10 C 37/2023

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 534 496 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že místo žalované zajistila náhradní zásobování pitnou vodou v obci [obec] v období od [datum] do [datum]. Žalobkyně namítala, že zajistila plnění, které byla povinna v případě přerušení dodávky pitné vody ze zákona nést žalovaná, k objednávce náhradního zdroje pitné vody u žalované byla proto žalobkyně fakticky donucena. Výdaje by žalobkyni tak bývaly byly nevznikly, pokud by bývala odstávka vůbec neproběhla, nebo kdyby bývala žalovaná náhradní zdroj pitné vody zajistila sama. Žalobkyně trvala na tom, že předmětné náklady by měl nést ten, z jehož (ne) činnosti vznikly. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě požadované částky, to však žalovaná odmítla, žalobkyni proto nezbylo, než se obrátit s žalobou na soud.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Oponovala, že plánované přerušení dodávky pitné vody v obci [obec] bylo zcela mimo možnou sféru vlivu žalované, a že za takové situace bylo povinností žalobkyně zajistit náhradní zásobování pitnou vodou. Žalovaná je přesvědčena, že v daném případě povinnost zajistit náhradní zásobování pitnou vodou ani nést jeho náklady neměla, a to ze zákona ani na základě dohody, protože vztahy mezi žalobkyní a žalovanou smluvně upraveny nebyly; tuto povinnost nelze podle žalované přenášet na nikoho jiného, než na smluvního provozovatele vodovodu obce Dobrovíz, to ostatně žalobkyni opakovaně sdělovala. Z pohledu žalované si žalobkyně tudíž objednala u žalované náhradní zásobování vodou a náklady této realizace žalované uhradila, nicméně následně bez právního důvodu požadovala po žalované vrácení zaplacené částky.

3. Na základě nesporných tvrzení účastnic řízení a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně je provozovatelkou vodovodu (a související vodárenské infrastruktury) v obci [obec] (dále jen„ Vodovod“), jehož vlastníkem je tato obec (smlouva o provozování ze dne [datum]). Žalovaná je provozovatelkou vodovodu (a související vodárenské infrastruktury) provozně souvisejícího s [anonymizováno], jehož vlastníkem je [právnická osoba] [obec] – [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Vodárny“). Obec Dobrovíz je zásobována pitnou vodou na základě kupní smlouvy uzavřené s [anonymizováno] dne [datum], a to z přivaděče [ulice] – [obec] (DN 800 mm, odběrná šachta pro obec Dobrovíz), který je součástí provozně související vodárenské infrastruktury [anonymizováno]; plátkyní za odebranou vodu obcí [obec] je žalobkyně (kupní smlouva ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo]). Obec Dobrovíz uzavřela dne [datum] s [anonymizováno] dohodu o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících vodovodů (dále jen„ Dohoda“; dohoda o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících vodovodů ze dne [datum], e. [číslo]), ve které je deklarováno, že vodovody smluvních stran jsou vzájemně propojeny a tvoří spolu provozně související soubor staveb a zařízení, s tím, že z vodovodu Vodáren je předávána pitná voda do [anonymizováno] prostřednictvím vodoměrné šachty ve vlastnictví obce Dobrovíz. Žalovaná vydala souhlasné stanovisko k Dohodě, a tím převzala práva a povinnosti vyplývající pro ni z Dohody (stanovisko žalované k Dohodě). Mezi žalobkyní a žalovanou nebyla uzavřena žádná vzájemná dohoda o úpravě vzájemných práv a povinností provozovatelů provozně souvisejících vodovodů. Žalovaná oznámila dne [datum] žalobkyni a obci [obec] přerušení dodávky pitné vody v období od [datum] od 9:00 hodin do [datum] do 12:00 hodin s tím, že důvodem této odstávky je investiční akce [anonymizováno] na dálkovém přivaděči [obec] – [obec], ze kterého je obec Dobrovíz zásobována pitnou vodou (dále jen„ Oznámení“; oznámení žalované ze dne [datum]). Na Oznámení reagovala žalobkyně dopisem ze dne [datum], ve kterém po žalované požadovala, aby náhradní zásobování pitnou vodou zajistila žalovaná (dopis žalobkyně ze dne [datum]). V té návaznosti žalovaná zaslala žalobkyni dne [datum] cenovou nabídku na nouzové zásobování vodou obce Dobrovíz znějící na částku 534 496 Kč (dopis žalované ze dne [datum] včetně cenové nabídky). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně nabídku žalované odmítla a trvala na tom, aby náhradní dodávku vody v době přerušení zajistila na své náklady žalovaná (dopis žalobkyně ze dne [datum]). Právní argumentací ze dne [datum] tento požadavek žalobkyně žalovaná odmítla akceptovat (dopis žalované ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně žalovanou požádala, aby zajistila náhradní zásobování vodou obce Dobrovíz prostřednictvím tzv. suchovodu v souladu s cenovou nabídkou ze dne [datum] s tím, že úhradu nákladů bude následně uplatňovat po žalované (dopis a objednávka žalobkyně ze dne [datum]). Žalovaná dne [datum] vystavila žalobkyni zálohovou fakturu na objednaný předmět plnění znějící na částku 517 392,13 Kč s datem splatnosti [datum] a vyzvala žalobkyni k její úhradě (dopis žalované a zálohová faktura ze dne [datum], [číslo]). Žalobkyně vyfakturovanou částku žalované dne [datum] uhradila (výpis z účtu ke dni [datum]), trvala však na svém právním stanovisku (dopis žalobkyně ze dne [datum]). Dne [datum] si současně žalobkyně u žalované objednala dodávku vody v množství dle vodoměru, který bude osazen na začátku suchovodu v obci [anonymizováno] – dne [datum] žalobkyně stvrdila, že od žalované takto převzala 658 m3 pitné vody za částku 31 103,68 Kč (objednávka žalobkyně ze dne [datum] a soupis dodávky ze dne [datum]). Dne [datum] vystavila žalovaná žalobkyni fakturu znějící na doplatek částky 17 103,87 Kč s datem splatnosti [datum] (faktura ze dne [datum], [číslo]); tuto částku žalobkyně žalované uhradila dne [datum] (výpis z účtu ke dni [datum]). Žalobkyně se obrátila žádostí ze dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum] na Městský úřad Černošice, odbor životního prostředí, oddělení vodního hospodářství, aby tento vodoprávní úřad vydal rozhodnutí o tom, že žalovaná je povinna zajistit náhradní zásobování pitnou vodou v obci [obec] v období od [datum] do [datum] (žádost žalobkyně ze dne [datum] a [datum]). Městský úřad Černošice reagoval dne [datum] tak, že rozhodnutí o žádosti žalobkyně nespadá do jeho kompetence (zpráva Městského úřadu Černošice ze dne [datum]). Žalovaná reagovala na dopis žalobkyně ze dne [datum] podáním ze dne [datum] tak, že uhrazením faktur ze strany žalobkyně pokládá záležitost za uzavřenou (dopis žalované ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 534 496 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve lhůtě do [datum] (výzva ze dne [datum]). Výzvu k úhradě žalovaná odmítla jako neoprávněnou a setrvala na svém dosavadním právním stanovisku (dopis žalované ze dne [datum]), s jejím právním názorem se však žalobkyně neztotožnila a navrhla jednat o uzavření dohody (dopis žalobkyně ze dne [datum]). K jejímu uzavření však nedošlo.

5. Na základě skutkových zjištění, jak výše uvedeno, dospěl soud k závěru, podle něhož v období od [datum] do [datum] byla v obci [obec] přerušena dodávka pitné vody z důvodu investiční akce [anonymizováno], od které je obec Dobrovíz jinak pitnou vodou zásobována. Náhradní zásobování pitnou vodou objednala žalobkyně u žalované dne [datum] a [datum] na základě cenové nabídky žalované ze dne [datum]. Žalovaná vystavila žalobkyni dne [datum] zálohovou fakturu a dne [datum] konečnou fakturu znějící celkem na částku 534 496 Kč. Tuto částku žalobkyně žalované uhradila zčásti dne [datum] a ve zbývající části dne [datum]. Mezi účastnicemi řízení bylo od počátku sporné, kdo měl povinnost jako provozovatel V/vodovodu zajistit náhradní zásobování pitnou vodou v obci [obec] v období od [datum] do [datum] a na čí náklady. Obě strany si proto před zahájením soudního řízení v této věci vyměňovaly svá protichůdná právní stanoviska. Na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho.

6. Po právní stránce soud na projednávanou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 544/2020 Sb. (dále jen„ z. v. k.“).

7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

8. Podle § 2 odst. 1 z. v. k. vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem. Podle § 2 odst. 10 z. v. k. provozně souvisejícím vodovodem nebo provozně související kanalizací je vodovod, který je propojen s vodovodem jiného vlastníka nebo kanalizace, která je propojena s kanalizací jiného vlastníka.

9. Podle § 2 odst. 3 věty první z. v. k . provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Podle § 2 odst. 5 z. v. k . provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen„ provozovatel“) je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6 z. v. k .

10. Podle § 8 z. v. k . vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely (odst. 1). [příjmení] vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele (odst. 2). Vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace (odst. 3 věta první). Písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodů musí alespoň obsahovat náležitosti vymezené v § 8 odst. 15 písm. a) z. v. k .

11. Podle § 9 odst. 1 z. v. k . provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 z. v. k . a dohodou podle § 8 odst. 3 z. v. k ., pokud se jedná o vodovod nebo kanalizaci provozně související. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod ve vyjmenovaných případech podle § 9 odst. 5 a 6 z. v. k .

12. Podle § 9 odst. 6 písm. a) z. v. k . provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení, při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích. K tomu se pojí povinnost provozovatele oznámit přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod odběrateli alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací dle § 9 odst. 7 písm. b) z. v. k .

13. Podle § 9 odst. 8 z. v. k. v případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) citovaného ustanovení je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.

14. Podle § 9 odst. 9 z. v. k. provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) citovaného ustanovení a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.

15. Podle § 9 odst. 10 z. v. k. dále platí, že v případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g) citovaného ustanovení, hradí náklady s tím spojené odběratel. Podle odst. 11 citovaného ustanovení obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.

16. Těžištěm sporu mezi účastnicemi řízení byl výklad ustanovení § 9 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 8 z. v. k . Žalobkyně argumentovala, že je vždy povinností provozovatele vodovodu, v jehož zájmu dochází k přerušení dodávek vody, zajistit na jeho vlastní náklady a nebezpečí náhradní zásobování pitnou vodou. Žalovaná ale oponovala.

17. Předně se tak soud zaobíral otázkou, komu v projednávané věci jako provozovateli vyplývala ze zákona povinnost zajistit náhradní zásobování pitnou vodou. Problém totiž tkví v tom, že jak žalobkyni, tak žalované postavení provozovatele ve smyslu z. v. k. svědčilo, takže striktně jazykový výklad zákona je zde nedostatečný. Podstatná je proto dle názoru soudu skutečnost, že žalobkyně byla v předmětném období provozovatelkou Vodovodu ve vlastnictví [územní celek] a žalovaná provozovatelkou vodovodu ve vlastnictví [anonymizováno], provozně souvisejícího s Vodovodem. Vlastníci těchto vzájemně propojených vodovodů se přitom dohodli, že z vodovodu Vodáren bude předávána pitná voda do [anonymizováno] obce Dobrovíz.

18. Žalovaná namítala, že z výkladu systematického a logického se povinnosti podle § 9 odst. 6 ve spojení s odst. 7 z. v. k. týkají provozovatele vůči jeho odběratelům, s nimiž je provozovatel ve smluvním vztahu. V dané věci to proto z pohledu žalované byla nepochybně žalobkyně, která měla povinnost v případě, kdy z důvodu podle § 9 odst. 6 písm. a) z. v. k. nemohla splnit povinnosti vyplývající ze smluv o dodávkách pitné vody, ve lhůtách dle § 9 odst. 7 z. v. k. informovat o přerušení dodávky vody své odběratele připojené na [anonymizováno], jimž na základě individuálních smluv měla povinnost vodu dodávat. S touto argumentací žalované se soud ztotožnil, ostatně ani žalobkyně proti tomuto výkladu z. v. k. nebrojila. Nicméně uvedené v projednávané věci k řešení sporu nevedlo, neboť i žalovanou tížila informační povinnost ve vztahu k obci [obec], která je odběratelkou pitné vody od [anonymizováno] na základě kupní smlouvy a Dohody. Zohledněno soudem bylo, že žalovaná [příjmení] ze dne [datum] žalobkyni a obci [obec] přerušení dodávky pitné vody v období od [datum] do [datum] oznámila, ostatně tato skutečnost byla mezi účastnicemi řízení nesporná.

19. Žalovaná ve své argumentaci rovněž tvrdila, že pokud žalobkyně měla povinnost informovat své odběratele o přerušení dodávky vody z důvodu podle § 9 odst. 6 písm. a) z. v. k . ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 7 z. v. k ., pak jí vznikla v případě nemožnosti splnění své smluvní povinnosti (povinnosti dodávat pitnou vodu [anonymizováno] svým smluvním odběratelům) druhotná povinnost - zajistit jim náhradní zásobování pitnou vodou v souladu s § 9 odst. 8 z. v. k . Soud ve shodě s právním názorem žalované uzavřel, že nelze přijmout právní stanovisko žalobkyně, podle něhož to byla jednoznačně žalovaná, která měla podle § 9 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 8 z. v. k . nést zajištění náhradního zásobování pitnou vodou a náklady s tím spojené v době přerušení dodávky vody v obci [obec] od [datum] do [datum].

20. Soud se zabýval i otázkou, zda v projednávaném případě pro žalovanou vyplývala povinnost zajistit náhradní zásobování pitnou vodou na její vlastní náklady ze smlouvy. Jak přitom S ohledem na nesporná tvrzení žalobkyně i žalované a na provedené listinné důkazy nebylo možné dospět k jinému závěru nežli k tomu, že ve smluvním vztahu byly zavázány žalobkyně a obec Dobrovíz, dále žalovaná a Vodárny a konečně obec Dobrovíz a Vodárny. Z jejich smluv lze dovodit též práva a povinnosti jednotlivě pro žalobkyni a žalovanou, jakož i práva a povinnosti mezi žalobkyní a žalovanou navzájem.

21. Stěžejní je Dohoda mezi obcí [obec] a [anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen„ Dohoda“), ve které se tyto smluvní strany dohodly, že budou plnit všechny povinnosti vlastníka svého vodovodu podle § 8 z. v. k. (bod [číslo] Dohody), a zavázaly se poskytovat si při plnění (těchto) povinností vyplývajících (i) z Dohody součinnost, zejména při odstraňování závad na jejich vodovodech a při odstraňování překážek, které by mohly bránit plnění jejich povinností, zejména při předávání pitné vody (bod [číslo] Dohody). Každá ze smluvních stran se zavázala zajistit, že obsah Dohody bude závazný i pro jejího provozovatele, tj. zde pro žalobkyni a žalovanou (bod [číslo] Dohody).

22. Z bodu 4.5 Dohody soud dále zjistil, že se vlastníci provozně souvisejících vodovodů dohodli, že žalobkyně a žalovaná jako jejich provozovatelky mezi sebou uzavřou dohodu, ve které budou podrobněji dohodnuty všechny další provozní povinnosti, které jsou spojené s dodávkami pitné vody ve smyslu § 8 odst. 15 z. v. k. a které neupravuje Dohoda. Z nesporných tvrzení účastnic řízení však vyplynulo, že k uzavření takové dohody nedošlo, a to ani v době před přerušením dodávky vody v obci [obec] v období od [datum] do [datum], ani poté. Dohoda upravuje vzájemná práva a povinnosti smluvních stran primárně založených na závazku, že žalovaná bude předávat za úplatu pitnou vodu do Vodovodu obce Dobrovíz (bod [číslo] Dohody), a obec Dobrovíz, resp. žalobkyně, bude oprávněna přebírat vodu na smluveném místě z vodovodu Vodáren (bod [číslo] Dohody). Dohoda pamatuje i na omezení a přerušení dodávek pitné vody ze strany žalované (Vodáren) a na jejich oznámení druhé straně (body [číslo] a [číslo] Dohody) s tím, že se žalovaná zavázala, že po odstranění důvodu omezení nebo přerušení dodávky vody je povinna neprodleně dodávky vody obnovit (bod [číslo] Dohody). O zajištění náhradního zásobování pitnou vodou a nákladech s tím spojenými však Dohoda nestanoví pro žalovanou žádnou povinnost. V tomto rozsahu tedy obstála obrana žalované, že z Dohody povinnost žalované zajistit nebo uhradit náhradní zásobování pitnou vodou při přerušení dodávek, nevyplývá.

23. Ani žádná z dalších listin provedených k důkazu nesvědčí o tom, že by žalovaná byla povinna v případě přerušení nebo omezení dodávky vody v obci [obec] zajistit náhradní zásobování pitnou vodou. Naopak ze smlouvy o provozování ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a obcí [obec], vyplývá, že je to žalobkyně, která je smluvně zavázána zajistit odstraňování běžných poruch a havárií maximálně do 24 hodin po jejich ohlášení a která při výpadcích způsobených v dodávce vody z důvodu vážnějších havárií zajistí obci [obec] náhradní zásobování obyvatelstva a ostatních odběratelů (čl. III, bod 8 smlouvy o provozování). [příjmení] je také to, že to byla žalobkyně, která akceptovala cenovou nabídku žalované ze dne [datum] na náhradní zásobování vodou obce Dobrovíz v období od [datum] do [datum] prostřednictvím tzv. suchovodu, a že v té návaznosti žalované zaplatila vyfakturovanou částku za takovou dodávku vody.

24. Konečně k argumentu žalobkyně, že k přerušení dodávek vody došlo (výhradně) v zájmu žalované, a že je to proto ona, kdo měl zajistit náhradní zásobování pitnou vodou, soud uvádí, že z obsahu Dohody vyplývá, že jak Vodovod obce Dobrovíz, tak vodovod [anonymizováno] slouží pro veřejnou potřebu ve smyslu § 1 z. v. k. (bod 1.4 Dohody). Provoz obou vodovodů, zde dokonce vzájemně propojených, přirozeně včetně provádění plánovaných oprav či udržovacích a revizních prací na vodovodech (tj. včetně provádění investiční akce slovy Oznámení), je tak bez pochybností v zájmu veřejném – investiční akci [anonymizováno] na dálkovém přivaděči [obec] – [obec], ze kterého je obec Dobrovíz zásobována pitnou vodou, tudíž nelze vnímat jako činnost žalované za účelem ryze soukromým, jak žalobkyně namítala.

25. Na tomto základě soud dospěl k závěru, že se žalovaná na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu neobohatila, neboť bylo zjištěno, že plnění žalobkyně nebylo plněním, které by po právu měla plnit žalovaná. Žaloba vzhledem ke shora uvedenému právnímu posouzení nároku žalobkyně byla soudem v plném rozsahu zamítnuta.

26. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech zastoupení advokátem v celkové výši 39 587,30 Kč Tyto náklady sestávají z odměny advokáta stanovené dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), z tarifní hodnoty dle § 7 bod 6 ve výši 534 496 Kč, tj. v částce 10 460 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby uvedených v § 11 písm. a), d) a g) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] a účast na jednání u zdejšího soudu dne [datum]), tj. ve výši 31 380 Kč, dle § 13 odst. 1, 3 a 4 a. t. tři náhrady hotových výdajů advokáta po paušální výši 300 Kč za jeden úkon, tj. 900 Kč, dále náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 a. t. na jednání soudu dne [datum] ze sídla advokáta žalované v [obec] ke zdejšímu soudu v Kladně a zpět v celkové délce cesty 61 km ve výši 436,80 Kč (základní náhrada při sazbě 5,20 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty při spotřebě 5,7 l [číslo] km a ceně 34,40 Kč za litr paliva nafty, vše podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění vyhlášky č. 191/2023 Sb.). Náklady řízení tak činí 32 716,80 Kč. K těmto nákladům soud připočetl 21% DPH, neboť zástupce žalované osvědčil, že je plátcem uvedené daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalobkyně zaplatit náhradu nákladů řízení v celkové výši 39 587,30 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.