Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá proti žalovanému zaplacení částky 12 995,28 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 25 990,56 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 995,28 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 12 995,28 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení z částky 12 995,28 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: Mezi společností [právnická osoba], sídlem [adresa], IČO: [IČO] (dále jen „předchůdce žalobkyně“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem uhradí v pravidelných týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Od [datum] se žalovaný dostal do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a předchůdce žalobkyně měla možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný uhradil jenom souhrnnou částku 3 400 Kč. Pohledávka z předchůdce žalobkyně byla převedena na žalobkyni na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum]. Zbývající část dluhu nebyla žalovaným uhrazena ani přes zaslání předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se bránil uplatněním námitky promlčení, dovolával se dobrých mravů, s nimiž je uplatněný nárok v rozporu, a ustanovení o ochraně spotřebitele.
3. Podle § 3028 odst. 3 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
4. Podle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „obč. zák.“), pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
5. Žalovaný vznesl námitku promlčení. Smlouva o půjčce ze dne [datum], jejímiž smluvními stranami byly předchůdce žalobkyně a žalovaný, byla uzavřena podle obč. zák. (viz 1. strana smlouvy a článek 16. smluvních podmínek). Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátí v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Od následujícího dne nastala splatnost celkového dluhu žalovaného (všech splátek) a zároveň začala běžet obecná promlčecí lhůta v trvání 3 let, jež uplynula dne [datum]. Žaloba byla na soud doručena až dne [datum]. Je proto očividné, že žalobou uplatněný nárok je promlčen, neboť od doby, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou celého dluhu, uplynulo zhruba 15 let. Žaloba byla proto zamítnuta.
6. Navíc soud uvádí, že žalobkyně tvrdila, že pohledávka za žalovaným byla na ni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. To však nebylo nikterak prokázáno. Žalobkyně doložila pouze smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností InvestCapital Ldt. (postupitel) a žalobkyní (postupník) a na základě níž měla na ni být převedena pohledávka za žalovaným.
7. Ani žalobkyně, ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti nejsou řádně natvrzeny a jaké skutečnosti nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010).
8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
9. Znění náhradově nákladového výroku odráží skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, ale žádné náklady nepožadoval.