Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 214 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 914 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení, částku 5 235 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 935 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, částku 5 282 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 4 982 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 373 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 13 731 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných příspěvků a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník v období od 7. 2. 2024 do 8. 4. 2024, v dále v období od 9. 4. 2024 do 22. 7. 2024 a konečně v období od 23. 7. 2024 do 5. 11. 2024 provozoval vozidlo registrační značky [SPZ], které bylo zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednané pojistné smlouvy k pojištění odpovědnosti za provoz těchto vozidel. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit za vozidlo ve shora uvedených obdobích příspěvek. Žalobkyně včas vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvků, avšak bez úspěchu. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení příspěvku ve výši 2 914 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč, příspěvku ve výši 4 935 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč a příspěvku ve výši 4 982 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z každé jednotlivé požadované částky od prvního dne prodlení do zaplacení. Celkem, včetně příspěvků, se jedná o částku 13 731 Kč.
2. Usnesením zdejšího soudu byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný minimálně v období od 7. 2. 2024 do 8. 4. 2024, od 9. 4. 2024 do 22. 7. 2024 a v období od 23. 7. 2024 do 5. 11. 2024 vlastnil osobní vozidlo s objemem válců 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované. Nebyla u něj však splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalobkyně ve všech 3 případech vyzvala žalovaného upomínkami k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP a předžalobními výzvami k zaplacení příspěvku, představujícího náklady spojené s mimosoudním uplatněním nároku, vždy marně. Dopisy byly žalovanému vždy doručeny do sféry jeho pobytu na adresu, evidovanou jak žalobkyní, tak i Centrální evidencí obyvatel, avšak žalovaný při doručování zásilky zůstal nezastižen a není zprávy o tom, že by si zásilku sama aktivně na poště vyzvedl. Soud má však za to, že žalovanému byla zásilka, tedy výzva k zaplacení příspěvku, řádně doručena a pokud si písemnost případně nevyzvedl, tzn. zůstal pasivní, nemůže to být přičítáno k tíži žalobkyně.
4. Z hlediska právního zhodnocení soud učinil závěr, že na danou věc je třeba aplikovat zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 4, § 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném ke datu provozování vozidla, kdy podle citovaného zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Nárok žalobkyně byl shledán důvodným. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání v obou případech vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila a výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
5. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 731 Kč sestávající z částky 3 x 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 x paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.