16 C 41/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhaly zaplacení částky 56 000 Kč jako smluvní pokuty za prodlení s vyklizením nemovitosti po skončení nájemního vztahu. Žalobkyně žalobu odůvodňovaly tak, že v roce 2017 vznikl na základě nájemní smlouvy týkající se průmyslových prostor v objektu č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], na adrese [adresa] (dále jen „předmětný objekt“) nájemní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyň (společností [právnická osoba]) a žalovanou. V roce 2024 došlo ke změně vlastnictví předmětného objektu, ten byl vložen do Svěřenského fondu [jméno FO] rodiny (dále jen „Svěřenský fond“), jehož jsou žalobkyně svěřenské správkyně. V návaznosti na změnu vlastnictví předmětného objektu uzavřely žalobkyně s žalovanou dne [datum] novou nájemní smlouvu. Žalobkyně tvrdily, že bylo shodnou vůlí všech stran nahradit starou nájemní smlouvu smlouvou novou, aby nájem pokračoval dál už jen podle nové smlouvy. Tvrdily, že úmyslem stran bylo, aby nájemní smlouva byla uzavřena mezi svěřenskými správkyněmi jednajícími na účet Svěřenského fondu na jedné straně a žalovanou na druhé straně. K předání prostor v souvislosti s uzavřením nové nájemní smlouvy nedošlo, žalovaná objekt užívala nepřetržitě od roku 2017 do roku 2025. Žalovaná vypověděla nájemní smlouvu ze dne [datum] výpovědí ze dne [datum], nájem pak skončil po uplynutí řádné výpovědní doby (na které žalobkyně trvaly) dne 31. 3. 2025. Žalovaná měla ke dni skončení nájmu v objektu svoje zařízení, odmítla tedy objekt žalobkyním předat. Prvním pokusem o předání bylo až 2. 4. 2025. Žalovaná však podle žalobkyň nesplnila povinnost předat předmět nájmu v řádném stavu, když předmět nájmu byl rozsáhle poničen, současně žalovaná nedisponovala revizemi k zařízením, která od roku 2017 užívala, a ohledně nichž měla povinnost revize zajišťovat. Konkrétně žalobkyně tvrdily, že součástí pronajatých prostor byl zejména jeřáb a jeřábová dráha, bojler na ohřev vody, vjezdová vrata (jedny zvenčí, jedny mezi halou a venkovním pozemkem), další elektrozařízení a elektroinstalace; žalovaná byla povinna zajišťovat pravidelné revize těchto zařízení, a to jak na základě nájemní smlouvy (čl. 7.1, 7.5, 7.6, 8.3), tak na základě obecně závazných právních předpisů (včetně zákona č. 309/2006 Sb. a souvisejících technických norem). Žalobkyně žalované vytýkaly, že v době ukončení nájmu žalovaná těmito revizemi nedisponovala, některé revize dodatečně zajistila po upozornění žalobkyň. Z tohoto důvodu předmět nájmu odmítly převzít.

2. Žalobkyně dále uváděly, že po prvním pokusu o předání pronajatých prostor dne [datum] zaslaly žalované seznam závad a nedodělků, ve kterých žádaly výměnu WC a vyčištění podlah; vymalování technické místnosti; provedení revize světel, které žalovaná měnila; provedení revize pohonu vstupních vrat, neboť žalovaná vrata poškodila, pak je opravovala; strojní a elektro revizi a zkoušky zdvihu jeřábu, jakož i předložení provozního deníku jeřábu; revizi lana, háku a brzd; předložení protokolů o pravidelných kontrolách jeřábové dráhy; revize elektrozařízení a strojní revize a revizi horkovodu; revize zásuvek, osvětlení, bojleru; vrácení klíčů od vrat, bezdrátového ovládání jeřábu a klíčů od všech užívaných místností. Podle žalobkyň žalovaná ani jednou nestanovila termín předání, přestože to bylo výlučně její povinností. Ony žalovanou opakovaně vyzývaly (mj. dne [datum]), aby sdělila den, kdy bude schopna splnit své smluvní povinnosti a předložit potřebné revize. Žalovaná na výzvy nereagovala. Dnem 1. 4. 2025 vzniklo žalobkyním právo na smluvní pokutu dle čl. 8.4 nájemní smlouvy ve výši 2 000 Kč denně. Žalovaná dobrovolně uhradila pokutu pouze za dny 1. 4. a 2. 4. 2025. Za období od 3. 4. 2025 do 30. 4. 2025 vystavily žalobkyně žalované fakturu na částku 56 000 Kč (faktura č. [hodnota]), kterou žalovaná neuhradila. Žalobkyně tvrdily, že poskytly žalované plnou součinnost pro předání předmětu nájmu, zejména osobní účastí dne [datum] a následnými výzvami. Naopak žalovaná neposkytla žádnou součinnost, neboť nikdy neuvedla přesný termín protokolárního předání, ačkoliv to byla její povinnost. Dále žalobkyně uvedly, že datovou schránku Svěřenského fondu obsluhuje pouze žalobkyně a), nikdo jiný k ní pověření nemá.

3. Žalovaná uvedla, že uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty považuje za nedůvodný. Namítala, že žaloba neobsahuje žádná tvrzení o tom, že by žalovaná předmět nájmu po skončení nájemního vztahu nevyklidila, a žaloba tudíž postrádá skutkový základ ve vztahu k tvrzenému prodlení s vyklizením. K nájemní smlouvě ze dne [datum] uvedla, že je osobou bez právního vzdělání, její vůlí bylo uzavřít platnou nájemní smlouvu, tu měla po jejím uzavření za platnou. Shodně s žalobkyněmi tvrdila, že nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne [datum] zanikl ke dni [datum] na základě její výpovědi. Dále uvedla, že předmět nájmu byl vyklizen a připraven k předání dne [datum]. Prodlení v rozsahu dvou dnů ([datum] - [datum]) zdůvodňovala nutností zajistit odvoz těžkého lisu specializovanou technikou; za toto prodlení žalobkyni uhradila smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Podle žalované byly žalobkyně dne [datum] osobně přítomny v areálu a byly vyzvány k převzetí prostor, avšak převzetí odmítly. Žalovaná uvedla, že od uvedeného data žalobkyním opakovaně nabízela předání prostor, a to jak osobně prostřednictvím svého zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], tak i písemnými výzvami (ze dne 2. 4. 2025, 7. 4. 2025, 25. 4. 2025, 28. 5. 2025 a 4. 6. 2025), které zůstaly bez odezvy. Podle žalované žalobkyně převzetí prostor bezdůvodně odmítaly. Žalovaná dále tvrdila, že prostory nebyly užívány výlučně jí, nýbrž i dalšími nájemci, zejména společností [právnická osoba], která je personálně propojena se žalobkyněmi; žalobkyně tedy měly k předmětným prostorám po celou dobu nepřetržitý přístup. Žalovaná uváděla, že prostor byl vyklizen a že v něm nezůstaly žádné movité věci náležející žalované; žalobkyně podle ní nikdy neoznačily žádný konkrétní předmět, který by bránil předání. K tvrzením o poškození prostor žalovaná uvedla, že je nepovažuje za opodstatněná, nad rámec svých povinností provedla řadu úprav a oprav, včetně výměny sanity, výmaleb a výměny osvětlení. Popírala tvrzenou povinnost zajistit technické revize, neboť taková povinnost podle ní nevyplývá ani z nájemní smlouvy, ani z právních předpisů, a nesouvisí s povinností předmět nájmu po skončení nájemního poměru vyklidit. Uváděla, že při vzniku nájemního vztahu jí nebyly předány žádné revizní zprávy ani technická dokumentace zařízení, a neexistuje proto povinnost revize při skončení nájmu zajišťovat. Žalovaná uzavřela, že byla v prodlení pouze do [datum], za což již smluvní pokutu zaplatila. Od tohoto dne byly prostory způsobilé k převzetí, přičemž žalobkyně jejich převzetí bezdůvodně odmítaly. Navrhla proto zamítnutí žaloby.

4. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že dne 14. 12. 2017 byla uzavřena nájemní smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyň ([právnická osoba]) a žalovanou, předmětem nájmu byl prostor v předmětném objektu č.p. [Anonymizováno] v Kladně. V roce 2024 došlo ke změně vlastnictví předmětné nemovitosti, která byla vložena do Svěřenského fondu [jméno FO] rodiny, jehož správkyněmi jsou žalobkyně. V návaznosti na to bylo úmyslem žalobkyň i žalované uzavřít novou nájemní smlouvu s tím, že obě strany měly za to, že původní nájemní smlouva se tím ruší a nově budou strany vázány smlouvou uzavřenou dne [datum]. Předmět nájmu byl vymezen ve smlouvě a v příloze smlouvy (situační plánek). Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalovaná nájemní vztah vypověděla dopisem ze dne 30. 8. 2024, doručeným žalobkyním dne 4. 9. 2025. Nesporné bylo, že dne 2. 4. 2025 byl žalovanou učiněn pokus o předání pronajatých prostor žalobkyním. Spor nebyl ani o to, že by v předmětu nájmu zůstaly věci žalované. Žalovaná uváděla, že tam její věci po 2. 4. 2025 nezůstaly, žalobkyně to nijak nerozporovaly, ani samy netvrdily, že by v objektu nebo na pronajaté ploše před ním nějaké věci žalované zůstaly. Podstatou sporu bylo, zda neuvedení předmětu nájmu do žalobkyněmi požadovaného stavu a nezajištění revizí zařízení a elektrotechniky v pronajatém objektu je důvodem pro nepřevzetí pronajatých prostor žalobkyněmi jako pronajímatelem.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je podnikatel, zastupuje ji prokurista [jméno FO], který jedná samostatně. Z výpisu z evidence svěřenských fondů bylo zjištěno, že Svěřenský fond [jméno FO] rodiny byl zapsán 10. 2. 2020, svěřenskými správkyněmi jsou žalobkyně, při správě svěřenského fondu jednají obě správkyně společně. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , bylo zjištěno, že jednatelkou společnosti je žalobkyně b), podíl ve společnosti mají obě žalobkyně jako svěřenské správkyně, společnost je v insolvenci. Z internetové sjetiny google maps bylo zjištěno, že sídlo společnosti [právnická osoba] je naproti předmětu nájmu v rámci jednoho průmyslového areálu [adresa], Huťská.

6. Z nájemní smlouvy ze dne 14. 12. 2017 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] pronajala žalované prostor v objektu č. p. [Anonymizováno] s tím, že nájemce je oprávněn společně s pronajímatelem a ostatními nájemci užívat přístupové prostory a sociální zařízení v přízemí budovy za účelem výrobní činnosti.

7. Z informace o pozemku z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], jehož součástí je stavební objekt č. p. [Anonymizováno], který se nachází na adrese [adresa], je spravovaný Svěřenským fondem [jméno FO] rodiny, svěřenské správkyně jsou [Jméno žalobkyně B] a [Jméno žalobkyně A].

8. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako pronajímatel je uveden Svěřenský fond [jméno FO] rodiny zastoupený [Jméno žalobkyně B] a [Jméno žalobkyně A] jako správkyněmi, jako nájemce je uvedena žalovaná. Předmětem nájmu je část objektu zakreslená v situačním výkresu, který tvoří přílohu 1 smlouvy ve výměře 473 m² a dále část venkovního pozemku parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] o výměře 200 m² s tím, že předmět nájmu bude užíván nájemcem v souladu s jeho předmětem podnikání. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců, nájemce se zavázal platit pronajímateli nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním předmětu nájmu. Nájemné bylo sjednáno ve výši 52 030 Kč bez DPH měsíčně za pronajatou část objektu a ve výši 3 000 Kč bez DPH měsíčně za část venkovního pozemku. Pronajímatel se zavázal zajišťovat přes společnost [právnická osoba] plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětu nájmu (energie a služby).

9. V čl. 7.1 nájemní smlouvy se nájemce zavázal udržovat předmět nájmu s příslušenstvím vlastním nákladem v dobrém stavu a provádět běžné opravy a údržbu na své náklady bez jakýchkoliv nároků vůči pronajímateli. Součástí tohoto závazku nájemce je i zabezpečení příslušných zařízení nacházejících se v pronajatých prostorách vlastním nákladem tak, aby byla v souladu s bezpečnostními a provozními předpisy a jejich chod odpovídal stanoveným normám. Nájemce odpovídá za veškeré škody, které vzniknou na předmětu nájmu po dobu nájmu. Nájemce se zavázal užívat pronajaté prostory jako řádný hospodář obvyklým způsobem za účelem uvedeným ve smlouvě, dodržovat obecně platné právní předpisy, zejména protipožární, hygienické a ekologické, a pečovat o pronajaté prostory tak, aby na nich nevznikla škoda, za což vše nese plnou odpovědnost.

10. V čl. 7.3 nájemní smlouvy bylo dohodnuto, že nájemce je povinen platit řádně a včas nájemné a zálohy na služby, nájemce je povinen užívat předmět nájmu tak, aby nedošlo ke škodám na majetku či oprávněných zájmech pronajímatele či jiných osob. Způsobí-li na předmětu nájmu škodu nájemce či osoby, které se s jeho svolením v předmětu nájmu nacházejí, či věci, které nájemce v předmětu nájmu umístil, odpovídá nájemce za takto způsobenou škodu a je povinen vzniklou škodu na vlastní náklady odstranit. V čl. 7.4 nájemní smlouvy bylo dohodnuto, že nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jiné změny předmětu nájmu bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad, pokud by takovéto úpravy provedl, je povinen je ihned na výzvu pronajímatele odstranit a předmět nájmu uvést do původního stavu. Porušení jakékoliv shora v tomto odstavci uvedené povinnosti nájemce zakládá právo pronajímatele od této nájemní smlouvy odstoupit a požadovat na nájemci smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení se splněním povinnosti uvést předmět nájmu do původního stavu, právo pronajímatele na náhradu škody tím není dotčeno.

11. V čl. 7.5 nájemní smlouvy bylo dohodnuto, že nájemce je povinen na vlastní náklady udržovat předmět nájmu a jeho příslušenství v takovém stavu, aby jej po skončení nájmu mohl předat pronajímateli ve stavu odpovídajícímu sjednanému užívání, tj. ve stavu při předání předmětu nájmu s přihlédnutím k běžnému opotřebení při řádném užívání předmětu nájmu.

12. V čl. 7.6 nájemní smlouvy bylo dohodnuto, že nájemce je povinen hradit veškeré opravy předmětu nájmu a náklady spojené s obvyklým udržováním nebytových prostor, a to zejména malování, opravy sanity, vrchní části podlah, výměny prahů a lišt, výměny poškozených lamel u pojízdných dveří apod.

13. Dle čl. 7.8 nájemní smlouvy je nájemce povinen užívat předmět nájmu a jeho příslušenství tak, aby na majetku pronajímatele či třetích osob nevznikla škoda a v souladu s bezpečnostními nařízeními.

14. Dle čl. 7.9 nájemní smlouvy uplynutím doby nájmu je nájemce povinen předmět nájmu protokolárně předat pronajímateli.

15. Dle čl. 8.1 nájemní smlouvy nájem sjednaný touto smlouvou končí výpovědí jednou ze smluvních stran v souladu s čl. III této smlouvy. Dle čl. 8.3 smlouvy k datu skončení doby nájmu je nájemce povinen předmět nájmu předat zpět pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzal. Předmět nájmu je nájemce povinen předat zpět ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení při vynaložení náležité a/nebo touto smlouvou sjednané péče ze strany nájemce, vynaloženým investicím, v době nájmu, způsobu a účelu užívání předmětu nájmu a je povinen vyrovnat veškeré platby spojené s užíváním předmětu nájmu na základě řádného vyúčtování.

16. Dle čl. 8.4 nájemní smlouvy, pro případ, že by nájemce nevyklidil nebytové prostory ke dni ukončení nájemní smlouvy, sjednávají účastníci této smlouvy smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, kterou je nájemce povinen zaplatit pronajímateli za každý den prodlení s vyklizením a předáním nebytových prostor.

17. Dle čl. 8.5 pro případ, pokud bude nájemce po skončení nájmu v prodlení s vyklizením nebytových prostor a jejich předáním pronajímateli po dobu delší než 30 dnů, sjednávají si strany v souladu s ustanovením § 14 občanského zákoníku (dovolená, svépomoc), že je pronajímatel oprávněn nájemce z předmětu nájmu vyklidit a vystěhovat na náklady nájemce a na náklady nájemce věci nájemce nacházející se v nebytovém prostoru uskladnit, k čemuž dává nájemce pronajímateli podpisem této smlouvy výslovný souhlas a zároveň pronajímateli k tomuto úkonu uděluje plnou moc, kterou pronajímatel přijímá.

18. Z dopisu žalované ze dne 30. 8. 2024 spolu s doručenkou bylo zjištěno, že žalovaná zaslala do datové schránky Svěřenského fondu výpověď předmětné nájemní smlouvy a požádala o zkrácení výpovědní doby do 30. 11. 2024. Výpověď byla v datové schránce převzata dne [datum].

19. Z listiny ze dne 29. 11. 2024, kde je jako pronajímatel uveden Svěřenský fond a jako nájemce žalovaná, listina je podepsaná správkyněmi svěřenského fondu a podepsáno je převzetí listiny prokuristou žalované, bylo zjištěno, že žalobkyně žalované sdělily, že na základě její výpovědi doručené jim 4. 9. 2024 bude nájemní vztah ze dne 2. 4. 2024 ukončen ke dni 31. 3. 2025. Z doručenky bylo zjištěno, že dne 30. 11. 2024 byla listina žalobkyní b) zaslána z datové schránky Svěřenského fondu do datové schránky žalované.

20. Z listiny nazvané „soupis závad, nedostatků a poškození, včetně doporučení k jejich odstranění ke dni 2. 4. 2025, tj. k prvnímu pokusu nájemce o předání předmětu nájmu“ bylo zjištěno, že Svěřenský fond jako pronajímatel žádal po žalované jako nájemci výměnu všech WC a vyčištění podlah v šatně, sprchovém koutu a v prostorách WC, vymalování místnosti, kde se nachází server; po výměně světel revizi elektroinstalace světel; ohledně dvou vrat revizi elektrického pohonu či prohlídku mechanické části; u jeřábu předložení provozního deníku za celou dobu nájmu od roku 2017, platné revize (strojní elektro a zkouška zdvihu), břemena, další revize lana a háku, brzdy; ohledně jeřábové dráhy zaměření či revizi a kontrolu odborníkem; ohledně kalofriky strojní a elektrorevizi a revizi rozvodní horkovodky; další elektrorevize týkající se všech zásuvek na stěnách, všech rozvodů po hale, rozvodů osvětlení, pohonů vrat, bojleru v šatně, osvětlení v šatně, osvětlení v hale, a dále žádali vrátit klíče od rolovacích dveří, ovládání jeřábu, včetně nabíječky a baterií, klíče od všech místností v hale v počtu 2 ks od každých dveří. K tomu byla přiložena doručenka ze dne 2. 4. 2025, ze které bylo zjištěno, že z datové schránky Svěřenského fondu byl tento dopis zaslán žalované.

21. Z výzvy k předání nájemních prostor a doručenky ze dne 3. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná sdělovala Svěřenskému fondu, že mu zasílá seznam provedených náprav a opatření s tím, že celou záležitost tím považuje za vyřízenou. Uvedla, že z její strany má všechny povinnosti za splněné, nemovitost je připravena od 2. 4. 2025 k předání. Sdělila, že má za to, že pronajímatelka je v prodlení s převzetím pronajatých prostor a že obstrukční záminky k opravě věcí, které nemají nic společného s předmětem nájmu a ani nemají oporu v nájemním vztahu, jsou bezcenné. Sdělila, že pokud se pronajímatelka do 3. 4. 2025 nedostaví k řádnému převzetí pronajatých prostor, klíče si může vyzvednout u advokáta žalované [Jméno advokáta] na adrese [adresa]. V první příloze k dopisu uvedla, že došlo k výměně všech WC a vyčištění podlah v šatně, sprchovém koutu a prostorách WC, že došlo k vymalování místnosti, kde se nachází server, že po výměně světel došlo k revizi elektroinstalace a přílohou zasílá revizi. Dále uvedla, že zbylé body 4 – 9 (tedy zajištění revizí a elektrorevizí) jsou povinností majitele objektu. Současně zaslala zprávu o revizi elektrického zařízení ze dne [datum] týkající se osvětlení haly. Dopis byl doložen doručenkou ze dne [datum], kterou je prokázáno, že dopis byl zaslán z datové schránky žalované do datové schránky Svěřenského fondu.

22. Z výpisu účtu u [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná zaslala dne 4. 4. 2025 Svěřenskému fondu [jméno FO] rodiny částku 4 000 Kč. Uvedla u toho, že je to za nevyklizení prostor 1. a 2. 4. 2025.

23. Z dopisu zástupce žalované ze dne 7. 4. 2025 spolu s potvrzením o odeslání zprávy zástupci žalobkyň a Svěřenskému fondu bylo zjištěno, že žalovaná tímto dopisem vyzývala žalobkyně převzetí předmětu nájmu. Poukazovala na to, že předmět nájmu je nejméně od 2. 4. 2025 zcela vyklizený a připravený k předání, dále poukazováno na to, že pronajímatel nereaguje na výzvy k převzetí prostor, odmítá jejich převzetí s odkazem na skutečnosti, které nemají oporu v nájemní smlouvě ani ve skutečném stavu věci. Pronajímatelky jsou v prodlení s převzetím vyklizených prostor. Nájemce pronajaté prostory vyklidil, nezdržuje se tam, proto žádal pronajímatele o sdělení termínu převzetí prostor, případně o sdělení, kterému ze svěřeneckých správců mají být doručené doposud nepřevzaté klíče od pronajatých prostor.

24. Z dopisu zástupce žalované ze dne 25. 4. 2025 spolu s potvrzením o zaslání zprávy bylo zjištěno, že zástupce žalované vyzýval žalobkyně prostřednictvím jejich zástupce k převzetí předmětu pronájmu s tím, že termín nechť je žalované oznámen alespoň jeden pracovní den předem. Poukazoval na to, že pronajímatel se opakovaně po zániku nájmu na předmětném místě vyskytoval, správkyně ale obstrukční předání předmětu nájmu ignorovaly. Uváděl, že předmět nájmu je nejméně od 2. 4. 2025 zcela vyklizený a bez jakýchkoliv překážek přístupný pronajímateli. Dále uváděl, že nájemce nemá při skončení nájmu povinnost svým nákladem zajistit revize majetku pronajímatele, neboť to nemá oporu ve smlouvě ani v zákonných ustanoveních.

25. Z faktury č. [hodnota] ze dne 7. 5. 2025 bylo zjištěno, že Svěřenský fond účtoval žalované smluvní pokutu na základě článku VIII. bod 8.4 ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení s předáním nebytových prostor za období od 3. 4. 2025 do 30. 4. 2025 v celkové výši 56 000 Kč, splatnost byla stanovena na 10. 6. 2025. Z doručenky k této faktuře bylo zjištěno, že byla z datové schránky Svěřenského fondu zaslána žalované dne 22. 5. 2025.

26. Z dopisu ze dne 28. 5. 2025 spolu s potvrzením o odeslání zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná odmítla fakturu č. [hodnota] vystavenou žalobkyněmi jako nedůvodnou s tím, že předmět nájmu je od 2. 4.2 025 zcela vyklizen a připraven k předání. Poukazovala na to, že žalobkyně na výzvy k předání nereagují, podmiňují je výmalbou nepronajatých prostor nebo revizemi. Poukazovala na to, že v prodlení s převzetím jsou pronajímatelky, které žalovaná od skončení nájmu marně vyzývá k převzetí věci.

27. Z výzvy ze dne 3. 6. 2025 spolu s doručenkou ze dne 3. 6. 2025 bylo zjištěno, Svěřenský fond žádal žalovanou o sdělení termínu převzetí nebytových prostor, a to do 3 pracovních dnů předem, a dále vyzýval k tomu, aby žalovaná ke dni předání zajistila zbývající dokumenty k převzetí, o které bylo žádáno dopisem ze dne [datum] (soupis závad, nedostatků…) s tím, že z uvedeného soupisu nebyly dosud dodány položky 4 – 9 (tj. revize). V dopisu bylo uvedeno, že bez těchto dokumentů nelze prostory převzít, dále bylo sděleno, že žalobkyně trvají na vystavené faktuře č. [hodnota].

28. Z dopisu ze dne 4. 6. 2025 spolu s potvrzením o jeho odeslání Svěřenskému fondu ze dne 9. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná sdělovala, že předmět nájmu je od 2. 4. 2025 zela vyklizen a pro žalobkyně plně k dispozici, poukazovala na to, že fyzicky byl nesčetněkrát nabízen k převzetí, klíče od vchodu žalovaná též neúspěšně předávala. Sdělovala, že je možné si je vyzvednou v kanceláří žalované na adrese [adresa] během pracovní doby.

29. Z předžalobní upomínky žalobkyň ze dne 12. 6. 2025 spolu s doručenkou ze dne 12. 6. 2025 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyň označující se za zástupce Svěřenského fondu vyzval žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 56 038,82 Kč z důvodu prodlení žalované s vyklizením a předáním předmětu nájmu.

30. Z porovnání fotografií žalobkyň ze dne 27. 2. 2025 a fotografií žalované ze dne 3. 4. 2025 bylo zjištěno, že v pronajatých prostorách zůstal modrý kovový kontejner, regály na lišty a další technická zařízení, jinak jsou prostory vyklizené. Žalovaná uváděla, že předměty, které se v objektu nalézají jsou ve vlastnictví jiného nájemce. Žalobkyně netvrdily, že by se jednalo o předměty žalované, tvrzení žalované v tomto směru nerozporovaly, o žádné z věcí netvrdily, že by se jednalo o věc žalované, kterou by požadovaly vyklidit. Shodně bylo zjištěno i z videa ze dne 3. 4. 2025. Na videu muž prochází s telefonem v ruce z podstatné části vyklizenou halou, komentuje novou sanitu a výmalbu, před ním chodí žena, je zřejmé její dominantní postavení (majitelka/pronajímatelka). Prokurista žalované uvedl, že video pořizoval on, žena na videu je žalobkyně a), zástupce žalobkyň to nepotvrdil. Postavou žena na videu odpovídala žalobkyni a) tak, jak byla přítomna při prvním jednání soudu (štíhlá žena střední výšky, blond vlasy střední délky). Z mobilního telefonu prokuristy žalované bylo zjištěno, že video pořídil dne 3. 4. 2025, stejného dne je zaslal žalobkyni a). O další osobě na videu uvedl, že se jedná o pana [jméno FO] navrženého jako svědka.

31. Z faktury č. [hodnota] ze dne 27. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná si objednala u firmy [jméno FO] 4444, odtahová služba, převoz lisu, datum plnění bylo 25. 3. 2025, trasa [adresa], Huťská – [adresa]. Z faktury č. [hodnota] ze dne 25. 3. 2025 bylo zjištěno, že firma [Anonymizováno] [jméno FO], [adresa] fakturovala žalované za 3 hodiny práce autojeřábem dne [datum] a dále dopravu [adresa] a zpět. Z faktury č. [hodnota] ze dne 27. 3. 2025 bylo zjištěno, že [jméno FO] účtoval žalované dopravu ve dnech 20. 3. 2025, 26. 3. 2025, 27. 3. 2025. Z faktury č. [hodnota] ze dne 3. 4. 2025 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] účtovala žalované manipulaci s břemeny (lisem) dne 2. 4. 2025 v Kladně, práce jeřábem + nájezd a odjezd (doprava [Anonymizováno] – [adresa] a zpět). Z podkladu pro fakturaci bylo zjištěno, že [jméno FO], dispečer dopravy, provedl kalkulaci na převoz a vykládku strojů ve dnech 10. 3. 2025 a 17. 3. 2025 za použití vozidla s hydraulickou rukou – akce stěhování [adresa]. Z těchto listin měl soud za prokázané, že žalovaná zajišťovala převoz těžkých věcí z [adresa], odvoz lisu proběhl dne 2. 4. 2025.

32. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: dne 14. 12. 2017 byla uzavřena nájemní smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyň, společností [právnická osoba], a žalovanou, jejímž předmětem byl prostor v objektu č.p. [Anonymizováno] v Kladně. V roce 2024 došlo ke změně vlastnictví nemovitosti, která byla vložena do Svěřenského fondu, jehož správkyněmi jsou žalobkyně. Následně byla dne 2. 4. 2024 uzavřena nová nájemní smlouva, jako pronajímatel byl uveden Svěřenský fond, jako nájemce žalovaná, obě strany vycházely z toho, že tím dochází k nahrazení původní nájemní smlouvy. Předmět nájmu byl vymezen touto smlouvou a její přílohou, sjednáno bylo nájemné a další podmínky nájemního vztahu. Ve smlouvě jsou sjednány výše uvedené povinnosti (zejm. po skončení předmět nájmu vyklidit a protokolárně předat), není v ní však dohodnuto, že by podmínkou pro převzetí předmětu nájmu bylo, že objekt bude uveden do nějakého konkrétního stavu (např. pouze běžné opotřebení) nebo že budou předloženy revize zařízení a elektrotechniky. Účastnice mezi sebou písemně komunikovaly prostřednictvím datových schránek s tím, že žalobkyně používaly datovou schránku Svěřenského fondu pro odesílání i přijímání písemností, přístup k této datové schránce neudělily žádné jiné osobě. Žalovaná vypověděla nájemní smlouvu dopisem ze dne 30. 8. 2024, doručeným dne 4. 9. 2024 do datové schránky Svěřenského fondu, žalobkyně trvaly na konci nájmu ke dni 31. 3. 2025. Dne 2. 4. 2025 učinila žalovaná první pokus o předání předmětu nájmu žalobkyním. Dne 3. 4. 2025 byl žalobkyním předáván předmět nájmu s tím, že byly prezentovány jednotlivé prostory, kde byla nová výmalba a sanita. Mezi účastnicemi nebylo sporné, že po 2. 4. 2025 již v prostorách nezůstaly žádné věci žalované. Tomu odpovídaly i fotografie a videozáznam pořízený dne 3. 4. 2025. Z videozáznamu bylo zjištěno, že WC je zcela v pořádku, obklady se jeví jako nové, postranní prostory jsou uklizené, vymalované, doložena byla revize osvětlení haly. Z listinných důkazů o zajištění dopravy a odtahu strojů soud zjistil, že žalovaná prováděla odvoz svých zařízení v průběhu března a počátkem dubna 2025.

33. Prokázáno bylo, že žalovaná opakovaně vyzývala žalobkyně k převzetí pronajatých prostor, tvrdila, že prostory jsou od 2. 4. 2025 vyklizeny a připraveny k předání, a nabízela předání klíčů. Žalobkyně naopak trvaly na předložení revizí uvedených v soupisu závad. Žalobkyně vystavily žalované fakturu č. [hodnota] na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení s předáním prostor za období od 3. 4. 2025 do 30. 4. 2025. Žalovaná tuto pohledávku neuznala, neboť měla za to, že v prodlení je pronajímatel, který odmítal převzít již vyklizené prostory bez zákonného či smluvního důvodu.

34. Soud k důkazu neprováděl výslech žalobkyně a) a [tituly před jménem] [jméno FO], když skutkové okolnosti podstatné pro rozhodnutí věci týkající se ukončení původní nájemní smlouvy a uzavření nové nájemní smlouvy měl soud mezi účastnicemi za nesporné. Jaký byl stav přebírané nemovitosti a zda byly nebo nebyly provedeny revize není pro rozhodnutí v této věci podstatné. Soud k důkazu neprováděl výslech [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], ani účastnický výslech [jméno FO], když pokus žalované o předání prostor dne [datum] žalobkyním byl mezi stranami nesporný, spor nebyl ani o to, že by věci žalované nebyly z předmětu nájmu odvezeny. Další výzvy žalované k součinnosti žalobkyň s předáním prostor byly prokázány listinnými důkazy. Soud k důkazu neprováděl fotografie z 26. 9. 2018, když se nejedná o období, které by souviselo s předmětným nájemným vztahem. K důkazu nebyl vyžádán protokol mezi [právnická osoba] a žalovanou o předání prostor, ani nájemní smlouvy žalobkyň s [právnická osoba], spo. s r. o., když nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. K důkazu nebyli slyšeni svědci [jméno FO] ani [jméno FO], když předmětem řízení nebylo, jaké prostory žalovaná v době nájmu užívala, případně zda užívala prostory nad rozsah sjednaný v nájemní smlouvě, ani jaká zařízení byla předmětem nájmu. K důkazu nebylo neprováděno prohlášení o shodě, když pro rozhodnutí ve věci nebylo třeba.

35. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

36. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle odst. 2, má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

37. Podle § 556 odst. 1, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají38. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.39. Podle § 1448 o. z. svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Podle odst. 2 vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Podle odst. 3 vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.40. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.41. Podle § 1975 o. z. věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.42. Podle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.43. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.44. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle odst. 2, jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti ve smyslu odstavce 1, použijí se obecná ustanovení o nájmu.45. Podle § 2312 o. z., jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.46. Podle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.47. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Podle odst. 2 při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání48. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.49. Soud po právním posouzení věci uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyň a žalovaná uzavřely nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem části objektu č.p. [Anonymizováno] v [adresa]. V souladu s § 2221 odst. 1 občanského zákoníku došlo následnou změnou vlastníka této nemovitosti ke změně v osobě pronajímatele; žalobkyně jako svěřenské správkyně tak vstoupily bez dalšího do práv a povinností původního pronajímatele, společnosti [právnická osoba] Subjekty nájemního vztahu se tak staly svěřenské správkyně na straně pronajímatele a žalovaná na straně nájemce.50. Z provedeného dokazování vyplynulo, že vůlí obou stran nájemního vztahu bylo uzavřít novou nájemní smlouvu a nově upravit svá práva a povinnosti, přičemž obě strany vycházely z toho, že tím bude zrušena původní nájemní smlouva. Písemně uzavřená smlouva ze dne 2. 4. 2024 jako pronajímatele označovala Svěřenský fond zastoupený jeho správkyněmi, a rovněž následná komunikace probíhala téměř výlučně tak, že jako pronajímatel byl uváděn Svěřenský fond; žalobkyně tuto terminologii samy používaly.51. Soud vzal v úvahu, že jak žalobkyně, tak žalovaná jsou osoby bez právního vzdělání a institut svěřenského fondu, upravený v § 1448 a násl. občanského zákoníku, je v českém právu relativně nový a jeho právní povaha není obecně známá. Ačkoliv svěřenský fond není právnickou osobou, nemá právní osobnost ani sídlo a nemůže tudíž vlastním jménem nabývat práv a povinností, soud hodnotil právní jednání podle § 555 a § 556 o. z., tj. podle skutečné vůle jednajících osob. Z obsahu smlouvy a následného chování stran je zřejmé, že vůlí obou smluvních stran bylo uzavřít nájemní smlouvu se skutečnými pronajímatelkami, tj. se svěřenskými správkyněmi jednajícími na účet svěřenského fondu. Protože zákon nevyžaduje pro nájemní smlouvu povinnou písemnou formu a podle § 574 o. z. je třeba na právní jednání nahlížet spíše jako na platné než jako na neplatné, dospěl soud k závěru, že nájemní smlouva byla mezi účastnicemi platně uzavřena ve znění listiny datované dnem 2. 4. 2024.52. V souladu s § 1902 o. z. soud jednání účastnic ze dne 2. 4. 2024 posoudil jako tzv. privativní novaci. Tímto právním jednáním došlo k zániku dosavadní nájemní smlouvy ze dne 14. 12. 2017, v níž na straně pronajímatele s ohledem na změnu vlastnictví vystupovaly svěřenské správkyně a na straně nájemce žalovaná, a tato původní smlouva byla nahrazena smlouvou novou, uzavřenou dne 2. 4. 2024.53. Žalovaná následně nájemní smlouvu ze dne 2. 4. 2024 vypověděla dopisem ze dne 30. 8. 2024, který byl doručen dne 4. 9. 2024 do datové schránky Svěřenského fondu. Jak je však výše uvedeno, svěřenský fond nemá právní subjektivitu a nelze jej považovat za subjekt způsobilý k právům a povinnostem; datová schránka svěřenského fondu proto není datovou schránkou žalobkyň jako skutečných subjektů nájemního vztahu. Soud nicméně vycházel z toho, že žalobkyně doručení výpovědi do sféry své dispozice nezpochybnily a samy potvrdily, že přístup k této datové schránce měla výlučně žalobkyně a). Z listiny ze dne 29. 11. 2024 bylo dále prokázáno, že žalobkyně výpověď převzaly dne 4. 9. 2024 a akceptovaly skončení nájemního vztahu ke dni 31. 3. 2025.54. Soud proto uzavírá, že nájemní vztah byl v souladu s čl. 3.1 nájemní smlouvy a § 2312 o. z. ukončen ke dni 31. 3. 2025. Povinností žalované jako nájemce bylo ke dni skončení nájmu předat pronajaté nebytové prostory pronajímatelkám. Tato povinnost nebyla splněna ke dni 31. 3. 2025, neboť prostory byly připraveny k předání až dne 2. 4. 2025; žalovaná tak byla v prodlení s předáním předmětu nájmu.55. Pokud jde o období od 3. 4. 2025 do 30. 4. 2025, soud však neshledal, že by se žalovaná nadále nacházela v prodlení se splněním své povinnosti, jak je podrobně vyloženo v následujících částech odůvodnění.56. Soud se zabýval otázkou, zda mohly žalobkyně jako pronajímatelky odepřít převzetí předmětu nájmu z důvodu, že podle jejich názoru nebyl uveden do stavu, který požadovaly (stav odpovídající běžnému opotřebení, odstranění závad uvedených v soupisu ze dne 2. 4. 2025, provedení revizí technických zařízení a elektroinstalace), a zda tyto okolnosti mohly založit prodlení žalované jako nájemce s předáním předmětu nájmu. Z žádného ujednání nájemní smlouvy ze dne 2. 4. 2024 nevyplývá, že by podmínkou řádného předání a převzetí předmětu nájmu bylo předání ve stavu odpovídajícím požadavku žalobkyň ze dne 2. 4. 2025 ani že by byla povinností nájemce předložit revizní zprávy k jednotlivým zařízením či elektroinstalaci jako podmínku odevzdání věci. Nájemní smlouva obsahuje povinnost nájemce udržovat předmět nájmu a jeho příslušenství (čl. 7.1, 7.5, 7.6 smlouvy) a povinnost odevzdat jej ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení (čl 8.3 smlouvy). Tyto povinnosti však nejsou smluvně formulovány jako podmínky „převzetí“ věci pronajímatelem, nýbrž jako povinnosti nájemce plynoucí z nájemního vztahu, jejichž případné porušení může založit odpovědnost za škodu či jiný nárok, nikoliv však právo pronajímatele odmítnout odevzdání věci a tím zabránit splnění povinnosti nájemce předmět nájmu odevzdat. Tento závěr odpovídá i zákonné úpravě obsažené v § 2225 odst. 1 o. z., podle níž je nájemce povinen při skončení nájmu odevzdat pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a ve stavu, v jakém byla v době převzetí, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.57. Zákon dále výslovně stanoví, že odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci, čímž je zřejmé, že samotné vyklizení a zpřístupnění věci pronajímateli je podstatnou náležitostí splnění povinnosti nájemce. Žádné další podmínky – například předložení revizí, splnění konkrétních oprav či odstranění závad – zákon nestanoví a ani je nespojuje s možností pronajímatele odmítnout předání věci. Pokud nájemce při užívání předmětu nájmu porušil některé ze svých povinností (např. neuvedl předmět nájmu do stavu odpovídajícího smlouvě či zákonu, způsobil na věci škodu, neprováděl potřebnou péči), může z toho pronajímateli vzniknout nárok na náhradu škody či nárok na splnění konkrétní povinnosti, avšak tato porušení nezakládají právo pronajímatele odmítnout převzetí věci. Právní úprava ani smlouva neumožňují, aby pronajímatel nepřevzal již vyklizenou věc a tím znemožnil odevzdání předmětu nájmu.58. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že již dne 2. 4. 2025 byl předmět nájmu vyklizen a způsobilý k odevzdání, klíče byly žalobkyním nabízeny a prostory byly volně přístupné, přičemž žalobkyně měly k prostorům v důsledku svého postavení v areálu přístup i faktický. Žalované se podařilo odstranit většinu závad, které žalobkyně původně namítaly, a zbývající požadavky se týkaly zejména revizních zpráv a úkonů, jež nebyly smlouvou ani zákonem určeny jako podmínka předání. Žalobkyně přesto převzetí odmítly s odkazem na nesplnění podmínek, jež však nebyly sjednány ani nevyplývaly ze zákona. Tím neposkytly potřebnou součinnost ke splnění dluhu, čímž se podle § 1975 o. z. dostaly do prodlení. Prodlení věřitele (pronajímatelek) přitom podle § 1968 o. z. vylučuje prodlení dlužníka (nájemce). Za této situace soud uzavřel, že žalovaná byla v prodlení pouze do 1. 4. 2025, kdy předmět nájmu nebyl ještě zcela vyklizen. Od 3. 4. 2025 již žalovaná v prodlení nebyla, neboť odevzdání předmětu nájmu řádně nabídla, předmět nájmu byl vyklizen a zpřístupněn, avšak žalobkyně bezdůvodně odmítly jeho převzetí. Smluvní pokuta podle čl. 8.4 nájemní smlouvy, požadovaná za období od [datum] do [datum], proto žalobkyním nenáleží.59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 739 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 000 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 8. 2025, z částky 1 670 Kč za sepsání doplňujícího vyjádření k výzvě soudu dle § 11 odst. 2, 3 a. t. ze dne 16. 10. 2025, z částky 3 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 1. 2026, z částky 3 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 1. 2026, z částky 3 340 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 5. 3. 2026 a z částky 3 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 3. 2026 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 2 196,72 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 1. 2026 náhrada 1 098,36 Kč za 60 ujetých km v částce 498,36 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 3. 2026 náhrada 1 098,36 Kč za 60 ujetých km v částce 498,36 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 056,72 Kč ve výši 5 681,91 Kč.