216 C 31/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 28 920 Kč s příslušenstvím z titulu dvou úvěrových smluv. A to jednak ze smlouvy č. [hodnota] ze dne 28. 3. 2024 a dále ze smlouvy č. [hodnota] také ze dne 28. 3. 2024. K první smlouvě uvedla, že žádá zaplacení částky 14 460 Kč, což odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 28. 3. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 120 Kč a s poplatkem ve výši 1 440 Kč do 30 dní. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a poplatek ve výši 700 Kč. Dále byly sjednán poplatek ve výši 50 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, poplatek ve výši 30 Kč za odeslanou upomínku ve formě e-mailu a poplatek ve výši 500 Kč za odeslanou písemnou upomínku. Žalovaná nic neuhradila a dostala se tak se svým závazkem do prodlení. Pohledávka byla posléze postoupena na společnost [právnická osoba], která pohledávku následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalované požaduje jistinu ve výši 8 000 Kč, úrok ve výši 120 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč, poplatek za odeslané SMS zprávy a e-maily ve výši 800 Kč, poplatek za písemné upomínky ve výši 1 000 Kč, poplatek za administrativní prodlení ve výši 700 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 8 000 Kč od 28. 4. 2024 do zaplacení.

2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 14 460 Kč s příslušenstvím z titulu druhé smlouvy o úvěru. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 28. 3. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č.[hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 120 Kč a s poplatkem ve výši 1 440 Kč do 30 dní. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a poplatek ve výši 700 Kč. Dále byly sjednán poplatek ve výši 50 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, poplatek ve výši 30 Kč za odeslanou upomínku ve formě e-mailu a poplatek ve výši 500 Kč za odespanou písemnou upomínku. Žalovaná nic neuhradila a dostala se tak se svým závazkem do prodlení. Pohledávka byla posléze postoupena na společnost [právnická osoba], která následně pohledávku postoupila na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalované požaduje jistinu ve výši 8 000 Kč, úrok ve výši 120 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč, poplatek za odeslané SMS zprávy a e-maily ve výši 800 Kč, poplatek za písemné upomínky ve výši 1 000 Kč, poplatek za administrativní prodlení ve výši 700 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 8 000 Kč od 28. 4. 2024 do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den 23. 4. 2025. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání soudu nedostavila. Soud tak věc projednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 28. 3. 2024 převedla na účet ve vlastnictví žalované celkem 16 000 Kč (důkaz: potvrzení o platbách, zpráva banky). Pohledávky za žalovanou byly posléze postoupeny na společnost [právnická osoba], která následně pohledávky postoupila na žalobkyni (důkaz: smlouvy o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Dne 22. 1. 2025 byla žalovaná informována o postoupení pohledávek na žalobkyni a zároveň byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy (důkaz: předžalobní výzva, podací arch).

6. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvy o úvěru dne 28. 3. 2024, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listin označených jako „smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] “ a „smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] “, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodám, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzených dohod, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí její projevu vůle (smlouva o spotřebitelském úvěru 401757, smlouva o spotřebitelském úvěru 401906)

7. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

9. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakýkoliv dohod mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. [právnická osoba] může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložené smlouvy byly uzavřeny a podepsány právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohod dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

13. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

14. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalované na účet v jejím vlastnictví celkem 16 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně, na kterou byly pohledávky dle § 1879 o. z. postoupeny, podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč.

15. Nárok žalobkyně na přiznání zákonného úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 4. 2. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 22. 1. 2025 (doručení dle § 573 o. z.), ve výzvě byla určena lhůta k plnění do 5 dnů, tj. do 3. 2. 2025. Žalovaná však nic nezaplatila, proto je ode dne následujícího, tj. od 4. 2. 2025 v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení.

16. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch ve věci v rozsahu 10 % a soud proto tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 343,05 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 434 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 920 Kč. Odměna se skládá z částky 400 Kč za přípravu a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) a z částky 400 Kč za návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ze třech paušálních náhrad výdajů po 150 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) ve výši 21 % z částky 1 650 Kč ve výši 346,5 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů soud uložil žalované k rukám zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.