Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 369,58 Kč a dále spolu s úrokem z prodlen ve výši 15 % ročně z částky 19 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní SPOLEČNOSTÍ [právnická osoba] a žalovaným byla dne 8. 10. 2021 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Peníze byly poskytnuty žalovanému v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Ve smlouvě se žalovaný zavázal v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 13 900 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7 380 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 680 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 435 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 4. 2023. Žalovaný splátky nehradil a dostal se do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 46 304,35 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného ve výši rozdílu mezi poskytnutou jistinou ve výši 20 000 Kč a částkou 1 000 Kč, kterou žalovaný na dluh uhradil a dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 369,58 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného o úhradu uvedené částky vyzvala, žalovaný ale ani na předžalobní výzvu nereagoval.
2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, Smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, Smlouvu o spotřebitelském úvěru, smluvní podmínky smlouvy, přehled plateb, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání.
3. Soud na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listinných důkazů vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit to vlastních rukou, byl tento usnesením zrušen. Účastníci byli zároveň vyzváni, aby sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání pouze na základě listin založených do spisu. Za splnění zákonných podmínek soud poté rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání. Dokazování soud provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně.
4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný převzal v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni uhradil více než 1 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo dále prokázáno, že na žalobkyni právo pohledávky za žalovaným přešlo. Žalobkyně skutečně žalovanému přechod pohledávky písemně oznámila, před podáním žaloby mu zaslala i předžalobní výzvu.
5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, žalovaný nevrátil žalobkyni (její právní předchůdkyni) peníze, které mu byly poskytnuty, v plné výši. Tuto výši žalobkyně v řízení řádně specifikovala a listinami doložila. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, s vrácením peněžitého plnění se dostal do prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti žalované zaplatit celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 2 o.s.ř.