Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 000,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 560,46 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 200 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 465 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 39 000,46 Kč z titulu nezaplacené spotřeby energie. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný podle uzavřené smlouvy odebíral v období od 19. 12. 2023 do 21. 3. 2024 elektrickou energii, přičemž za realizovanou spotřebu žalovaný nezaplatil. Žalobkyně se dále domáhala smluvní pokuty ve výši 13 200 Kč za předčasné ukončení smlouvy v době její fixace (33 měsíců x 400 Kč za každá započatý měsíc) a poplatek za odeslání upomínky ve výši 240 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie k odběrnému místu na adrese [adresa] na dobu 3 let. Dle této dohody se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektrické energie a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur. Výše splátek do prvního vyúčtování činila 3 500 Kč. V bodě 4. bylo sjednáno, že “Zákazník není oprávněn ukončit odběr elektřiny dle této Smlouvy nebo umožnit zahájení nebo pokračování dodávky do OM Zákazníka jiným obchodníkem v době platnosti Smlouvy, aniž by došlo k jejímu řádnému ukončení. Pokud Zákazník závazek dle předchozí věty poruší, má Obchodník právo požadovat po Zákazníkovi smluvní pokutu ve výši určené jako násobek částky 400 Kč včetně DPH (330,58 Kč bez DPH) a počtu kalendářních měsíců (i započatých), ode dne porušení tohoto závazku do konce sjednané doby trvání Smlouvy (důkaz: smlouva o sdružených službách dodávek energií ze dne [datum]; všeobecné obchodní podmínky; ceník).
5. Žalobkyně dodávala elektrickou energii do odběrného místa, z upomínky ze dne 20. 2. 2024 bylo zjištěno že vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné zálohy za odběr elektřiny (důkaz faktura č. [hodnota]). Za období od 19. 12. 2023 do 21. 3. 2024 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu ve výši 25 560,46 Kč se splatností ke dni 10. 4. 2024 (důkaz: faktura č. [hodnota]).
6. Ke dni 8. 4. 2024 došlo dle tvrzení žalobkyně k ukončení vztahu mezi účastníky, z faktury [Anonymizováno] se podává, že to bylo z rozhodnutí žalovaného o změně dodavatele. Žalovaný nedodržel sjednanou dobu 36 měsíců odběru elektřiny, žalobkyně mu vyúčtovala smluvní pokutu za každý započatý měsíc, kdy od ní žalovaný elektrickou energii neodebíral (březen 2024 – listopad 2026) (důkaz: faktura č. [hodnota]).
7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.
8. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento závazek splnil. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, v zákonem přípustné výši a pro případ porušení povinnosti. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil, nedodržel závazek odebírat energii po sjednanou dobu, žalobkyni vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty v požadované výši. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému zaslala upomínku ze dne 20. 2. 2024, poplatek za upomínku je přiměřený náročnosti úkonu, soud tedy nároku vyhověl i co do této částky.
12. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování dostal do prodlení s peněžitým plněním. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 465 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 561 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 000,46 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Náhrada za vyjádření ze dne 10. 3. 2026 přiznána nebyla, když tvrzení tam uvedená měla být součástí žaloby, jedná se tak o neúčelný náklad.