáže ve smlouvě č. [hodnota] [Anonymizováno] ze dne 20. 9. 2001, kde se hovořilo o tom, že předmětné nemovitosti měl žalovaný v nájmu a že mu vznikl přeplatek na nájemném, a z nich činěné právní závěry nebyly přiléhavé, když žalovaný zcela pominul, že manželství účastníků bylo uzavřeno již dne [datum]. Žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval, že by prostředky, z nichž financoval pořízení předmětných nemovitostí, nastřádal do doby uzavření manželství. Na základě zjištěného skutkového stavu a vyložených právních úvah bylo evidentní, že pozemky parc. č. [hodnota], resp. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] včetně staveb na nich zřízených (nejpozději k srpnu 2005), u nichž byly stavebníky účastníci jako manželé, jsou součástí společného jmění účastníků.
15. Soud proto považoval žalobu za důvodnou a rozhodl, že předmětné nemovitosti jsou součástí společného jmění účastníků.
16. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
17. Podle § 150 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.
18. Přestože byla žalobkyně v řízení úspěšná, soud jí nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť tím, že účastníci jsou manželé, stále spolu žijí a hospodaří, budou vzniklé náklady řízení hrazeny z prostředků patřících do jejich společného jmění.
19. Usnesením č. j. 5 C 122/2023-29 ze dne 14. 2. 2024 byl žalovanému ustanoven opatrovník ze [podezřelý výraz] důvodů. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. náleží opatrovníkovi náklady řízení ve výši 15 450 Kč, sestávající z odměny za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč (§ 7 bod 5. – tarifní hodnota: 50 000 Kč, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. b), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. („a. t.“) – příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a vyjádření ze dne 26. 4. 2024 a účast u jednání dne 12. 4. 2024 (12:30 – 13:06) a dne 24. 5. 2024 (12:30 – 12:47), odměny za 1 úkon právní služby po 1 550 Kč (§ 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 2 písm. f) a. t. – účast na vyhlášení rozsudku dne 28. 5. 2024) a náhrady hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t.).
20. Podle § 149 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen s ohledem na výsledek řízení zaplatit státu náklady opatrovníka v rozsahu 100 %, o čemž byl poučen v usnesení č. j. 5 C 122/2023-29 ze dne 14. 2. 2024, když nebyly u něho zjištěny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož doposud nebylo o nákladech opatrovníka pravomocně rozhodnuto, bylo výrokem vysloveno, že žalovaný je povinen zaplatit státu náklady řízení, o jejichž výši a splatnosti bude rozhodnuto v samostatném usnesení.
21. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jelikož nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.