Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 925 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 150 Kč od 2. 1. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 680 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 435 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 460 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky tvořené příspěvky žalovaného za nepojištěné motorové vozidlo, přičemž žalovaný jakožto vlastník a provozovatel k němu nesjednal pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a poplatky spojenými s mimosoudním uplatněním práva. Žalovaný neměl osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 do 2 500 cm3, registrační značky [SPZ], pojištěný v období od 6. 5. 2021 do 23. 8. 2021 po dobu 110 dnů, od 23. 2. 2021 do 5. 5. 2021 po dobu 72 dnů, od 24. 8. 2021 do 30. 11. 2021 po dobu 99 dnů a od 1. 12. 2021 do 22. 2. 2022 po dobu 84 dnů, a nezaplatil příspěvky ve výši 7 150 Kč, 4 680 Kč, 6 435 Kč a 5 460 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení příspěvků a poplatků, a to včetně předžalobních upomínek, avšak marně. Žalobkyně považuje za datum doručení prvních výzev k zaplacení příspěvků 15. den po odeslání.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu zrušen. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se v uvedené lhůtě, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/). Žalobkyně vyjádřila s takovým postupem souhlas již v žalobě, a proto soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Podle výzev k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel vycházející z elektronické evidence pojišťoven a z centrálního registru vozidel ze dne 1. 7. 2021, 18. 10. 2021, 17. 3. 2022 a 14. 7. 2022 včetně dokladů, výpisu údajů a vozidle a povinných osobách a upomínek o zaplacení soud zjistil, že žalovaný byl v předmětném období od 23. 2. 2021 do 22. 2. 2022 vlastníkem motorového vozidla, osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 do 2 500 cm3 (1991 cm3), registrační značky [SPZ], vozidlo bylo v registru evidováno jako provozované, avšak v uvedená období, tj. od 23. 2. 2021 do 5. 5. 2021, od 6. 5. 2021 do 23. 8. 2021, od 24. 8. 2021 do 30. 11. 2021 a od 1. 12. 2021 do 22. 2. 2022 k němu nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení, poprvé výzvou ze dne 1. 7. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku 4 680 Kč a nákladů uplatnění 300 Kč do 60 dnů od doručení, přičemž za den doručení výzvy považovala 16. 7. 2021 (dle dokladu byla zásilka doručena 8. 7. 2021), výzvou ze dne 18. 10. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku 7 150 Kč ve stejné lhůtě, přičemž za den doručení považovala 2. 11. 2021 (fakticky dle dokladu doručeno 20. 10. 2021), výzvou ze dne 17. 3. 2022 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku 6 435 Kč ve stejné lhůtě, přičemž za den doručení považovala 1. 4. 2022 (dle dokladu zásilka doručena 21. 3. 2022) a výzvou ze dne 14. 7. 2022 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku 5 460 Kč ve stejné lhůtě, přičemž za den doručení považovala 29. 7. 2022 (dle dokladu zásilka doručena 15. 7. 2022).
4. Podle předžalobních upomínek včetně potvrzení o odeslání žalobkyně před podáním žaloby ve dnech 16. 9. 2022 a 12. 12. 2022 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek do 15 dnů od odeslání.
5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by provoz vozidla byl v předmětných obdobích pojištěn, že by nastaly okolnosti, pro které by žalovaný neměl povinnost vozidlo mít pojištěné či že by žalovaný příspěvky žalobkyni zaplatil.
6. Ze shora uvedených zjištění vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný byl ve shora uvedená období vlastníkem specifikovaného osobního automobilu, ke kterému však neuzavřel povinné smluvní pojištění odpovědnosti a ani po opakovaných výzvách žalobkyně nezaplatil požadované příspěvky ve výši 65 Kč denně. Pro splatnost pohledávek byly rozhodující první výzvy ze dne 1. 7. 2021, 18. 10. 2021, 17. 3. 2022 a 14. 7. 2022. Žalovaný dluh nesplnil ani k předžalobním upomínkám.
7. Soud danou věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018.
8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 citovaného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, [Anonymizováno] je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
10. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
11. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla.
12. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] (dále jen „[Anonymizováno] “) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
13. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [Anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
14. Podle ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady [Anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [Anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Odst. 7 pak stanoví, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [Anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [Anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [Anonymizováno] u soudu.
15. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) stanoví výši denní sazby příspěvku pro uvedené vozidlo na částku 65 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.
16. Jelikož bylo v řízení zjištěno, že žalovaný neměl pojištěné motorové vozidlo – osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 do 2 500 cm3 po dobu 72 dnů v prvním období, po dobu 110 dnů ve druhém období, po dobu 99 dnů ve třetím období a po dobu 84 dnů ve čtvrtém následném období, náleží žalobkyni podle citovaných ustanovení výše uvedené příspěvky odpovídající součinu počtu dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno a denní sazby příspěvku. Současně žalobkyni vznikl u každého příspěvku nárok na paušální částku nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva stanovený citovanou vyhláškou na částku 300 Kč.
17. Příspěvky a náklady na uplatnění byly splatné v souladu s výše citovaným § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti ve lhůtě 60 dnů od doručení prvních výzev, přičemž splatnost se odvíjí od pozdějšího data doručení, s nímž počítala žalobkyně (nikoli tedy ve smyslu § 573 občanského zákoníku).
18. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Není-li sjednáno jinak, řídí se výše úroku z prodlení nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok náleží ode dne následujícího po splatnosti.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 450 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 998 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 925 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.