Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 730,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 730,10 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 652,90 Kč, smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 29 733,94 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 684,20 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 214 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, podle které žalovaný v plném rozsahu nevrátil zapůjčené finanční prostředky a úrok a poplatky ve výši 2 312 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Podle předložené smlouvy o úvěru ze dne 15. 2. 2023 půjčil právní předchůdce žalobkyně společnost ([právnická osoba].) žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve splátkách po 622 Kč měsíčně se splatností do každého 15. dne v měsíci počínaje dnem 15. 3. 2023. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách [právnická osoba]. V rámci toho vyplnil své identifikační údaje. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybral požadovanou částku a vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek.
4. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 18,99 % ročně, poplatky za vyřízení úvěru ve výši 300 Kč a úhradu nákladů vzniklých při prodlení. Úvěryschopnost žalovaného byla řádně zkoumána.
5. Z platební historie smlouvy (výpisu) bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, ale podle smlouvy nezaplatil. Jak dokládá výzva ke splacení celého úvěru, věřitel úvěr ke dni 28. 9. 2024 podle úvěrových podmínek zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni zesplatnění činil zůstatek jistiny částku 29 733,94 Kč, na úroku částku 684,20 Kč, na úroku z prodlení částku 652,90 Kč a na poplatcích částku 2 312 Kč. Předchozí platby žalovaného byly započteny na jistinu i na ostatní již vzniklé (shora uvedené) pohledávky dle smlouvy.
6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. To bylo také žalovanému písemně oznámeno.
7. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté, včetně období po postoupení pohledávky. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.
8. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný (po přezkoumání schopnosti žalovaného splácet) sjednali dne 15. 2. 2023 smlouvu o úvěru, podle které žalovaný čerpal úvěr ve výši 30 000 Kč, který se zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnil. Proto došlo podle úvěrových podmínek k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatil a úrok a poplatky ve výši 2 312 Kč.
9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný, nedostatek písemné formy není relevantní.
11. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný nesplnil v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpal a podle přezkumu před uzavřením smlouvy ho také byl schopen splácet. Žalovaný v plném rozsahu úrok a poplatky ve výši 2 312 Kč, ačkoli se k tomu ve smlouvě písemně zavázal. Pohledávka přešla na žalobkyni postoupením podle § 1879 a násl. o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění po zesplatnění. Proto soud žalobě zcela vyhověl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 214 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 310 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 730,14 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Žalobkyně sice požadovala náklady řízení v plné výši, soud však z vlastní činnosti ví, že se jedná o formulářovou žalobu.