Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 33 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení vyčísleným do 29. 1. 2024 částkou 8 222,50 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 000 Kč jdoucím od 30. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 30. 1. 2024 s poukazem na to, že mezi [právnická osoba] IČO [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne 21. 3. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 5 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s úroky a poplatky, které v souhrnu činí 47 238 Kč, v 18 měsíčních splátkách po 5 254 Kč (celkem 94 560 Kč) do 21. 9. 2023. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatil jen 12 000 Kč, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 8 222,50 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu do 29. 1. 2024. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od 29. 1. 2024. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny s vyčísleným úrokem z prodlení k datu 29. 1. 2024, dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky.
2. Žalovaný se k plnění ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, dle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se předmětnou částku vrátit spolu s příslušenstvím, to vše ve sjednaných osmnácti splátkách měsíčně. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil více než 12 000 Kč.
4. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 5. 2024, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně nabyla pohledávku smluvně a dne 22. 5. 2024 zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do 6. 6. 2024 a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky.
5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná, či nikoli. [adresa] [Anonymizováno] Kč žalovaný převzal, žalobkyni však zaplatil jen 12 000 Kč, zbývající částku nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení zbývající části jistiny, tj. rozdílu mezi částkou, kterou žalovanému celkově poskytla, a částkou, kterou žalovaný žalobkyni v souhrnu uhradil, vychází tak dluh 33 000 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o zápůjčce byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 33 000 Kč, neboť tím, že žalovaný tuto částku nevrátil řádně a včas, se bezesporu do prodlení dostal. Zákonný úrok z prodlení v procentní výši přiznal soud žalobkyni od 30. 1. 2024, tedy ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávky, o němž byl žalovaný řádně informován, za dobu od splatnosti úvěru do data postoupení byl úrok z prodlení vyčíslen absolutní částkou, ale stejným propočtem.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 489 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 320 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.