Výrok
I. Žaloba na určení, že výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti, bytové jednotky [Anonymizováno] /1 na adrese [adresa] stojící na pozemku st. [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je paní [Jméno zainteresované osoby 0/0], dat. nar. [Datum narození zainteresované osoby 0/0], bytem [adresa], PSČ: [adresa], a to od [datum], se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala určení, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] /1 na adrese [adresa], stojící na pozemku st. [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen jako „Bytová jednotka“), a to od [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že Bytovou jednotku koupili s žalovaným dne [datum] a stali se tak jejími spoluvlastníky. V roce 2011 se s žalovaným rozvedla, přičemž součástí rozvodu bylo i vypořádání společného majetku, kdy Bytová jednotka připadla v celém rozsahu žalobkyni. Katastrální úřad však odmítl vlastnické právo žalobkyně zapsat do katastru nemovitostí, vznikl tak rozpor mezi skutečností a stavem ve veřejném registru, ve kterém žalobkyně a žalovaný byli stále vedeni jako podíloví spoluvlastníci Bytové jednotky s podílem každého z nich o velikosti ½. V roce 2019 byl žalovaný odsouzen za trestný čin zkrácení daně a Finanční úřad pro Ústecký kraj po něm začal vymáhat náhradu škody, což vedlo až k tomu, že byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu žalovaného na Bytové jednotce. Žalobkyně se opakovaně snažila, aby katastrální úřad provedl vklad jejího výlučného vlastnického práva k Bytové jednotce do katastru nemovitostí, a to na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů, uvedený úřad tak odmítl učinit s tím, že Bytovou jednotku s žalovaným nabyli ještě před uzavřením manželství. Ke vkladu vlastnického práva žalobkyně došlo až dne [datum] s účinky ke dni [datum] na základě kupní smlouvy z téhož dne, jíž žalovaný převedl svůj spoluvlastnický podíl na žalobkyni. Nyní je tedy žalobkyně zapsána v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník Bytové jednotky. Vlastnictví žalobkyně rozporuje Finanční úřad pro Ústecký kraj a nadále je proti žalovanému pod sp. zn. [spisová značka] veden výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu na Bytové jednotce.
2. Žalovaný s podanou žalobou souhlasil a uvedl, že Bytovou jednotku koupili v době, kdy již s žalobkyní žili společně. V roce 2011 se rozvedli a pravomocný rozsudek o rozvodu manželství ze dne [datum] jednoznačně určil, že celá Bytová jednotka patří žalobkyni. Žalovaný se proto také z Bytové jednotky odstěhoval, v Bytové jednotce nadále bydlí žalobkyně s jejich dvěma dětmi. Pravomocným rozsudkem ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že žalovaný způsobil Finančnímu úřadu pro Ústecký kraj škodu, kterou je povinen uhradit. Žalovaný dosud finančnímu úřadu zaplatil [částka] a snažil se sjednat splátkový kalendář, přesto byla nařízena dražba na prodej jeho údajného podílu na Bytové jednotce. Z pohledu žalovaného je takový postup protiprávní a nemorální, dražbu se mu podařilo odložit pouze dva dny před termínem jejího konání. Z těchto důvodů navrhl, aby soud žalobě vyhověl.
3. Soud k prokázání právně významných skutečností v dané věci provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.[právnická osoba] katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], byla ke dni [datum] evidována Bytová jednotka ve společném jmění manželů [jméno FO] a [jméno FO] (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum] k LV č. [hodnota] a k LV č. [hodnota]). Dne [datum] podepsali [jméno FO] a [jméno FO] jako prodávající a žalobkyně s žalovaným jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k Bytové jednotce za kupní cenu ve výši [částka] s tím, že po vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí se nově zapíše vlastnické právo žalobkyně ½ vzhledem k celku a vlastnické právo žalovaného ½ vzhledem k celku (důkaz: kupní smlouva ze dne [datum]).5. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] dohodu o vypořádání Společného jmění manželů a řešení otázek bydlení po rozvodu. V dohodě prohlásili, že vytvořili za trvání manželství v rámci společného jmění manželů sumu majetku, do níž zahrnuli i Bytovou jednotku. V rámci vypořádání společného jmění manželů bylo dohodnuto, že Bytová jednotka připadne do vlastnictví žalobkyně (důkaz: dohoda o vypořádání společného jmění manželů a řešení otázek bydlení po rozvodu ze dne [datum] ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]).6. Dle stavu ke dni [datum] byli v katastru nemovitostí stran Bytové jednotky vedeni žalobkyně a žalovaný jako podíloví spoluvlastníci, každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti id ½ k celku (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum] k LV č. [hodnota] a k LV č. [hodnota]).7. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v právní moci téhož dne, bylo manželství žalobkyně a žalovaného, uzavřené dne [datum], rozvedeno (důkaz: rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]).8. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod spoluvlastnického podílu žalovaného o velikosti ½ do vlastnictví žalobkyně za kupní cenu ve výši [částka] (důkaz: kupní smlouva ze dne [datum]). Dne [datum] byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně (důkaz: návrh na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne [datum]). Návrh na vklad byl rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj zamítnut, neboť Bytová jednotka nebyla identifikována v souladu s katastrálním zákonem a předložená kupní smlouva tak nesplňovala náležitosti vkladové listiny (důkaz: rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ze dne [datum], č. j. V-2010/2021-[Anonymizováno] -6).9. Žalobkyně a žalovaný poté uzavřeli dne [datum] novou kupní smlouvu obdobného obsahu, na základě které měl být spoluvlastnický podíl žalovaného k Bytové jednotce převeden na žalobkyni za kupní cenu [částka] (důkaz: kupní smlouva ze dne [datum]). Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě uvedené smlouvy byl podán dne [datum] (důkaz: návrh na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne [datum]). Podáním ze dne [datum] byl návrh vzat zpět (důkaz: zpětvzetí žádosti o vklad ze dne [datum]), proto katastrální úřad řízení usnesením ze dne [datum] zastavil (důkaz: usnesení o zastavení řízení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).10. Dne [datum] žalobkyně a žalovaný uzavřeli další kupní smlouvu, jejímž obsahem byl opětovně převod spoluvlastnického podílu žalovaného o velikosti ½ do vlastnictví žalobkyně za kupní cenu ve výši [částka] (důkaz: kupní smlouva ze dne [datum]). Ke dni [datum] byla již výlučným vlastníkem celé Bytové jednotky evidována v katastru nemovitostí žalobkyně s účinností ke dni [datum] (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum] k LV č. [hodnota] a k LV č. [hodnota]) a tento evidenční stav trvá do doby podání projednávané žaloby (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum] k LV č. [hodnota]). Dle dostupné informace o jednotce ke dni [datum] je v katastru nemovitostí nadále evidována žalobkyně jako výlučný vlastník celé Bytové jednotky (důkaz: informace o jednotce).11. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud provedl dokazování níže uvedenými listinami a zjistil z nich následující skutečnosti:12. Finanční úřad pro Ústecký kraj (oprávněný) podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích proti žalovanému (povinnému) návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí pro částku [částka], a to na základě exekučního titulu, kterým je rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jímž byla povinnému uložena povinnost nahradit oprávněnému společně a nerozdílně s dalšími obžalovanými škodu v celkové výši [částka]. Oprávněný navrhl výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, a to spoluvlastnického podílu ve výši ½ na Bytové jednotce (důkaz: návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí ze dne [datum]).13. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud nařídil podle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši [částka] výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu povinného ve výši ½ na Bytové jednotce. Zároveň povinnému soud zakázal, aby po doručení usnesení nemovité věci převedl na někoho jiného nebo aby je zatížil. Usnesení bylo povinnému doručeno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum] (důkaz: usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).14. Usnesením Krajského soudu v Praze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo odvolání žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí Okresního soudu v Kladně ze dne [datum] odmítnuto s odůvodněním, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, neboť dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] byli povinný i odvolatelka podílovými spoluvlastníky Bytové jednotky, což ostatně podporuje i kupní smlouva z června [Anonymizováno], dle které měl povinný v úmyslu odvolatelce svůj spoluvlastnický podíl prodat. Usnesení Krajského soudu v Praze nabylo právní moci dne [datum] (důkaz: usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).15. Na pohledávku Finančního úřadu pro Ústecký kraj z titulu náhrady škody byla ke dni [datum] evidována platba [částka] s tím, že k uhrazení celé škody zbývá částka [částka] (důkaz: sdělení finančního úřadu ze dne [datum]). Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí částečně zastaven o částku [částka], kterou povinný uhradil mimo výkon rozhodnutí. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (důkaz: usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).16. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla určena výsledná cena spoluvlastnického podílu povinného na Bytové jednotce včetně příslušenství částkou [částka]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (důkaz: usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).17. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla vydána dražební vyhláška k dražbě spoluvlastnického podílu povinného o velikosti ½ na Bytové jednotce, dražební jednání bylo nařízeno na [datum]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (důkaz: usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).18. Následně žalobkyně ke zdejšímu soudu podala nyní projednávanou žalobu o určení vlastnického práva k Bytové jednotce ze dne [datum] (důkaz: žaloba o určení vlastnického práva ze dne [datum]). Soud podání posoudil jako žalobu, kterou se žalobkyně snaží zabránit dražbě spoluvlastnického podílu na Bytové jednotce, a žalobkyni poučil, že dražbu lze odročit pouze na základě podané žaloby na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí. Pokud taková žaloba podána nebyla, soud musí dražební jednání uskutečnit (důkaz: přípis ze dne [datum]). Dne [datum] požádal povinný o odročení dražebního jednání z důvodu podání žaloby na vyloučení nemovité věci z výkonu rozhodnutí. K žádosti přiložil vylučovací žalobu ze dne [datum] s potvrzením o jejím doručení soudu z téhož dne (důkaz: žádost o odročení ze dne [datum] včetně žaloby a dodejky).19. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu povinného na Bytové jednotce odložen do pravomocného skončení řízení o vylučovací žalobě. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (důkaz: usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).20. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud dále provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:21. Žalobou ze dne [datum], doručenou zdejšímu soudu téhož dne, se žalobkyně proti Finančnímu úřadu pro Ústecký kraj domáhá vyloučení spoluvlastnického podílu na Bytové jednotce o velikosti ½ z výkonu rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že manželství žalobkyně a povinného bylo dne [datum] rozvedeno a současně byla schválena dohoda o vypořádání společného jmění manželů a řešení otázek bydlení po rozvodu, v rámci níž se účastníci dohodli, že Bytová jednotka připadne do vlastnictví žalobkyně. Povinný tedy již od [datum] není spoluvlastníkem Bytové jednotky, bohužel však tento stav nebyl zapsán do katastru nemovitostí až do roku 2022 (důkaz: žaloba ze dne [datum]). Finanční úřad pro Ústecký kraj s vylučovací žalobou nesouhlasil a uvedl, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů nabývá účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí, k čemuž nedošlo, a žalobkyně s povinným se proto stali podílovými spoluvlastníky. Účelem uzavření kupní smlouvy dne [datum] bylo dle jeho názoru zkrácení oprávněného jako věřitele (důkaz: vyjádření Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne [datum]).22. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo řízení o vylučovací žalobě přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu po sp. zn. [spisová značka]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (důkaz: usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).23. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výpisem z osobního účtu žalobkyně, předpisem pro uhrazení daně z nemovitosti – bytové jednotky, rozpisem plateb SIPO roku 2012 a návrh žalovaného na provedení dokazování nájemní smlouvou žalovaného ze dne [datum], kupní smlouvou na rodinný dům žalovaného z rok 2012 na adrese [adresa], poštovními poukázkami typu A za účelem platby daně z nemovitosti za rok 2015, 2016, vyúčtováním spotřeb jednotlivých služeb za rok 2012, výpisem z účtu žalobkyně ze dne 7 6. 2013, rozpisem bezhotovostní platby SIPO za září 2012, neboť skutkový stav byl zjištěn v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí soudu a další dokazování by bylo nadbytečné a v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.24. Po provedeném dokazování shora uvedenými důkazy soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.25. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný na straně kupující a [jméno FO] s [jméno FO] na straně prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k Bytové jednotce za kupní cenu ve výši [částka] s tím, že vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí byli nově jako podíloví spoluvlastníci Bytové jednotky zapsáni žalobkyně a žalovaným, každý s podílem o velikosti 1/2. Manželství účastníků, uzavřené dne [datum], bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] pravomocně rozvedeno. V katastru nemovitostí byli účastníci ke dni [datum] evidování stále jako podíloví spoluvlastníci Bytové jednotky. Společné jmění manželů bylo vypořádáno na základě dohody ze dne [datum], přičemž do sumy vypořádávaného majetku byla zahrnuta i Bytová jednotka. Účastníci se dohodli, že Bytová jednotka připadne žalobkyni. Na základě uzavřené dohody o vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu katastrální úřad odmítl vlastnické právo žalobkyně do katastru nemovitostí zapsat. Účastníci proto postupně uzavřeli několik kupních smluv, jejichž obsahem byl převod spoluvlastnického podílu žalovaného na Bytové jednotce ve prospěch žalobkyně za kupní cenu [částka], přičemž teprve na základě kupní smlouvy ze dne [datum] bylo vlastnické právo žalobkyně úspěšně do katastru nemovitostí zapsáno, a to s účinností zápisu ke dni [datum]. Finanční úřad pro Ústecký kraj dne [datum] podal k Okresnímu soudu v [Anonymizováno] proti žalovanému návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí pro částku [částka], a to na základě exekučního titulu rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kterým byla povinnému uložena povinnost nahradit oprávněnému společně a nerozdílně s dalšími obžalovanými škodu v celkové výši [částka]. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud nařídil k uspokojení pohledávky finančního úřadu ve výši [částka] výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu povinného ve výši ½ na Bytové jednotce. V rámci vykonávacího řízení byla dne [datum] vydána dražební vyhláška a dražební jednání bylo nařízeno na den [datum]. Dne [datum] žalobkyně podala žalobu na vyloučení spoluvlastnického podílu žalovaného na Bytové jednotce z výkonu rozhodnutí a z tohoto důvodu byl výkon rozhodnutí prodejem podílu do pravomocného skončení řízení o vylučovací žalobě odložen.26. S ohledem na to, že žalobkyně uplatnila žalobou nárok na určení vlastnického práva, soud se při právním hodnocení věci nejprve zabýval otázkou, zda je na žalobou žádaném určení dán naléhavý právní zájem.27. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.28. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti podle ustanovení § 80 písm. b) o. s. ř. (srov. například rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972). Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou - při možnosti žaloby na plnění - lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti podle ustanovení § 80 písm. b) o.s.ř. (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] v časopise Soudní judikatura, ročník 1997). Uvedené ale neznamená, že pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu vytvoří jakákoli žaloba na určení. Tento cíl může splnit jen taková žaloba, jež se bude domáhat určení existence či neexistence právě toho právního vztahu, od něhož (jako od pevného právního základu) lze další vztahy účastníků sporu odvozovat. Zda tomu tak v konkrétním případě je, je závislé především na posouzení, jaké další právní vztahy mají být od onoho pevného právního základu odvíjeny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jehož závěry jsou aplikovatelné i v poměrech současného znění občanského soudního řádu, neboť se jedná o totožnou úpravu institutu žaloby na určení).29. Žalobkyně se domáhá určení vlastnického práva k Bytové jednotce; jedná se tedy o žalobu na určení a v takovém případě musí být ve shora uvedeném smyslu splněna hmotněprávní podmínka dle § 80 o. s. ř., tj. že žalobkyně musí tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na vydání rozhodnutí, jehož se domáhá určovací žalobou. Existencí tohoto zájmu je podmíněn úspěch podané žaloby. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).30. Důvod, proč je vyžadována existence naléhavého právního zájmu, tkví v tom, že určovací žaloba směřuje na vydání rozhodnutí pouze deklaratorního, nevykonatelného a preventivního charakteru. Připustit vedení takového řízení lze pouze v případě, kdy touto žalobou lze předejít porušení práva v budoucnu nebo když se žalobce nachází v nejistém právním postavení a zároveň se nemůže domoci svého práva jinou žalobou. Jestliže se lze však domáhat svého práva i jinou žalobou, jíž se lze domoci již vykonatelného rozhodnutí, ve které je obsažena předběžná otázka určení práva, nedává smyslu vést řízení na určení, když samotné rozhodnutí o určení neposkytuje žalobci zamýšlenou ochranu a bylo by tak stejně nutno vést další řízení.31. Podle § 132 o. s. ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; při tom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.32. Při uvedeném způsobu hodnocení v řízení provedených důkazů a přihlédnutí ke všemu, co v řízení vyšlo najevo včetně tvrzení účastníků, soud dospěl k závěru, že v projednávané věci naléhavý právní zájem na žalobkyní požadovaném určení vlastnického práva dán není. Naléhavý právní zájem nelze chápat, resp. hodnotit podle faktického zájmu žalobkyně na vydání soudního rozhodnutí ve věci, byť soud chápe, že otázka vlastnictví Bytové jednotky, ve které žalobkyně trvale žije se svými dětmi, je pro ni bezesporu stěžejní, ale jde o právní konstrukci, jak se domoci právní ochrany v případech, kdy tak nelze učinit jiným efektivnějším způsobem.33. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu je primárně dán tehdy, pokud by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo kde by se bez tohoto určení její právní postavení stalo nejistým. Aktuálně je žalobkyně evidována v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník Bytové jednotky. Požadované určení, že výlučným vlastníkem Bytové jednotky byla již od [datum], by na jejím současném právním postavení nic nezměnilo. Soud přitom musí existenci naléhavého právního zájmu posuzovat ke dni vyhlášení rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Podání žaloby na určení vlastnického práva v takovém případě není vhodným prostředkem ochrany práv žalobkyně, neboť její právní postavení není sporné; v současné době totiž neexistuje rozpor mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Žalobkyně tvrdí, že je výlučným vlastníkem Bytové jednotky, a jako výlučný vlastník je v katastru skutečně evidována.34. Z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že se žalobou především domáhá ochrany před výkonem rozhodnutí, který byl nařízen ohledně jedné poloviny Bytové jednotky ve prospěch Finančního úřadu pro Ústecký kraj pro dluh žalovaného. Řízení o výkonu rozhodnutí je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně již v rámci vykonávacího řízení podala dne [datum] vylučovací žalobu, která je aktuálně projednávána u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a kterou se domáhá vyloučení spoluvlastnického podílu na Bytové jednotce z nařízeného výkonu rozhodnutí. Otázka vlastnického práva žalobkyně tak má být řešena primárně jako otázka předběžná právě v řízení o vylučovací žalobě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Jak bylo zmíněno již výše, určovací žaloba by neměla vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva (viz komentář Občanský soudní řád I, II, 1. vydání, 2009, s. 524 – 540, L. Drápal). Prostředkem ochrany v dané věci je primárně žaloba na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, která již byla podána. V případě určení vlastnického práva v tomto řízení by žalobkyni nakonec nezbývalo nic jiného, než vylučovací žalobu podat, resp. v řízení o již podané žalobě pokračovat, neboť tak jedině by docílila toho, oč jí ve skutečnosti jde – ochrany Bytové jednotky před dražbou a výkonem rozhodnutí jako takovým. Tím by však ve výsledku došlo ke zbytečné kumulaci sporů, navyšování soudních výloh a k obcházení specifických soudních procedur (tj. řízení o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí), které jsou k právní ochraně určeny. Platí, že stanoví-li speciální zákon určité podmínky a postup pro uplatnění nároku na vydání věci, nemohou být ignorovány; hledat řešení v obecném právním předpisu ať již formou požadavku na vydání věci ve smyslu § 126 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (nyní jde o § 1040 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. - o. z.), nebo formou požadavku na určení, zda tu právo neb právní vztah je či není (§ 80 o. s. ř.), lze pouze tehdy, chybí-li úprava v zákoně zvláštním (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žaloba na určení vlastnického práva v daném případě neslouží jako prostředek k odvrácení výkonu rozhodnutí.35. Žalobkyně v průběhu řízení stran naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k Bytové jednotce tvrdila, že Bytová jednotka připadla do jejího výlučného vlastnictví na základě dohody s žalovaným o vypořádání společného majetku pro dobu po rozvodu z roku 2011. Následně z důvodu finančních problémů žalovaného byl nařízen prodej spoluvlastnického podílu žalovaného; žalobkyně je však přesvědčena, že vlastnické právo svědčí pouze jí, spoluvlastnický podíl na Bytové jednotce žalovanému nenáleží a nelze jej proto výkonem rozhodnutí pro dluh žalovaného postihnout.36. V případě nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení je soud povinen účastníky nejprve poučit o jejich povinnosti tvrdit a prokazovat naléhavost právního zájmu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud tak postupoval a žalobkyni opakovaně podle § 118 odst. 1 o. s. ř. a dále podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil o nedostatečném tvrzení stran naléhavého právního zájmu a vyzval ji v tomto směru k doplnění svých tvrzení a označení důkazů s tím, že pokud tak neučiní, může to pro ni znamenat nepříznivé rozhodnutí ve věci.37. Žalobkyně však ani přes uvedenou výzvu soudu svá tvrzení stran naléhavého právního zájmu na určení, že je výlučným vlastníkem Bytové jednotky ode dne [datum], nedoplnila.38. Jak již soud uvedl výše, v daném případě nebyla zákonná podmínka naléhavosti právního zájmu splněna. Je tomu tak primárně z toho důvodu, že žalobkyně ani sama netvrdila, že by existovala nejistota v jejím právním postavení, jelikož je jako výlučný vlastník Bytové jednotky v katastru nemovitosti aktuálně evidována právě ona, a rovněž v daném případě nebyla naplněna preventivní funkce určovací žaloby, neboť ochrany práv žalobkyně se lze domáhat v řízení o žalobě na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí (taková žaloba již přitom byla podána a řízení o ní je u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. [spisová značka]) a podání žaloby na určení vede v takovém případě k nepřípustnému rozmnožování soudních sporů.39. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu platí, že dospěje-li soud k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí.40. S ohledem na vše výše uvedené proto soudu nezbylo nic jiného, než žalobu z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu zamítnout.41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalovaný se nároku na náhradu nákladů vzdal.