208 C 198/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši 12 000 Kč, z toho jistiny ve výši 8 283,86 Kč, úroku a úroku z prodlení. Dále se domáhala zaplacení částky 4 938 Kč s úrokem a úrokem z prodlení jako nedoplatku kontokorentního úvěru, který mohl žalovaný čerpat až do výše 20 000 Kč. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva o běžném účtu a jako dodatky k této rámcové smlouvě byly uzavřeny smlouva o úvěru a smlouva o kontokorentu, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil, kontokorent nedoplatil a nezaplatil ani další sjednané nároky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle§ 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předložené smlouvy o úvěru, uzavřeného jako dodatek č. 17 k rámcové smlouvě o vedení účtu ze dne 1. 10. 2023 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 354 Kč měsíčně se splatností do každého 13. dne v měsíci počínaje dnem 13. 10. 2023. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě v internetovém bankovnictví žalobkyně.

4. Výplata finančních prostředků dne 1. 10. 2023 byla prokázána výpisem z účtu žalovaného. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit úrok ve výši 17,9 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit úrok z prodlení. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil 7858,67 Kč.

5. Z předložené smlouvy o kontokorentu, uzavřeného jako dodatek č. 16 k rámcové smlouvě o vedení účtu ze dne 15. 9. 2023 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému kontokorent až do výše 20 000 Kč. Úvěr byl splatný do konce každého kalendářního měsíce. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě v internetovém bankovnictví žalobkyně. Ke dni podání žaloby činil nedoplatek kontokorentu částku 4 938 Kč, dle dodatku byl kontokorent úročen smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.

9. Protože žalovaný úvěr ani dluh na kontokorentu ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru a kontokorentu po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit.

10. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

12. Vzhledem k tomu, že smluvní úrok byl sjednán ve výši odpovídající úrokovým sazbám bank z uvedené úvěru v době uzavření smlouvy a je účtován po dobu 90 dnů podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, bylo žalobě vyhověno i co do smluvních úroků po dobu 90 dnů a dále ve výši zákonného úroku z prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši 12 000 Kč, z toho jistiny ve výši 8 283,86 Kč, úroku a úroku z prodlení. Dále se domáhala zaplacení částky 4 938 Kč s úrokem a úrokem z prodlení jako nedoplatku kontokorentního úvěru, který mohl žalovaný čerpat až do výše 20 000 Kč. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva o běžném účtu a jako dodatky k této rámcové smlouvě byly uzavřeny smlouva o úvěru a smlouva o kontokorentu, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil, kontokorent nedoplatil a nezaplatil ani další sjednané nároky.

2. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 13. 11. 2025 č. j. 208 C 198/2025-52, žalobkyni byly přiznány veškeré nároky, které požadovala. Opomenutím však soud nerozhodl o části předmětu řízení, představovaného kapitalizovaným úrokem z částky 8 283,86 Kč ve výši 282,81 Kč a z částky 4 938 Kč ve výši 351,61 Kč. Celkem činil kapitalizovaný úrok, o kterém nebylo rozhodnuto, částku 634,42 Kč.

3. Podle § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do 15 dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.

4. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku., právnická osoba, ohledem na skutečnost, že soud opomněl rozhodnout o kapitalizovaném úroku, který žalobkyně v žalobě požadovala a na který měla dle právních předpisů nárok a vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili již s vydáním rozsudku ve věci bez nařízení jednání, rozhodl soud doplňujícím rozsudkem, který byl rovněž vydán bez nařízení jednání.6. Soud doplňujícím rozsudkem návrhu na úhradu kapitalizovaných úroků v plném rozsahu vyhověl, v odůvodnění odkazuje plně na odůvodnění původního rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy ani jednomu z účastníků s vydáním tohoto doplňujícího rozsudku náklady nevznikly.