Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 220 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 920 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaný jakožto provozovatel vozidla neměl v době 31. 10. 2023 do 15. 4. 2024 sjednáno k vozidlu RZ [SPZ] povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak požaduje zaplacení příspěvku ve výši 10 920 Kč, když vozidlo bylo nepojištěno 168 dní a příspěvek se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně žalovaného o zaplacení vyzvala, protože na výzvu nereagoval, zaslala mu předžalobní upomínku, kdy kromě příspěvku ve výši 10 920 Kč po žalovaném požaduje též poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Celkem tak žalobkyně uplatňuje žalobou nárok ve výši 11 220 Kč plus zákonné úroky z prodlení.
2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila výzvu k úhradě příspěvku nepojištěných, I. a II. upomínku k úhradě, předžalobní výzvu včetně podacího archu.
3. Okresní soud v Kladně ve věci vydal platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením Okresního soudu v Kladně zrušen. Soud poté za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), projednal věc bez nařízení jednání, když účastníci se práva účasti na projednání věci v zákoně předepsaným způsobem vzdali. Dokazování soud provedl listinami založenými ve spise.
4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že v období od 31. 10. 2023 do 15. 4. 2024 žalovaný, coby provozovatel vozidla registrační značky [SPZ] [Anonymizováno] s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 168 dní. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by provoz vozidla byl v předmětném období pojištěn, ani že by žalovaný příspěvek žalobkyni zaplatil. Podle uvedené výzvy byl žalovaný vyzván k zaplacení příspěvku ve výši 10 920 Kč (168 dnů x 65 Kč) a dále nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč ve lhůtě do třiceti dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl o zaplacení upomínán, avšak na dlužnou částku ničeho neuhradil.
5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018, účinného do 22. 4. 2024) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
7. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla.
9. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů (dále jen „Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
10. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
11. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (účinný od 23. 4. 2024) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.
12. Podle odst. 2 citovaného ustanovení má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
13. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatním práva na příspěvek.
14. Podle odst. 3 citovaného ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.
15. Podle odst. 4 citovaného ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odst. 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.
16. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 65 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.
17. Vyhláška Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (účinná od 1. 10. 2024) v ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 65 Kč. Podle § 6 vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek částku 300 Kč.
18. Podle § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena20. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, když žalovaný, coby provozovatel vozidla, neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek. Výši nároku žalobkyně řádně specifikovala a listinami doložila, ostatně dluh co do důvodu ani výše žalovaný v průběhu řízení nijak nesporoval. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že vedle jistiny přiznal žalobkyni i úroky z prodlení, neboť žalovaný se s placením peněžitého plnění do prodlení beze sporu dostal a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)21. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., § 151 odst. 2 o.s.ř. a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek 800 Kč a dále náklady za právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1966 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a třikrát paušál po 100 Kč plus 21 % DPH. Celkové náklady tak byly žalobkyni přiznány ve výši 2 252 Kč, o jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.