Výrok
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 22 391 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 22 391 Kč od 3. 4. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 22 391 Kč od 3. 4. 2026 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 8 864 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 22 391 Kč z titulu uzavřené nájemní smlouvy. Svůj nárok odůvodnil tak, že žalovaní s žalobcem uzavřeli smlouvu o nájmu, na základě které žalobce poskytl žalovaným k užívání byt č. [hodnota] ve 3. podlaží domu č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa] a žalovaní se zavázali zaplatit za užívání předmětné nemovitosti nájem a hradit náklady za služby spojené s bydlením. Žalovaní nezaplatili nedoplatek z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2024 do 30. 4. 2024 ve výši 22 391 Kč. Vyúčtování jim bylo zasláno dopisem ze dne 11. 2. 2026, následně jim byly dopisem ze dne 19. 3. 2026 zaslány výzvy k zaplacení se složenkami.
2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 7. 9. 2026, účastníci se k jednání nedostavili, resp. zástupce žalobkyně se dostavil až po vyhlášení rozsudku. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť účastníci byli k jednání řádně a včas předvoláni a o odročení jednání z důležitého důvodu nepožádali. Skutečnost, že se zástupce žalobce dostavil až po vyhlášení rozsudku, nemohla mít na průběh jednání a rozhodnutí soudu vliv.
4. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 4. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci uzavřeli dne 4. 4. 2023 smlouvu o nájmu bytu č. [hodnota] na adrese [adresa]. V článku III. bod 8 bylo dohodnuto, že vyúčtování nákladů za služby provede pronajímatel vždy jedenkrát ročně za uplynulý kalendářní rok a doručí je nájemci nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Případné přeplatky a nedoplatky vzniklé z vyúčtování jsou splatné nejpozději do 15 dnů od doručení zúčtovací faktury nájemci. V bodě 9 bylo dohodnuto, že neuhradí-li nájemce nedoplatek z vyúčtování nákladů na služby v řádném termínu, je povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši.
5. Z dohody o skončení nájmu ze dne 30. 4. 2024 bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, že nájem končí k 30. 4. 2024. Účastníci prohlásili, že v souvislosti s nájmem uvedeného bytu nejsou vyrovnáni a mají vůči sobě pohledávky s tím, že tím nejsou dotčeny případné nároky vzešlé z vyúčtování spotřeby energií, vody a nájemného. Dlužná částka ke dni 31. 3. 2024 činila 65 764 Kč, a to za období ročního vyúčtování za rok 2023 ve výši 33 746 Kč a ušlé nájemné za leden a únor 2024 ve výši 32 018 Kč.
6. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2024 do 30. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaným vznikl nedoplatek ve výši 22 391 Kč.
7. Z kopií obálek bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalovaným vyúčtování za služby dopisy ze dne 11. 2. 2026.
8. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28. 4. 2026 spolu s podacím lístkem ze dne 30. 4. 2026 bylo zjištěno, že žalovaní byli před podáním žaloby vyzváni k zaplacení dlužné částky.
9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném ke dni uzavření dohody.
10. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
11. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.
12. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, je poskytovatel služeb povinen vyhotovit a doručit příjemci služeb vyúčtování za zúčtovací období nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Ve vyúčtování poskytovatel služeb uvede skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby, tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle § 7 odst. 3 téhož zákona se finanční vyrovnání provede v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
13. Podle § 2270 odst. 1 o. z. uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu. Podle § 2271 o. z. mají společní nájemci stejná práva a povinnosti a ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Z provedeného dokazování měl soud za prokázané, že žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako společní nájemci uzavřeli dne 4. 4. 2023 smlouvu o nájmu bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] v [adresa] ve [Anonymizováno]. Žalobce na jejím základě přenechal žalovaným byt k dočasnému užívání a žalovaní se zavázali platit nájemné a náklady na služby spojené s užíváním bytu. Nájemní vztah skončil dohodou ke dni 30. 4. 2024, přičemž si účastníci výslovně zachovali nároky vyplývající z následného vyúčtování spotřeby energií, vody a dalších plnění spojených s užíváním bytu. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2024 do 30. 4. 2024 soud zjistil, že skutečné náklady na služby po započtení žalovanými uhrazených záloh převýšily zaplacené zálohy o částku 22 391 Kč. Vyúčtování obsahovalo rozpis jednotlivých nákladů a zaplacených záloh a výsledný nedoplatek z něj byl zřejmý a kontrolovatelný. Žalovaní proti správnosti vyúčtování nevznesli námitky, výši nedoplatku nezpochybnili a ani netvrdili, že by jej zcela nebo zčásti zaplatili.
16. Vyúčtování bylo žalovaným zasláno dopisy ze dne 11. 2. 2026. Podle ujednání obsaženého v čl. III bodu 8 nájemní smlouvy byl nedoplatek splatný do 15 dnů od doručení vyúčtování. Ze skutkových zjištění soudu vyplynulo, že vyúčtování bylo žalovaným dodáno do místa jejich dispozice 13. 2. 2026 a nedoplatek se proto stal splatným do 15 dnů od uvedeného dne. Složenka s výzvou k platbě jim byla zaslána dne 18. 3. 2026. Protože žalovaní nedoplatek ve sjednané lhůtě ani později neuhradili, vzniklo žalobci právo na jeho zaplacení.
17. Na uvedeném závěru nic nemění, že žalobce vyúčtování za období končící dne 30. 4. 2024 nedoručil ve lhůtě čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Opožděné doručení vyúčtování může založit samostatný nárok příjemce služeb na pokutu podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., samo o sobě však neznamená zánik povinnosti nájemce zaplatit nedoplatek vyplývající z následně doručeného řádného vyúčtování. Žalovaní navíc v řízení žádný vzájemný nárok neuplatnili ani proti pohledávce žalobce neučinili kompenzační námitku.
18. Žalovaní uzavřeli nájemní smlouvu společně a byli společnými nájemci bytu. Povinnost hradit náklady na služby spojené s užíváním bytu zatěžovala oba žalované, proto jim soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku 22 391 Kč solidárně. Plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.
19. Žalovaní se nezaplacením splatného peněžitého dluhu dostali do prodlení. Žalobci proto podle § 1970 o. z. náleží vedle jistiny také zákonný úrok z prodlení. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení vzniklo, zvýšené o osm procentních bodů, repo sazba činila v 1. pololetí roku 2026 3,5 %. Žalobce požadoval úrok z prodlení od 3. 4. 2026, soud tedy žalobci přiznal jistinu ve výši 22 391 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % (zákonná výše) ročně z částky 22 391 Kč od 3. 4. 2026 do zaplacení. Co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně soud žalobu zamítl, neboť nárok převyšoval zákonnou sazbu.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 864 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 120 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 391 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 010 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2 020 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 400 Kč ve výši 1 344 Kč. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení společně a nerozdílně, neboť jim byla uložena společná a nerozdílná povinnost také ve věci samé a náklady řízení vznikly žalobci společným uplatněním téže pohledávky vůči oběma žalovaným. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.