Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 424 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 424 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení a částku 4 325 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 325 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudkuII. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 596,86 Kč a 3 535,78 Kč, se žaloba zamítá.III. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 424 Kč od 28. 9. 2024 do 7. 11. 2024 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 325 Kč od 28. 9. 2024 do 7. 11. 2024, se žaloba zamítá.IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 749 Kč a zákonných úroků z prodlení v kapitalizované výši 7 596,86 Kč a do budoucna ode dne 28. 9. 2023 do zaplacení. Uvedla, že dne 19. 9. 2012 uzavřel původní věřitel (společnost [právnická osoba], IČ [IČO]) se žalovaným smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byla částka 12 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 12 000 Kč +poplatky ve výši 10 032 Kč formou 60 týdenních splátek po 368 Kč. Žalovaný však podmínky, k nimž se zavázal, porušil, ke dni podání žaloby zaplatil pouze částku 2 576 Kč. Uvedená platba byla poměrně započítána na úhradu jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.
3. Smlouvou o půjčce č. [hodnota] ze dne 19. 9. 2012 ve spojení se Všeobecnými obchodními podmínkami bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem [právnická osoba], IČ [IČO] a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou byl žalovanému půjčena částka ve výši 12 000 Kč se závazkem žalovaného vrátiti nejen jistinu 12 000 Kč, ale i poplatky ve výši 10 032 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 1 532 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 280 Kč a inkasní poplatek 6 220 Kč. Všechny platby se žalovaný zavázal splácet formou 60 pravidelných týdenních splátek po 368 Kč(týdně).
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy č. [hodnota] ze dne 2. 8. 2012 od původního věřitele, jak výše uvedeno.
5. Z předžalobní upomínky vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému kvalifikovanou upomínku se skutkovým a právním rozborem, upomínka obsahovala výzvu žalovanému k mimosoudnímu plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání dluhu. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou Smlouvou o postoupení pohledávky, jak výše uvedeno.
6. Ohledně skutkového stavu soud po zhodnocení výše provedených důkazů učinil závěr, podle něhož byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč, původní věřitel i žalovaný jako dlužník se při uzavření smlouvy dohodli na konkrétních podmínkách, za kterých bude žalované úvěr poskytnut - jakou formou bude žalovaná úvěr splácet, včetně sankcí, které budou následovat v případě, přestane – li žalovaný dlužnou částku včetně dohodnutého příslušenství splácet řádně a včas podle dohody. Žalovaný po faktickém čerpání úvěru od právního předchůdce žalobkyně své povinnosti porušil, poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nesplácel. Svou pohledávku za žalovaným původní věřitel následně postoupil na žalobkyni, přičemž jak původní věřitel, tak i žalobkyně postoupení předmětné pohledávky žalovanému oznámili. Žalobkyně po žalovaném u zdejšího soudu v předmětném sporu požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu jistiny (v původní výši 12 000 Kč), od které odečetla částku 2 576 Kč, kterou žalovaný z titulu uvedené smlouvy na úhradu zaplatil, veškerou platbu žalovaného žalobkyně započítala na umoření jistiny. Rozdíl mezi těmito výše uvedenými dvěma ciframi činí 9 424 Kč. K tomu žalobkyně žádá přiznat kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ode dne od 14. 11. 2013 do 27. 9. 2023, kdy došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek a zákonný úrok z prodlení z částky 9 424 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
7. Z hlediska právního zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla v roce 2012 uzavřena smlouva o půjčce podle § 657, § 658 zákona č. 64/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do dne 31. 12. 2013. Jak bylo prokázáno, žalobkyně po žalovaném požaduje vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve výši rozdílu jistiny (v původní výši 12 000 Kč), od které odečetla částku 2 576 Kč, kterou jako jedinou žalovaný z titulu uvedené smlouvy na úhradu zaplatil, když veškerou platbu žalovaného žalobkyně započítala na umoření jistiny. Rozdíl mezi těmito výše uvedenými dvěma ciframi činí 9 424 Kč. K tomu žalobkyně žádá přiznat zákonný úrok z prodlení ode dne 14. 11. 2012 do zaplacení, když den 14. 11. 2012 je dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění, kterou žalobkyně poskytla žalovanému v souvislosti s předčasným zesplatněním dluhu (k plnění mělo dojít dne 13. 11. 2012). Tento zákonný úrok z prodlení žalobkyně částečně zkapitalizovala do dne 27. 9. 2023, kdy žalovaný uvedenou částku dlužil předchozímu věřiteli, ode dne 28. 9. 2023 nabyla účinnosti smlouva o postoupení pohledávky a věřitelkou žalovaného se stala žalobkyně, žádá žalobkyně přiznat zákonný úrok z prodlení z dlužné částky do zaplacení.
8. Co se týče výše uvedeného nároku žalobkyně vůči žalovanému, soud shledal, že tento celkový nárok (včetně příslušenství) je důvodný, žalobkyně po žalovaném požaduje částku, kterou mu jeho právní předchůdkyně fakticky poskytla v rámci smluvního vztahu a kterou žalovaný žalobkyni dosud nevrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva výše uzavřená je smlouvou absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy z důvodu nemravně vysokých poplatků a z jejího titulu se nelze žádného nároku domáhat, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z.
9. Nárok z bezdůvodného obohacení byl podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku splatný k výzvě žalobkyně, k čemuž došlo až upomínkou právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 29. 9. 2023, kde je určena splatnost v tomto konkrétním případě do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Dopis byl podán na poštu dne 27. 10. 2023, do prodlení se tak žalovaný dostal uplynutím dne 7. 11. 2023, úrok z prodlení je proto třeba počítat až ode dne 8. 11. 2023. Jestliže žalovaný dluh tohoto dne nezaplatil, dostal se podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení a je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ve spojení se žalobou (kdy soud nejde nad žalobní návrh) povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši, jak uvedeno v I. výroku rozsudku.
10. Nad rámec uvedeného byl zákonný úrok z prodlení jako nedůvodný zamítnut.
11. Žalobkyně se předmětnou žalobou po žalovaném rovněž domáhala zaplacení částky 4 325 Kč a zákonných úroků z prodlení v kapitalizované výši 3 535,78Kč a do budoucna ode dne 28. 9. 2023 do zaplacení. Uvedla, že dne 30. 7. 2012 uzavřel původní věřitel (společnost [právnická osoba], IČ [IČO]) se žalovaným smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byla částka 8 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 8 000 Kč +poplatky ve výši 6 687 Kč formou 60týdenních splátek po 245 Kč. Žalovaný však podmínky, k nimž se zavázal, porušil, ke dni podání žaloby zaplatil pouze částku 3 675 Kč. Uvedená platba byla poměrně započítána na úhradu jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni.
12. Smlouvou o půjčce č. [hodnota] ze dne 30. 7. 2012 ve spojení se Všeobecnými obchodními podmínkami bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem [právnická osoba], IČ [IČO] a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou byl žalovanému půjčena částka ve výši 8 000 Kč se závazkem žalovaného vrátiti nejen jistinu 8 000 Kč, ale i poplatky ve výši 6 687 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 1 021Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 520 Kč a inkasní poplatek 4 146 Kč. Všechny platby se žalovaný zavázal splácet formou 60 pravidelných týdenních splátek po 245 Kč(týdně).
13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy č. [hodnota] ze dne 30. 7. 2012 od původního věřitele, jak výše uvedeno.
14. Z předžalobní upomínky vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému kvalifikovanou upomínku se skutkovým a právním rozborem, upomínka obsahovala výzvu žalovanému k mimosoudnímu plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání dluhu. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou Smlouvou o postoupení pohledávky, jak výše uvedeno.
15. Ohledně skutkového stavu soud po zhodnocení výše provedených důkazů učinil závěr, podle něhož byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, původní věřitel i žalovaný jako dlužník se při uzavření smlouvy dohodli na konkrétních podmínkách, za kterých bude žalované úvěr poskytnut - jakou formou bude žalovaná úvěr splácet, včetně sankcí, které budou následovat v případě, přestane – li žalovaný dlužnou částku včetně dohodnutého příslušenství splácet řádně a včas podle dohody. Žalovaný po faktickém čerpání úvěru od právního předchůdce žalobkyně své povinnosti porušil, poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nesplácel. Svou pohledávku za žalovaným původní věřitel následně postoupil na žalobkyni, přičemž jak původní věřitel, tak i žalobkyně postoupení předmětné pohledávky žalovanému oznámili. Žalobkyně po žalovaném u zdejšího soudu v předmětném sporu požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu jistiny (v původní výši 8 000 Kč), od které odečetla částku 3 675 Kč, kterou žalovaný z titulu uvedené smlouvy na úhradu zaplatil, veškerou platbu žalovaného žalobkyně započítala na umoření jistiny. Rozdíl mezi těmito výše uvedenými dvěma ciframi činí 4 325 Kč. K tomu žalobkyně žádá přiznat kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ode dne od 24. 9. 2013 do 27. 9. 2023, kdy došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek a zákonný úrok z prodlení z částky 4 325 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
16. Z hlediska právního zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že i v tomto případě mezi původním věřitelem a žalovaným byla v roce 2012 uzavřena smlouva o půjčce podle § 657, § 658 zákona č. 64/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do dne 31. 12. 2013. Jak bylo prokázáno, žalobkyně po žalovaném požaduje vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve výši rozdílu jistiny (v původní výši 12 000 Kč), od které odečetla částku 2 576 Kč, kterou jako jedinou žalovaný z titulu uvedené smlouvy na úhradu zaplatil, když veškerou platbu žalovaného žalobkyně započítala na umoření jistiny. Rozdíl mezi těmito výše uvedenými dvěma ciframi činí 9 424 Kč. K tomu žalobkyně žádá přiznat zákonný úrok z prodlení ode dne 14. 11. 2012 do zaplacení, když den 14. 11. 2012 je dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění, kterou žalobkyně poskytla žalovanému v souvislosti s předčasným zesplatněním dluhu (k plnění mělo dojít dne 13. 11. 2012). Tento zákonný úrok z prodlení žalobkyně částečně zkapitalizovala do dne 27. 9. 2023, kdy žalovaný uvedenou částku dlužil předchozímu věřiteli, ode dne 28. 9. 2023 nabyla účinnosti smlouva o postoupení pohledávky a věřitelkou žalovaného se stala žalobkyně, žádá žalobkyně přiznat zákonný úrok z prodlení z dlužné částky do zaplacení.
17. Co se týče výše uvedeného nároku žalobkyně vůči žalovanému, soud shledal, že tento celkový nárok (včetně příslušenství) je důvodný, žalobkyně po žalovaném požaduje částku, kterou mu jeho právní předchůdkyně fakticky poskytla v rámci smluvního vztahu a kterou žalovaný žalobkyni dosud nevrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva výše uzavřená je smlouvou absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy z důvodu nemravně vysokých poplatků a z jejího titulu se nelze žádného nároku domáhat, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z.
18. Nárok z bezdůvodného obohacení byl podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku splatný k výzvě žalobkyně, k čemuž došlo až upomínkou právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 29. 9. 2023, kde je určena splatnost v tomto konkrétním případě do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Dopis byl podán na poštu dne 27. 10. 2023, do prodlení se tak žalovaný dostal uplynutím dne 7. 11. 2023, úrok z prodlení je proto třeba počítat až ode dne 8. 11. 2023. Jestliže žalovaný dluh tohoto dne nezaplatil, dostal se podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení a je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ve spojení se žalobou (kdy soud nejde nad žalobní návrh) povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši, jak uvedeno v I. výroku rozsudku.
19. Nad rámec uvedeného byl zákonný úrok z prodlení jako nedůvodný zamítnut.
20. Soud ve věci rozhodl za použití občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1.1.2014 (dále jen „o. z.), neboť k vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného dojde až po nabytí účinnosti o. z.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, úspěšné žalobkyni náleží náklady řízení ve výši 2 252 Kč (soudní poplatek 800 Kč, 3 úkonů po 300 Kč, 3 x režijní paušál po 100 Kč,) jednotlivými úkony jsou: převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, předžalobkní upomínka. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud připočetl k nákladům řízení s výjimkou soudního poplatku 21% DPH, protože zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.