Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 26 180 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 26 180 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku. Žalobu odůvodnila tvrzením, že nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 10. 6. 2025 se společností [právnická osoba]., která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 2. 6. 2025 se společností [právnická osoba].. Žalovaná si vybrala dle své vlastní volby prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz dostupné parametry, vyplnila registrační formulář, ve kterém uvedla své osobní údaje, uvedla heslo pro přístup k jejímu profilu, souhlasila se smluvní dokumentací, dokončila registraci a poskytla žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti a právní předchůdkyní žalobkyně poskytla též výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní list. Současně byla lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Protože nedošlo k důvodným pochybám ohledně její úvěruschopnosti, byla jí žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru schválena. Smlouva byla uzavřena dne 16. 11. 2023. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru také mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení, byla o úhradu žalobkyní opakovaně upomínána. Předžalobní výzva jí byla odeslána dne 20. 7. 2025. Předmětem žaloby je částka 26 180 Kč skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 20 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 180 Kč, plus zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně ještě uvedla, že pokud by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, ne jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhla, aby soud učinil dotaz na banku žalované [právnická osoba]., zda byly v období od data uzavření smlouvy 16. 11. 2023 do data zesplatnění úvěru 17. 4. 2024 provedeny platby v celkové výši 20 000 Kč na bankovní účet žalované č. [č. účtu] a zda je tento účet bankovním účtem žalované.
2. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Žalobkyně se prostřednictvím své zástupkyně omluvila, odkázala na žalobu i do spisu založené důkazy. Žalovaná se nedostavila, neomluvila se, k žalobě se nevyjádřila, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud jednal a ve věci rozhodl bez účasti účastníků. Dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně a dále sdělením banky, kdy dotaz na ni udělal podle důkazního návrhu žalobkyně.
3. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že na žalobkyni skutečně přešlo právo pohledávky za žalovanou.
4. Z listiny nazvané jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bez data a podpisů účastníků soud nezjistil žádné relevantní údaje, stejně tak ze žádosti o spotřebitelský úvěr, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek. Tyto listiny nejsou účastníky vůbec podepsány. A žalobkyni, která se nedostavila k prvnímu jednání ve věci a, byť si vědoma možných následků takového jednání, si tak vzala možnost být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů. Žalobkyni se tedy nepodařilo prokázat, že by mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z tohoto důvodu proto z titulu tvrzené smlouvy nemohl být žalobkyni přiznáno žádné plnění.
5. Žalobkyně sama v žalobě připustila možnost, že jí z titulu smlouvy nebude žádný nárok přiznán. Navrhla, jak uvedeno výše, aby v takovém případě soud učinil dotaz na banku žalované k prokázání poskytnutí jí tvrzených finančních prostředků. Soud navržený dotaz učinil a odpověď banky provedl k důkazu.6. [právnická osoba]., však podáním, které bylo soudu doručeno 11. 2. 2026 nepotvrdila poskytnutí tvrzené částky. Banka naopak sdělila soudu, že na účet č. [č. účtu], jehož vlastnicí a disponentkou žalovaná je (a i byla v rozhodném období) nebyly žádné tvrzené dílčí platby a ani platba jednorázová v uvedené výši provedeny.7. I pro tento případ soud chtěl žalobkyni při jednání vyzvat k doplnění tvrzení, respektive důkazů. Pro neúčast žalobkyně tak učinit nemohl. A žalobkyně neunesla břemeno důkazní ani stran vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované.8. Za této situace soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout, jak ve výroku I. uvedeno.9. O nákladech řízení soud rozhodl za situace, kdy ve sporu úspěšná žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila a ani ze spisu nevyplynulo, že by jí nějaké náklady vznikly, tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.