Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 21 387,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 699,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 245,83 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 400 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení ve výši 15 % a úrok 30 % ročně z částky 17 500 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi její právní předchůdkyní společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 9. 12. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, vzala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů a zkontrolovala také bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů právní předchůdkyni, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Na základě následně uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 20 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve Smlouvě. Žalovaný úvěr v souladu se smlouvou čerpal. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě a byl povinen hradit také poplatky a náklady. Žalovaný smluvní podmínky neplnil, dostal se s úhradou dlužné částky do prodlení. Proto mu právní předchůdkyně žalobkyně zaslala výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl ke dni 10. 7. 2023 zesplatněn. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 6 506 Kč. Na žalobkyni přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny 17 500 Kč, dlužného poplatku 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 10. 7. 2023 ve výši 2 987,87 Kč, kapitalizované úroky od 11. 7. 2023 do 29. 1. 2024 ve výši 3 245,83 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení od 11. 7. 2023 do 29. 1. 2024 ve výši 1 699,04 Kč a dále úroky ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny 17 500 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 400 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 17 500 Kč a dlužného poplatku ve výši 900 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby písemně k úhradě celkové dlužné částky vyzvala předžalobní výzvou, dlužná částka ale uhrazena nebyla.
2. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Žalobkyně se k jednání omluvila, odkázala na listiny, které spolu s žalobou k soudu podala. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, k žalobě se nevyjádřil, žádné důkazy nenavrhl ani do spisu nezaložil.
3. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 29. 1. 2024 a příloh ke smlouvě soud zjistil, že pohledávka za žalovaným na žalobkyni dle seznamu postupovaných pohledávek přešla.
4. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno s tím, že na žalobkyni přešla pohledávka k datu postoupení ve výši 22 358,90 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu.
5. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě pohledávky ve výši 28 379,74 Kč, a to nejpozději do 15. 5. 2024.
6. Žádné další relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci se však již soudu z listinných důkazů zjistit nepodařilo, respektive některými důkazy se soud již v řízení dále nezabýval, neboť žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně (ať již na základě tvrzené smlouvy či z jinak) žalovanému částku 20 000 Kč bezhotovostně poskytla. Soud měl v úmyslu žalobkyni při prvním jednání ve věci poučit a vyzvat ji ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k doplnění důkazů prokazujících převod finančních prostředků (a v případě splnění poté podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. i k doplnění dalších tvrzení a důkazů k otázce řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru). Žalobkyně se však k prvnímu jednání ve věci nedostavila, a sama si tak možnost být poučena vzala. Jak uvedeno výše, žalovaný, který by případně sám mohl dotvrdit, že smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel, že mu peníze v tvrzené výši byly poskytnuty, se k jednání také nedostavil. A soudu nezbylo, než dokazování uzavřít tak, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by její právní předchůdkyně žalovanému nějaké finanční prostředky poskytla. Soud žalobu zamítl, jak ve výroku I. uvedeno.
7. Soud na tomto místě ještě podává, že ohledem na důvody, pro které byla žaloba zamítnuta, již nehodnotil další důkazy, o které žalobkyně žalobu opírala. Je však zřejmé, že v žalobě absentují i dostatečná tvrzení stran úvěruschopnosti žalovaného, a žádné důkazy k této otázce do spisu také založeny nebyly. Je proto otázkou, zda by žaloba byla shledána důvodnou, případně v jakém rozsahu, pokud by žalobkyně výplatu finančních prostředků žalovanému v řízení prokázala.
8. Protože žalobkyně ve sporu nebyla úspěšná a žalovaný žádné náklady v řízení neuplatnil, a ani ze spisu nevyplynulo, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků žádnou náhradu nákladů řízení nepřiznal.