Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 476 672,27 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 474 872,27 Kč od 20. 12. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 474 872,27 Kč od 20. 12. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 22 532,59 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 59 652,30 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 57 800,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že 4. 12. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na základě které poskytla žalovanému nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 500 000 Kč s úrokem ve výši 14,10 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry a Sazebník poplatků pro fyzické osoby. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což nesplnil, přestože byl upomínán, proto žalobkyně v souladu se svým oprávněním ze smlouvy úvěr k 26. 5. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého závazku. Žalovaný dluží žalobkyni na jistině 474 872,27 Kč a na poplatcích 1 800 Kč, žalobkyně dále požaduje smluvní úrok i úrok z prodlení z dlužné jistiny do 19. 12. 2025 v kapitalizované formě a dále až do zaplacení, přičemž od 20. 12. 2025 je smluvní úrok požadován pouze v sazbě 8,05 % ročně a naopak do 19. 12. 2025 je úrok z prodlení požadován pouze v sazbě 8,05 % ročně, poté již v zákonné výši. Žalovaný nezaplatil ničeho ani k předžalobní upomínce.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Podle smlouvy o úvěru č. 016132299R ze dne 4. 12. 2023 včetně obchodních podmínek, předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru spolu s vysvětlivkami a žádosti o poskytnutí úvěru včetně formuláře k žádosti žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, kterou se zavázala poskytnout mu úvěr 500 000 Kč, a to částečně do výše 335 604,85 Kč za účelem konsolidace jeho předchozích dluhů u žalobkyně a co do zbývající výše bez účelu s tím, že rozdíl bude vyplacen na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný se naproti tomu zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky spolu s úrokem 14,10 % ročně formou 96 měsíčních splátek ve výši 8 715 Kč (s odlišnou poslední splátkou ve výši 8 579,38 Kč) počínaje 26. 1. 2024 a konče 26. 12. 2031 se splatností vždy k 26. dni v měsíci s tím, že splácení mělo probíhat formou inkasa z účtu žalovaného, na kterém byl žalovaný povinen udržovat dostatečný zůstatek ke splácení. Na splátce úroků v období čerpání měl žalovaný zaplatit 4 112,50 Kč se splatností 26. 12. 2023. V rámci smlouvy byly sjednány poplatky, mj. za upomínku ve výši 300 Kč a za výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením bylo ujednáno oprávnění žalobkyně zasílat mu zpoplatněné upomínky a poté výzvy, požadovat po něm zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu 0,10 % denně, zároveň úvěr zesplatnit.
4. Žalobkyně předložila formulář „Informace z [právnická osoba] “, interní zprávu o posuzování úvěruschopnosti a výpis z běžného účtu žalovaného za období od prosince 2022 do listopadu 2023, na základě kterých soud dospěl závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně a s odbornou péčí hodnotila úvěruschopnost žalovaného.
5. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného a běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný čerpal 5. 12. 2023 celý sjednaný úvěr 500 000 Kč, a to způsobem sjednaným ve smlouvě. Z historie úvěru bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr čerpal a splácel, přičemž splácel řádně do března 2024, poté řádné splátky z jeho účtu inkasovány nebyly, žalobkyně mu již v červnu 2024 účtovala a inkasovala poplatky. Zůstatek úvěru činí 474 872,27 Kč.
6. Podle výzev (1. upomínka, 1. a 2. výzva, poslední výzva k zaplacení dluhu) se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru 6. 10. 2024 a žalobkyně jej opakovaně vyzývala k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění. Oznámením z 28. 5. 2025 odeslaným žalovanému dle dodejky v den vyhotovení žalobkyně úvěr zesplatnila k 26. 5. 2025 a vyzvala žalovaného k zaplacení.
7. Podle předžalobní výzvy spolu s poštovním podacím archem žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby (9. 1. 2026) k zaplacení dluhu s upozorněním na případné soudní vymáhání.
8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud ke skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky 500 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit je žalobkyni spolu se smluvním úrokem formou pravidelných měsíčních splátek, což nesplnil, jelikož řádně a včas nesplácel, proto jej žalobkyně opakovaně vyzvala k zaplacení a následně úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného informovala. Před podáním žaloby jej vyzvala k zaplacení také předžalobní upomínkou, žalovaný však nezaplatil ničeho.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 citovaného ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Po právní stránce soud vyhodnotil, že žalobkyně a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky s tím, že žalovaný se zavázal takto poskytnuté prostředky žalobkyni uhradit ve splátkách spolu s dohodnutými úroky, jak výše uvedeno. Žalobkyně svému závazku dostála, naproti tomu žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně po opakovaném upomínání zůstatek úvěru v souladu se smlouvou předčasně zesplatnila. Žalobkyně uplatněné nároky (včetně nároků na smluvní poplatky za upomínání a vyzývání) řádně specifikovala a prokázala, naproti tomu žalovaný zůstal v průběhu řízení nečinný, neuplatnil žádnou obranu, soud proto vycházel z oprávněnosti nároků žalobkyně. Z uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s dlužnými poplatky a smluvní úrok částečně v kapitalizované výši, přičemž žalobkyně požadovala méně, než jí náleží. Současně žalobkyni podle § 1968 a 1970 o. z. náleží úrok z prodlení, jelikož žalovaný se beze sporu do prodlení s peněžitým plněním dostal, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně opětovně částečně požadovala méně, než jí náleží.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 57 800,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 19 068 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, účinného od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 476 672,27 Kč sestávající z částky 10 220 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 010 Kč ve výši 6 722,10 Kč. O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
14. Žalovaný je povinen plnit v obecné třídenní pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.