Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 7 000 Kč jdoucím od 12. 2. 2026 do zaplacení a dále částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 000 Kč jdoucím od 12. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Řízení se co do částky 8 219 Kč, částky 14 784,24 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 19. 12. 2024 do 11. 2. 2026, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 12. 2024 do 11. 2. 2026 a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení, zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1 Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]. byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno], na základě které poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Spolu s úvěrem se zavázal uhradit úrok ve výši 210 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 520 Kč. Žalovaný porušil svoji povinnost, nesplatil poskytnutý úvěr v souladu se smluvními ujednáními, proto z důvodu prodlení mu vznikla dále povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení 700 Kč, dále za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv 800 Kč, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu 1 000 Kč a smluvní pokutu 2 989 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], která tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu vyzvala, žalovaný ale nereagoval. Obdobně žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba]. smlouvu o spotřebitelském úvěru 641108, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Spolu s úvěrem se zavázal uhradit úrok ve výši 450 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5 399,24 Kč. Žalovaný porušil svoji povinnost, nesplatil poskytnutý úvěr v souladu se smluvními ujednáními, proto z důvodu prodlení mu vznikla dále povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení 700 Kč, dále za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv 800 Kč, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu 1 000 Kč a smluvní pokutu 6 435 Kč. I tuto pohledávku za žalovaným původní věřitel postoupil na společnost [právnická osoba], která ji následně postoupila na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu vyzvala, žalovaný ale nereagoval.
2 Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému předvolal účastníky sporu. Žalovaný se k jednání nedostavil, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně při jednání vzala žalobu částečně zpět s tím, že nadále po žalovaném bude požadovat částky 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení a dále částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 2. 2026 do zaplacení z částky 15 000 Kč. Tedy bude požadovat pouze částky, které skutečně právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla.
3 Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. 727671/20.2.2025 vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba]. a společnost [právnická osoba] dne 20. 2. 2025 uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným v celkové výši 25 329,24 Kč splatné ke dni 20. 2. 2025, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 16. 11. 2024. Ve smlouvě se dále uvádí, že postupitel ([právnická osoba].) postupníkovi ([právnická osoba]) postupuje též nárok na vydání bezdůvodného obohacení z platby 15 000 Kč provedené na bankovní účet dlužníka (žalovaného).
4 Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. [datum] vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba]. a společnost [právnická osoba] dne 20. 2. 2025 uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným v celkové výši 13 126 Kč splatné ke dni 20. 2. 2025, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 18. 11. 2024. Ve smlouvě se dále uvádí, že postupitel ([právnická osoba].) postupníkovi ([právnická osoba]) postupuje též nárok na vydání bezdůvodného obohacení z platby 7 000 Kč provedené na bankovní účet dlužníka (žalovaného).
5 Ze Smlouvy o postoupení pohledávek [Anonymizováno] ze dne 20. 2. 2025 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni.
6 Z potvrzení o platbě [právnická osoba]. vystaveného dne 3. 3. 2025 soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 21. 10. 2024 z účtu společnosti [právnická osoba]. vyplacena částka 7 000 Kč.
7 Z potvrzení o platbě [právnická osoba]. vystaveného dne 25. 2. 2025 soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 16. 11. 2024 z účtu společnosti [právnická osoba]. vyplacena částka 15 000 Kč.
8 Z předžalobní výzvy ze dne 4. 2. 2026 a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného v souvislosti se smlouvami o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota] k úhradě částky celkem 55 002 Kč (včetně nákladů advokáta) do 7 dnů od odeslání výzvy.
9 Z výpisů výzev a upomínek, výzev k uhrazení pohledávky soud zjistil, že původní věřitel žalovaného opakovaně vyzýval v souvislosti s oběma smlouvami o úvěru k úhradě dluhu (v různých výších).
10 Z předsmluvních formulářů, smluv o úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že původní věřitel a žalovaný spolu uzavřeli dvě smlouvy o úvěru o parametrech tvrzených v žalobě stran výše úvěrů, době jejich splatnosti i dohodnutých úroků a poplatků včetně sankčních ujednání.
11 V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni, případně její právní předchůdkyni nějaké částky uhradil.
12 Žalobkyně v žalobě ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného uvedla pouze, že žalovaný byla lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a také byl povinen uvést výši svých měsíčních výdajů a příjmů. Po porovnání všech zjištění v tomto směru původní věřitel dospěl k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. Nic dalšího konkrétního žalobkyně nedotvrdila a vůbec žádné důkazy do spisu nezaložila ani nenavrhla. Žalobkyně ale učinila částečné zpětvzetí s tím, že nadále se již domáhala pouze jistin, které prokazatelně původní věřitel žalovanému na jeho účet zaslal.
13 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14 Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
15 V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
16 V daném případě, jak uvedeno shora, se žalobkyni nepodařilo v řízení prokázat, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala, případně s péčí řádného hospodáře vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto na smlouvu o úvěru je třeba nadále hledět jako na neplatnou. V takovém případě však nelze z titulu smlouvy přiznat jakékoli plnění.
17 Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18 Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19 Protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí částek 7 000 Kč a 15 000 Kč na účet žalovaného, a nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni (její právní předchůdkyni) cokoli uhradil, uzavřel soud svá zjištění tak, že o částky 7 000 Kč a 15 000 Kč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Z uvedených důvodů proto soud žalovanému uložil, aby částky 7 000 Kč a 15 000 Kč, plus zákonné úroky z prodlení z těchto částek ve smyslu § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 3561/2013 Sb. žalobkyni uhradil.
20 Pokud jde o zbývající částky, to je částku 8 219 Kč a částku 14 784,24 Kč, a také části úroku z prodlení z částek 7 000 Kč a 15 000 Kč stran kterých žalobkyně žalobní nárok v průběhu řízení omezila, soud řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. v této části zastavil.
21 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k § 146 odst. 2 věta první o. s. ř, tedy s přihlédnutím k tomu, že zastavení řízení stran části uplatněného nároku procesně zavinila žalobkyně a ve sporu úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly (ze spisu alespoň nic takového nevyplývá).