Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč jdoucím od 7. 6. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 6 820 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 507 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 820 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, a žalovaný dne 7. 5. 2024 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný dle smlouvy měl úvěr splatit jednorázově nejpozději do 6. 6. 2024 společně se sjednanými úroky ve výši 300 Kč a poplatkem za úvěr ve výši 3 600 Kč. Úvěr byl žalovaném poskytnut dne 7. 5. 2024 převodem na účet č. [č. účtu]. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas, dostal se do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 8. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 9. 2024 mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném kromě jistiny, úroku a poplatku požaduje též smluvní pokutu ve výši 2 920 Kč a dále zákonné úroky z prodlení. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslané předžalobní výzvě.
2. Soud ve věci nařídil ústní jednání, žalobkyně se omluvila odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaný se nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, nenavrhl žádné důkazy ani žádné důkazy do spisu nezaložil. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků. Kromě listin, které do spisu založila žalobkyně, k důkazu provedl také zprávu banky ze dne 23. 4. 2025.
3. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] datované dne 7. 5. 2024 soud zjistil, že výše úvěru dle smlouvy činí 10 000 Kč, úrok 300 Kč, poplatek za úvěr 3 600 Kč. Splatnost byla dojednána do 6. 6. 2024. Mezi účastníky smlouvy byly sjednány i další smluvní ujednání včetně sankčních pro případ prodlení. Listina není účastníky řádně podepsána. Stejně tak nejsou řádně podepsány všeobecné smluvní podmínky.
4. Převod částky 10 000 Kč na účet žalovaného byl v řízení prokázán jednak potvrzením [právnická osoba]. o provedené platbě a také zprávou [Anonymizováno] banky ze dne 23. 4. 2025.
5. Soud měl v úmyslu žalobkyni při prvním jednání ve věci poučit a vyzvat podle § 118a odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále je „o.s.ř.“) k doplnění tvrzení stran uzavření smlouvy, žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, byť si možných následků svého jednání byla vědoma, si tak možnost být poučena, sama vzala. Za této situace ale uzavření smlouvy v řízení nebylo prokázáno. Bylo prokázáno, že žalovanému původním věřitelem byla poskytnuta částka 10 000 Kč. Bylo také prokázáno, že na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovaným smlouvami o postoupení pohledávek. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni, případně původnímu věřitele dlužnou částku uhradil.
6. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalovaný se na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatil, bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč žalobkyni, na kterou přešlo právo pohledávky za žalovaným, nevrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni právě částku 10 000 Kč plus zákonné úroky z prodlení z této částky, neboť žalovaný se beze sporu do prodlení dostal a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši.
9. Ve zbytku však soud žalobu zamítl, jak ve výroku II. uvedeno.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy podle úspěchu a neúspěchu ve věci přiznal náklady řízení ve sporu úspěšnější žalobkyni, a to v rozsahu 18 procent (rozdílu úspěchu a neúspěchu) z celkových nákladů ve výši 2 815 Kč sestávajících ze tří úkonů právní služby po 400 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč, soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a 21 % DPH. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení ve výši 507 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.