Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

216 C 92/2026

Soud: Okresní soud v KladněDatum rozhodnutí: 26. 8. 2026Č. j.: 216 C 92/2026-46Soudkyně: Mgr. Zuzana SlezákováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 10. 2026Předmět řízení: o zaplacení částky 14 247 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKD:2026:216.C.92.2026.1
náklady řízenísmlouva o půjčcebezdůvodné obohacenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůelektronický podpispostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (15) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 542,49 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 542,49 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 8 704,51 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 000,42 Kč od 6. 12. 2024 do 26. 1. 2026, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 457,93 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 5 542,49 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 14 247 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, potažmo z titulu bezdůvodného obohacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 5. 9. 2024 Smlouvu o úvěru č.[Anonymizováno], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 002,42 Kč a úrokem ve výši 246,58 Kč vrátit do 30. 9. 2024, posléze byla splatnost posunuta na 5. 12. 2024. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně www.[Anonymizováno].cz a částka byla vyplacena na bankovní účet č.[č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalované tak, že žalovanou prověřila v registrech (ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI). Žalovaná však nic nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalované požaduje jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 4 004,42 Kč úrok ve výši 246,58 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 000,42 Kč od 6. 12.2024 do zaplacení.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den 26. 8. 2026. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně podle § 101 odst. 3 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Žalovaná při jednání uvedla, že na předmětný dluh zaplatila 4 457,51 Kč.

4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

5. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 4. 7. 2024 byla z bankovního účtu č.[č. účtu] na bankovní právní předchůdkyně žalobkyně č.[č. účtu] poukázána částka 1 Kč. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že dne 5. 9. 2024 byla z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet č.[č. účtu] poukázána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol]. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalovaná dne 2. 10. 2024 poukázala na bankovní účet č.[č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] částku 4 457,51 Kč. Ze zprávy banky ze dne 29. 6. 2026 bylo zjištěno, že žalovaná je vedena jako majitelka bankovního účtu č. [č. účtu]. Dne 5. 9. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na tento bankovní účet 10 000 Kč.

6. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2026 a z potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 20. 1. 2026 zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 1. 2026 a z potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 20. 1. 2026 dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů.

8. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne 5. 9. 2024, resp. dne 5. 11. 2024 distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č.[spisová značka] “ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě na základě, níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle (Smlouva o spotřebitelském úvěru č.[spisová značka] ze dne 5. 9. 2024, formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, dodatek ke smlouvě o půjčce ze dne 5. 11. 2024, formulář pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení, úvěruschopnost klienta k půjčce č.[hodnota]). Uzavření smlouvy nebylo učiněno nesporným.

9. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku a dále k tvrzení jakým způsobem byla zkoumána schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

11. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody podle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které podle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).15. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.16. Nad rámec tohoto odůvodnění dále soud uvádí, že žalobkyně ani neprokázala, že byla řádně posuzována úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když úvěruschopnost žalované prakticky nebyla zkoumána. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nebylo uvedeno ničeho konkrétního, navíc příjmy a výdaje žalované nebyly nikterak doloženy. I pokud by tedy uzavření smlouvy tvrzeného obsahu bylo prokázáno, smlouva by byla neplatná, a to bez nutnosti vznesení námitky spotřebitelem (§ 87 odst. 1 téhož zákona ve spojení s rozhodnutím Soudního dvora EU ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 5. 3. 2020).17. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 10 000 Kč, přičemž žalovaná vrátila zpět 4 457,51 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., bezdůvodně obohatila, a to co do rozdílu mezi poskytnutou částkou a provedenou platbou a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 5 542,49 Kč, žalobkyni vydat.18. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 27. 1. 2026, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 20. 1. 2026 (doručení viz § 573 o. z.) s určením data splatnosti tří dnů, tj. do 26. 1. 2026. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od 27. 1. 2026.19. Na základě výše uvedeného soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 5 542,49 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 542,49 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení. Lhůta k plnění je určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádné z účastnic. Žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně, z větší části byla však neúspěšná, žalovaná tak byla ve věci úspěšnější, žádné náklady jí však nevznikly, a proto je soud nepřiznal žádné z účastnic.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací