17 C 27/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 57 848,50 Kč s příslušenstvím, kdy tato částka sestává z tzv. nové jistiny ve výši 41 348,93 Kč (nezaplacené jistiny úvěru a úroků splatných ke dni zesplatnění), dále náhrady nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 x 200 Kč, smluvní pokuty z důvodu nezaplacení dvou jednotlivých splátek ve výši 998 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% a denně z dlužné nové jistiny úvěru v částce 41 348,93 Kč od 21. 8. 2024 do vyhotovení žaloby dne 5. 8. 2025, kterou žalobkyně kapitalizovala částkou 14 472,50 Kč, žalobkyně také nárokuje dlužné pojistné ve výši 2 x 315 Kč, když žalovaný přistoupil k pojištění, smluvní úrok ve výši 72,84 % ročně z částky 35 000 Kč od 21. 8. 2024 do 13. 9. 2024, od 14. 9. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, nejvýše 130 060 Kč. Konečně žalobkyně nárokuje také úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 21. 8. 2024 do zaplacení z částky 43 376 Kč. To vše s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] dne 13. 5. 2024, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, jež se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku a pojistného ve výši 315 Kč měsíčně. Protože žalovaný úvěr řádně nehradil, byl úvěr automaticky zesplatněn při prodlení se splátkou delším 65 dní, což dle tvrzení žaloby nastalo dne 19. 8. 2024. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nic nezaplatil ani k předžalobní výzvě zástupkyně žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud 4. 11. 2025 ve věci jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.

4. Soud rozhodl na základě níže provedených listinných důkazů.:

5. Z kopie občanského průkazu žalovaného, prohlášení žalovaného o jeho pravidelných výdajích a příjmech na formulářové listině žalobkyně, dále výplatních pásek žalovaného, dokladu o lustraci žalovaného v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací, ve spojitosti se smlouvou o úvěru číslo smlouvy [Anonymizováno] podepsané žalovaným dne 13. 5. 2024 elektronicky s autorizačním kódem, žalobkyní stejného dne, dále z oznámení o schválení úvěru ze dne 14. 5. 2024 bylo soudem zjištěno, že mezi účastníky byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 72,84 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 573 Kč splatných vždy do každého 15. dne kalendářního měsíce počínaje 15. 6. 2024, jak prokazuje splátkový kalendář. Z přihlášky k pojištění schopnosti splácet úvěr, která tvoří přílohu o smlouvy o úvěru, ve spojitosti s přihláškou do pojištění skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, podepsanou žalovaným má soud za prokázané, že žalovaný se zavázal platit také pojistné ve výši 315 Kč měsíčně, zahrnutým do pravidelné splátky. Žalovaný smlouvu uzavřel elektronicky, jeho totožnost byla ověřena nejenom zasláním kopie občanského průkazu, ale také i verifikační platbou ve výši 1 Kč zaslané žalovaným z jeho účtu na účet žalobkyně. Ostatně uzavření smlouvy žalovaný nezpochybnil. Na účet žalovaného byl také úvěr ve výši 35 000 Kč dne 13. 5. 2024 vyplacen, jak prokazuje výpis z elektronického bankovnictví žalobkyně. Ze smlouvy o úvěru (čl. 4. 5) smlouvy bylo zjištěno, že platby od žalovaného se nejprve započítávají na úrok a následně na jistinu, po zesplatnění úvěru se započítávají platby nejprve na takzvanou novou jistinu úvěru, z ní nejprve na splatné úroky. Dále bylo ze smlouvy zjištěno (čl. 6), že pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 30 dnů vzniká povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, dále žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč. Ve smlouvě bylo také ujednáno zesplatnění úvěru, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů; v tom případě dojde k automaticky k zesplatnění úvěru bez dalšího. K tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů zesplatnění úvěru. Jistina a přirostlé úroky se stávají tzv. novou jistinou. Z čl. 6. 5 bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jeho úplného zaplacení, maximálně však do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že v okamžiku zesplatnění úvěru dochází k zániku pojištění. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr nic nezaplatil. Výzva k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 16. 7. 2024 dokládá, že žalovaný byl upozorněn žalobkyní na své prodlení s úhradou splátky splatné 15. 6. 2024 a 15. 7. 2024 a zároveň byl upozorněn, že pokud nebude dluh na splátkách uhrazen, bude úvěr zesplatněn okamžikem, kdy se dostane do prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů. Obsahově obdobná upomínka, avšak s upozorněním na prodlení s úhradou splátky 1. až 3. byla žalovanému zasílána dne 15. 8. 2024, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 19. 8. 2024 dokládá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celého zesplatněného úvěru. Z předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobkyně ve spojitosti s poštovním podacím archem má soud za doložené, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ještě před podáním žaloby, a to dopisem ze dne 16. 1. 2025, danou k poštovní přepravě 16. 1. 2025. Žalovaný netvrdil, že by na dluh ze smlouvy o úvěru něco zaplatil. Z databáze České národní banky ARAD bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba u neúčelových spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v České republice činila v květnu 2024 9,05 % ročně.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“, nebo „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

9. Podle § 1802 občanského zákoníku, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

12. V projednávaném případě soud ze smlouvy o úvěru prokázal, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na základě, které žalovaný čerpal úvěr ve výši 35 000 Kč, jak prokazuje i výpis z účtu žalobkyně. Ačkoliv se žalovaný zavázal úvěr spolu s pojistným ve výši 315 Kč měsíčně splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy do každého 15. dne kalendářního měsíce počínaje 15. 6. 2024, tuto svou povinnost porušil, nic nezaplatil, o zaplacení splátek byl dvakrát upomínán. Protože pro případ prodlení se zaplacením splátky řádně a včas po dobu 65 dní byla sjednána okamžitá splatnost celého úvěru bez dalšího, kdy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru byl žalovaný upozorněn na hrozbu zesplatnění úvěru, má soud za to, že v souladu se smlouvou o úvěru došlo k zesplatnění úvěru dne 19. 8. 2024, ale již v důsledku prodlení se zaplacením první splátky. K tomuto datu byla splatná v souladu se smlouvou celá jistina ve výši 35 000 Kč.

13. Ve smlouvě o úvěru byl sjednán úrok ve výši 72,84 % ročně. Takto vysoký úrok soud pokládá za neplatně sjednaný podle § 588 občanského zákoníku, neboť výše úroku několikanásobně převyšuje obvyklé úrokové sazby obdobných úvěrů (viz. níže), poskytovaných fyzickým osobám, což vede ke vznikům dluhových pastí dlužníků se všemi negativními dopady do veřejného pořádku. Soud má tak za to, že jistinu v projednávaném případě je třeba dle § 1802 občanského zákoníku úročit při neplatně sjednaném úroku obvyklým úrokem, za který banky v České republice v květnu 2024 poskytovaly neúčelové úvěry spotřebitelům. Jak prokazuje databáze ARAD, obvyklý úrok činil 9,05 % ročně. Právě tímto úrokem, při neplatně sjednaném úroku ve smlouvě, v souladu se zákonem měla být jistina úvěru úročena. Tzv. novou jistinu (tak, jak je její konstrukce sjednána ve smlouvě o úvěru) tvoří ke dni zesplatnění úvěru dne 19. 8. 2024 jistina ve výši 35 000 Kč a dospělý úrok ve výši 859,13 Kč (úrok ve výši 9,05 % ročně za dobu od 13. 5. 2024 do 19.8. 2024, výpočet v programu justarif).

14. Ve smlouvě o úvěru bylo smluveno, že platby od žalovaného, neurčí-li jinak, se započítávají nejprve na novou jistinu v pořadí nejdříve na dospělý úrok a následně na jistinu, teprve po zaplacení nové jistiny by se z nich hradilo na pojištění a další dílčí dluhy. Jak shora objasněno, nová jistina činila ke dni 19. 8. 2024 částku 35 859,10 Kč, soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni tuto částku podle § 2395 občanského zákoníku.

15. Podle § 2395 občanského zákoníku ve spojení s § 588 a § 1802 občanského zákoníku přiznal žalobkyni v souladu se žalobou, když soud nejde nad rámce žalobního žádání, také úrok ve výši 9,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 21. 8. 2024.

16. V souladu se smlouvou o úvěru a § 2048 občanského zákoníku vznikl žalobkyni také nárok na smluvní pokutu 2 x 499 Kč, když sjednání této smluvní pokuty se podává ze smlouvy a žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dvou splátek po dobu delší než 30 dnů. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 998 Kč.

17. Náklady v souvislosti s prodlením ve výši 2 x 200 Kč soud žalobkyni přiznal podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou, neboť odpovídají na administrativní výdaje se zasláním dvou upomínek.

18. Ze smlouvy o úvěru, včetně přihlášky ke skupinovému pojištění má soud za prokázané, že žalovaný si sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíčním pojistným ve výši 315 Kč, kdy pojištění trvalo do zesplatnění úvěru. Soud proto shledal po právu nárok žalobkyně na zaplacení dvou splátek měsíčního pojistného ve výši 630 Kč a podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné, uložil žalovanému povinnost pojištění zaplatit.

19. S ohledem na sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně při prodlení se zaplacením nové jistiny, soud podle § 2048 ve spojení se smlouvou o úvěru uložil žalovanému zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za žalované období od 21. 8. 2024 do 5. 8. 2025 ve výši 12 550,69 Kč, když k 20. 8. 2024 dosahovala nová jistina částky 35 859,13 Kč. Předžalobní upomínka prokazuje, že žalovaný byl vyzván k zaplacení i smluvní pokuty.

20. Nezaplacením zesplatněného úvěru se žalovaný dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení a je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., opět v souladu se žalobním žádáním, nad které soud nárok nepřizná, povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, co do zbytku byl úrok z prodlení pro absenci prodlení v důsledku neexistence dlužné jistiny zamítnut.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 470 Kč, přičemž tato částka představuje 74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 893 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 848 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 710 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 770 Kč ve výši 2 891,70 Kč.