Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 108,52 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 108,52 Kč od 6. 2. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 12 480,52 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 570,85 Kč od 15. 10. 2025 do 5. 2. 2026 a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 462,33 Kč od 6. 2. 2026 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21 589,04 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 12. 5. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č.[hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr až do výše 80 000 Kč a žalovaná se úvěr zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 1,99 % denně z nesplacené částky, poplatkem z poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky, poplatkem za službu „Klidné spaní“ ve výši 208,67 Kč, poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč a poplatkem za Informační SMS servis ve výši 54,77 Kč. První splátka byla splatná dne 11. 6. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 16. 4. 2030. Žalovaná dne 12. 5. 2025 celkem načerpala částku 10 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že vyhodnotila údaje poskytnuté žalovanou a provedla lustraci žalované v rejstřících. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně smlouvu dne 14. 10. 2025 vypověděla. Dne 1. 2. 2026 žalobkyně žalovanou upomínala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 9 108,52 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 195,15 Kč, úroku ve výši 11 554,9 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 84,2 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 161,85 Kč, poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 21,13 Kč, smluvní pokuty ve výši 463,29 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 570,85 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila3. Soud ve věci nařídil jednání na den 6. 5. 2026. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“)4. Ve věci byla k důkazu předložena listina označená jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „[Anonymizováno] “ č.[hodnota] “ ze dne 12. 5. 2025, která byla podepsána žalobkyní, podpis žalované absentoval. V této listině se uvádí, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu, na základě které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalované kontokorentní úvěr až do výše 80 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, úrokem ve výši 1,066 % denně, poplatkem za službu Klidné spaní ve výši 3,66 Kč denně, poplatkem za službu Presto ve výši 165 Kč a poplatkem za Informační SMS servis ve výši 0,96 Kč denně. První splátka byla splatná dne 11. 6. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 16. 4. 2030. RPSN byla 2 250,21 %. Dále byly předloženy listiny „informace pro spotřebitele“, „souhlas se zpracováním osobních údajů“ „předpis denních splátek“ s výší splátky 111,44 Kč, „všeobecné obchodní podmínky platné pro Revolvingový spotřebitelský úvěr „[Anonymizováno] “, „výpis posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] “ a „ identifikované příjmy“, avšak i tyto listiny jsou bez podpisu žalované.5. Z autorizace ověření totožnosti a výpisu bankID bylo zjištěno, že totožnost žalované měla být ověřena prostřednictvím bankovní identity.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 12. 5. 2025 na bankovní účet č.[č. účtu] pod variabilním symbolem: [var. symbol] částku 10 000 Kč. Ze zprávy banky ze dne 24. 3. 2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. [č. účtu] je žalovaná. Dne 12. 5. 2025 žalobkyně na tento bankovní účet poukázala částku 10 000 Kč.7. Z výzvy ze dne 14. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.8. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2026 včetně dokladu o odeslání z 30. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky do tří dnů.9. Z listiny nazvané „informace o zprostředkovateli“, „údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „[Anonymizováno] a „obecné principy posuzování a filozofie Společnosti“ nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti pro věc samou.10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění k datu právního jednání.11. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.13. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.14. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 12. 5. 2025 platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru tak nebylo v řízení prokázáno.20. V řízení však bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované částku 10 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 6. 2. 2026, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 28. 1. 2026 (doručení viz § 573 o. z.), ve výzvě byla určena lhůta k plnění do tří dnů. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 25. 3. 2025. Lhůta k plnění je určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.