Výrok
I. Řízení o zaplacení částky 28 588,48 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 082,48 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení, se smluvní úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 6 082,48 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení, se smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 9 522 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 522 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení, se smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 12 984 Kč od 12. 6. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 984 Kč od 12. 6. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 944,52 Kč, o zaplacení částky 1 600 Kč se zastavuje.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 16 088,05 Kč spolu s úrokem ve výši 17,40 % ročně z částky 44 676,53 Kč od 26. 2. 2025 do 27. 3. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 44 676,53 Kč od 8. 3. 2025 do 7. 4. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 38 594,05 Kč od 8. 4. 2025 do 14. 5. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 072,05 Kč od 15. 5. 2025 do 11. 6. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 088,05 Kč od 12. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 44 676,53 Kč od 28. 3. 2025 do 7. 4. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 38 594,05 Kč od 8. 4. 2025 do 14. 5. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 29 072,05 Kč od 15. 5. 2025 do 11. 6. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 16 088,05 Kč od 12. 6. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 41,61 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 494,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Po právní moci tohoto usnesení se žalobkyni vrací část soudního poplatku ve výši 314 Kč z účtu Okresního soudu v Kladně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 1. 4. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 46 276,53 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 29. 5. 2020 rámcovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne 1. 4. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovanou dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, přičemž poskytnutí úvěru č. [Anonymizováno] bylo dne 2. 4. 2023 schváleno a úvěr jí byl vyplacen v plné výši na bankovní účet žalované. Dodatkem č. [hodnota], který byl uzavřen prostřednictvím mobilní aplikace, došlo ke změně pravidelné měsíční splátky. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na základě údajů sdělených žalovanou, které byly následně dle potřeby ověřeny, žalobkyně provedla lustrace interních a externích databází. Žalobkyně vycházela z měsíčního příjmu žalované ve výši 21 270 Kč, z příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 40 000 Kč, žalovaná žila u rodičů, nebyla vdaná a neměla další vyživovací povinnosti ani další splátky úvěrů či zápůjček. Jako výdaje domácnosti byly uvedeny bydlení ve výši 5 000 Kč a léky, jídlo a doprava 7 000 Kč. Výdaje domácnosti dle expertní analýzy byly 4 470 Kč a výdaje domácnosti dle expertní analýzy byly 8 510 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně, která se skládá ze splátky jistiny a úroku ve výši 17,40 % ročně, počínaje dnem 5. 5. 2023. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku 36 569,15 Kč. S ohledem na tuto skutečnost pak ke dni 26. 6. 2025 došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 44 676,53 představující nesplacenou jistinu, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 986,13 Kč za období od 24. 11. 2024 do 25. 2. 2025 ve výši 17,40 % ročně, úroku ve výši 17,40 % ročně z částky 44 676,53 Kč od 26. 2. 2025 do 27. 3. 2025, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 44 676,53 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 44 676,53 Kč od 8. 3. 2025 do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhá na základě uzavřené rámcové smlouvy částky 1 600 Kč, která představuje nepovolený debetní zůstatek, neboť žalovaná se zavázala, že bude disponovat na bankovním účtu s penězi jen do výše dostupného zůstatku, a že bude udržovat na běžném bankovním účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do mínusu, tak takovou částku zaplatí do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude vyzvána. Žalovaná byla k zaplacení dlužných částek upomínána. Podáním ze dne 20. 5. 2025 a ze dne 15. 6. 2025, ještě před zahájením jednání, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. Jako důvod zpětvzetí uvedla částečné plnění žalovanou po podání žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a na jednání se nedostavila, žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).
3. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
4. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před započetím projednávání věci, proto soud rozhodl I. výrokem o částečném zastavení řízení dle § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř.
5. Z rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne 29. 5. 2020 včetně obchodních podmínek, ceníků a formuláře pro standardní informace soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou byl zřízen bankovní účet pro žalovanou č. [č. účtu]. V rámci smlouvy bylo zřízeno internetové bankovnictví a žalované byly poskytnuty údaje pro přihlášení do internetového bankovnictví. Smlouva je podepsána žalobkyní i žalovanou.
6. Z dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] ze dne 1. 4. 2023, podmínek pro používání úvěru a splátkového kalendáře soud zjistil, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru ve výši 50 000 Kč na dobu určitou, 92 splátek, úroková sazba byla sjednána ve výši 17,40 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet úvěr ve výši 1 000 Kč měsíčně k 5. dni v měsíci. Smlouva byla podepsána žalobkyní a žalovanou. V rámci podmínek pro používání úvěru byla sjednána možnost zesplatnění úvěru v případě prodlení s jakoukoliv splátkou.
7. Z dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] ze dne 3. 11. 2023, přehledu párování mobilního zařízení, logovacích souborů a IP adresy a splátkového kalendáře soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke změně data splatnosti splátek úvěru z 5. dne na 24. den měsíce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím mobilní aplikace.
8. Z dokladu o načerpání úvěru č. [IBAN] a z výpisu z bankovního účtu č. [č. účtu] za období od 2. 4. 2023 do 2. 4. 2023 soud zjistil, že dne 2. 4. 2023 byl načerpán úvěr ve výši 50 000 Kč na bankovní účet č. [č. účtu], který náleží žalované.
9. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2023 do 2. 4. 2023 soud zjistil, že počáteční zůstatek na jejím bankovním účtu činil -40,07 Kč a konečný zůstatek na jejím bankovním účtu činil 61 909,31 Kč. Na bankovní účet je připisován příjem ve výši 21 461 Kč a 21 080 Kč od společnosti [právnická osoba] Výpis obsahuje běžné výdaje a současně i úvěru ve výši 50 000 Kč.
10. Z přehledů plateb soud zjistil, že výše úvěru činila 50 000 Kč, nesplacený kapitalizovaný úrok je ke dni zesplatnění 1 986,13 Kč, nesplacená jistina činí 44 673,53 Kč.
11. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] za období od 31. 12. 2024 do 1. 4. 2025 soud zjistil, že konečný zůstatek na jejím bankovním účtu činil -1 600 Kč.
12. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] za období od 1. 4. 2025 do 20. 5. 2025 soud zjistil, že konečný zůstatek na jejím bankovním účtu činil 0 Kč. Na bankovní účet byl připsán příjem ve výši 9 627 Kč od [adresa] a dále ve výši 9 522 Kč od Úřadu práce ČR jako podpora v nezaměstnanosti, přičemž tato částka byla dána na splacení úvěru. Splacení předmětné částky vyplývá i z posledního předloženého splátkového kalendáře.
13. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] za období od 20. 5. 2025 do 15. 6. 2025 soud zjistil, že konečný zůstatek na jejím bankovním účtu činil 0 Kč. Na bankovní účet byl připsán příjem ve výši 12 984 Kč od Úřadu práce ČR jako podpora v nezaměstnanosti, přičemž tato částka byla dána na splacení úvěru. Splacení předmětné částky vyplývá i z posledního předloženého splátkového kalendáře.
14. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná nemá existující úvěry, avšak celkem tři žádosti jí byly odmítnuty.
15. Z kopie občanského soud zjistil, že se jedná o průkazy žalované.
16. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná měla být před podáním žaloby upomínána o zaplacení.
17. Z přehledu žádostí o úvěr a komunikace s klientem soud neučinil žádná nová skutková zjištění.
18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
23. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019-13).
24. S ohledem na částečně zpětvzetí se soud již zabýval pouze nárokem z úvěrové smlouvy. Lze uzavřít, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně. Žalobkyně sice předložila listiny, ze kterých vyplývá příjem žalované, avšak již nepředložila listinu zakládající tento pracovněprávní závazek, ze které by vyplývala stálost zaměstnání, složky mzdy apod. Současně výdaje byly uvedeny pouze souhrnnou částku, která nevychází ani z reálných výdajů žalované, které by následně ověřila dokumenty, například vyúčtováním za telefonní služby nebo za elektřinu/plyn. Z výpisu z bankovního účtu navíc vyplývá, že žalovaná měla záporný a posléze velmi nízký zůstatek na bankovním účtu, k navýšení došlo až v důsledku poskytnutého úvěru. Je nutné poukázat i na to, že žalovaná ačkoliv neměla žádné úvěry, tak tři žádosti byly odmítnuty.
25. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením dodatku č. [hodnota]. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované v dané době s odbornou péčí.
26. Vzhledem k výše uvedenému by soud nemohl dojít k jinému závěru než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu v případě relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
27. Žalovaná od žalobkyně převzala částku ve výši 50 000 Kč, přičemž žalobkyni vrátila již v souhrnu částku 68 702,15 Kč (36 569,15 Kč + 9 627 Kč + 9 522 Kč + 12 984 Kč). Bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně tak nevzniklo, proto soud II. výrokem žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud III. výrokem podle § 142 odst. 2 a dle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, a to s přihlédnutím k částečnému zastavení řízení z důvodu zavinění žalované, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 494,55 Kč představující 23,55 %. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (zbývající část soudního poplatku), z paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka za jeden úkon (podání žaloby) ve výši 100 Kč ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za výzvu k plnění, u níž nebylo prokázáno odeslání, a za doplnění žaloby, neboť to mělo být součástí již samotné žaloby. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).
29. Výrok IV. tohoto usnesení je odůvodněn § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Původně soudní poplatek činil celkem 2 314 Kč, přičemž s ohledem na částečně zpětvzetí jistiny v celkové výši 30 188,48 Kč bylo namístě vrátit část soudního poplatku, avšak pouze tak, aby zůstal zaplacen soudní poplatek za zbývající nárokovanou jistinu. V souladu s uvedeným ustanovením je pak žalobkyni třeba vrátit tuto částku sníženou o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč. Soud tedy rozhodl o tom, že se žalobkyni vrací poměrná část soudního poplatku ve výši 314 Kč.