Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 6 315 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 619 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 315 Kč s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi ní a společností [právnická osoba] Uvedla dále, že původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Takto původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 7. 5. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytl úvěr v celkové výši 10 000 Kč, a to v platbách 5 000 Kč dne 7. 5. 2024 a 5 000 Kč dne 20. 5. 2024 vždy bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byl právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 7. 12. 2024 byl informován o zesplatnění úvěru ke dni upomínky a vyzván k okamžité úhradě. Kromě částky 10 000 Kč jako nesplacené jistiny se žalobkyně domáhá nesplaceného smluvního úroku 6 315 Kč plus úroků z prodlení z nesplacené jistiny. Žalobkyně v žalobě ještě uvedla, že pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby soud žalobou uplatněný nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu listinu nazvanou jako Smlouva o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] včetně dodatku č. [hodnota] datovaného dnem 20. 5. 2024, návrh dohody na úhradě ze dne 7. 12. 2024, výpis z běžného účtu vedeného bankou [Anonymizováno], smlouvu o postoupení pohledávek včetně dodatků a příloh, oznámení o postoupení pohledávky, výzvu k úhradě před podáním žaloby, obchodní podmínky [právnická osoba]. Žalobkyně navrhla, aby soud učinil dotaz na [právnická osoba]., zda na účet č. [č. účtu] byly dne 7. 5. 2024 a dne 20. 5. 2024 připsány platby 5 000 Kč a 5 000 Kč, a zda v uvedeném období byl tento účet žalovaného, zda k němu měl žalovaný dispoziční právo.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ještě před jednáním učinil dotaz na banku navržený žalobkyní.
4. K jednání dne 3. 11. 2025 – prvnímu jednání ve věci se žalobkyně nedostavila, omluvila se, odkázala na tvrzení v žalobě a do spisu založené listiny. Žalovaný se také nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, žádné důkazy do spisu nezaložil ani nenavrhl. Soud za vzniklé procesní situace jednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl listinami založenými ve spise.
5. Protože listiny nazvané jako Smlouva o revolvingovém úvěru [Anonymizováno], dodatek č. [hodnota] ke smlouvě ani obchodní podmínky [právnická osoba] nejsou řádně anebo vůbec účastníky ve smlouvě uvedenými podepsány. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky za tím na žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k úhradě celkové částky 17 201 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny 11 685 Kč a nákladů právního zastoupení 5 516 Kč.6. uživatelském účtu, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ani Smlouva o revolvingovém úvěru nejsou ani datované ani nikým podepsané, navíc Smlouva o revolvingovém úvěru se týká naprosto jiné částky, než o které hovoří žaloba, stejně tak se žalobou uplatněného nároku netýká oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2021 ani výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 9. 2021, žalobkyni se v žádném případě nepodařilo prokázat, že by mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě by společnost [právnická osoba] žalovanému poskytla dne 16. 3. 2020 úvěr 12 500 Kč.7. Ze zprávy [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne 14. 8. 2025 soud zjistil, že v rozhodném období na účet č. [č. účtu] byly připsány obě částky (celkem 10 000 Kč), a dále že tento účet je účtem žalovaného.8. Protože žalobkyně nezaložila do spisu dostatečné důkazy prokazující uzavření smlouvy mezi její právní předchůdkyní, měl soud v úmyslu ji při prvním jednání ve věci žalobkyni vyzvat podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k doložení uzavření smlouvy. Žalobkyně, přestože si byla vědoma možných následků nedostavení se k prvnímu jednání, si však možnost být poučena a vyzvána sama vzala, když se k jednání nedostavila.9. Žalobkyně v řízení tedy neunesla břemeno důkazní a nepodařilo se jí prokázat, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva s tvrzenými smluvními ujednáními.10. Naopak zejména z výpisů z účtu banky [Anonymizováno] a sdělení [jméno FO] bank a.s. bylo zjištěno, že na účet žalovaného byly v rozhodném období připsány obě tvrzené částky celkem ve výši 10 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný tuto část, nebo její část žalobkyni, nebo její právní předchůdkyni zaplatil.11. Soud tedy ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) žalobkyni přiznal právo na bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč, tedy žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit, a to spolu s úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 o.z., neboť žalovaný se s úhradou dlužné částky beze sporu do prodlení dostal a žalobkyně úrok z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši (vyhl. č. 351/2013 Sb.).12. Ve zbytku však soud žalobu zamítl (výrok II).13. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a to podle úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně měla úspěch v 61 %, žalovaný ve výši 39 %. Úspěšnější žalobkyni byly přiznány náklady ve výši 22 % z celkových 2 815 Kč (3 úkony právní služby po 400 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč, 21 % DPH plus soudní poplatek 1000 Kč), to je 619 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.