Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 166 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 278 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 288 Kč od 5. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 395 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla RZ [SPZ] neměl v době od 17. 4. 2020 do 28. 6. 2020 a dále v období od 31. 12. 2019 do 16. 4. 2020 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak požaduje za první období zaplacení příspěvku ve výši 6 278 Kč, a za druhé období zaplacení příspěvku ve výši 9 288 Kč, když vozidlo bylo nepojištěno v prvním období 73 dní, v druhém 108 dní, a příspěvek se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla, která v daném případě činí 86 Kč. Žalobkyně žalovaného o zaplacení vyzvala, protože na výzvu nereagoval, zaslala mu předžalobní upomínky, kdy kromě příspěvků po žalovaném požaduje též poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 x 300 Kč. Celkem tak žalobkyně uplatňuje žalobou nárok ve výši 16 166 Kč plus zákonné úroky z prodlení.
2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila kupní smlouvy na předmětné vozidlo, přehled informací zjištěných o vozidle, Informace [právnická osoba], výzvu k úhradě příspěvku nepojištěných, I. a II. upomínku k úhradě, předžalobní výzvu a podací arch.
3. V průběhu řízení se uskutečnila tři ústní jednání, při kterých soud provedl k důkazu listiny, které do spisu založila žalobkyně, dále provedl dokazování zprávou [jméno FO] se k žádnému jednání nedostavil, neomluvil se, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, žádné důkazy nenavrhl ani do spisu nezaložil.
4. Z informací o vozidle (sdělení [právnická osoba]. a dalších pojistitelů) vzal soud za prokázané, že k nákladnímu automobilu [Anonymizováno], RZ [SPZ], VIN [VIN kód] bylo evidováno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla do 15. 12. 2019, v dalším období již žádná smlouva o uzavření pojistného zjištěna nebyla. K vozidlu tedy v období od 17. 4. 2020 do 28. 6. 2020 a dále v období od 31. 12. 2019 do 16. 4. 2020 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem a vozidlo tak nebylo pojištěno v prvním období 73 dní, ve druhém období 108 dní.
5. Ze sdělení správního odboru-oddělení dopravně správních agend [Anonymizováno] z 15. 6. 2022 soud zjistil, že uvedené vozidlo je od 29. 6. 2020 z provozu vyřazeno.
6. Z Karty předmětného vozidla soud zjistil, že vozidlo je až do svého vyřazení evidováno na vlastníka/provozovatele paní [jméno FO] s tím, že dle zápisu v evidenci pokyn k vyřazení vozidla z provozu dal jeho vlastník.
7. Z kupní smlouvy uzavřené dne 10. 5. 2014 mezi [jméno FO] jako prodávající a [jméno FO] jako kupujícím soud zjistil, že touto smlouvou původní vlastnice prodala vozidlo za cenu 15 000 Kč [jméno FO].
8. Z kupní smlouvy uzavřené dne 30. 12. 2019 uzavřené mezi [jméno FO] jako prodávajícím a [Jméno žalovaného] jako kupujícím soud zjistil, že touto smlouvou pan [jméno FO] prodal vozidlo za cenu 4 000 Kč panu [jméno FO].
9. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že na celou záležitost kolem vozidla si moc nepamatuje. Byla to dodávka, kterou si pořídili s manželem za trvání manželství. Byla bílá, možná to byl [Anonymizováno], a byla psána na ni. Ale o provoz a další věci kolem se staral její manžel. Dodávka byla snad na leasing. A pak se prodávala. Ale to zařizoval také manžel. V té době se jako manželé normálně zastupovali, ona u prodeje přímo osobně nebyla, ale zřejmě papíry podepisovala. Kupujícího nezná, byl to snad nějaký známý jejího bývalého manžela. Určitě dál nic kolem vozidla nezařizovala, a to ani na dopravním inspektorátu.
10. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že pracoval jako automechanik, vše, kolem aut ho zajímalo a zajímá, ve své době sbíral i nepojízdné vraky, buď je dával dohromady, anebo si z nich bral náhradní díly. Žalovaného zná. Konkrétně mu přenechával některé ty vraky, protože neměl, kde přespávat. A to se týkalo i dodávky [Anonymizováno]. To auto nejdříve koupil od paní [jméno FO], respektive od jejího manželka. Jednal s jejím manželem, ale pamatuje si, že v technickém průkazu byla jako majitelka toho auta uvedená paní [jméno FO]. Připouští, že auto na sebe formálně nepřevedl, byť to měl dle dohody udělat. Naopak sám ho poté předal žalovanému. Sepsali tu smlouvu. Pak zjistil, že žalovaný si na sebe auto také formálně nepřevedl, navíc neplatil pojištění, narůstaly tam nějaké dluhy. Proto úplně nakonec, když už bylo auto úplný vrak, jen na něm byly značky, ho k sobě odtáhl a nechal ho na dopravním inspektorátu formálně vyřadit.
11. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvků ve výši 6 278 Kč a ve výši 9 288 Kč, když sazba pro daný typ vozidla činí 86 Kč.
12. Z upomínek, výzev k úhradě a předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného o úhradu příspěvků vyzývala, vyzvala ho též k zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, před podáním žaloby mu zaslala i předžalobní výzvu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na výzvy reagoval, že by příspěvky či poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky žalobkyni uhradil.
13. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
14. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
15. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
16. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla.
17. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] (dále jen „Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
18. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
19. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, v ustanovení § 2 odst. 1 stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 86 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.
20. Podle § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena22. V daném případě po zhodnocení všech provedených důkazů a z nich zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, když v obou rozhodných obdobích byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [Anonymizováno] RZ [SPZ] žalovaný, který ale řádně neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek za každé z těchto období. Výši dílčích i celkového nároku žalobkyně řádně specifikovala a doložila listinami, zpočátku sporné okolnosti převodu vlastnictví k vozidlu na žalovaného byly upřesněny a pochybnosti zcela odstraněny jednak kupními smlouvami, ale zejména výpověďmi svědků. Ostatně závěr soudu o vlastníkovi vozidla v obdobích, kdy nebylo pojištěno, žalovaný v průběhu řízení nijak nesporoval. A nesporoval ani žalobou uplatněnou výši dluhu. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl s tím, že vedle jistiny přiznal žalobkyni také úroky z prodlení, neboť žalovaný se s placením peněžitého plnění beze sporu do prodlení dostal, a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., § 151 odst. 2 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. tak, že ve sporu plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve 100 %. Náhrada nákladů sestává ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. A dále z nákladů na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. a vyhlášky č. 258/2024 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 4 úkony právní služby po 1 780 Kč, dále třikrát režijní paušál po 100 Kč, třikrát režijní paušál po 300 Kč, jedenkrát režijní paušál po 450 Kč, plus 21 % DPH, dále za cestovné ke třem jednáním z [adresa] a zpět včetně náhrady za promeškaný čas a 21 % DPH ve výši 3 694 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit celkové náklady řízení ve výši 16 395 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.