217 C 104/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 19 681,6 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 11. 12. 2006 smlouvu o půjčce č.[hodnota], dle které právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému v hotovosti částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatky vrátit v týdenních splátkách do 17. 12. 2007. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, a dostal se tak se svým závazkem do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 9. 10. 2024 postoupena na žalobkyni, postupitelkou byla společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zbývající jistinu ve výši 19 681,6 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 39 363,2 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 681,6 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 19 681,6 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 a zákonný úrok z prodlení z částky 19 681,6 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na dne 4. 11. 2025. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud dospěl na základě důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

5. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce ze dne 11. 12. 2006 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dohodu, na základě které poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem ve výši 20 880 Kč v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Celkem měl žalovaný vrátit 50 880 Kč. Žalovaný potvrdil převzetí půjčky v hotovosti.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 a potvrzení o úhradě kupní ceny bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. se zároveň zavázala k součinnosti ve věci prokázání řádného postoupení pohledávek7. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Obvodnímu soudu pro [adresa] dne 31. 7. 2017 se společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč a příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 12.2006 smlouvu o půjčce č.[hodnota] na základě, které poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem vrátit prostřednictvím 53 týdenních splátek po 960 Kč do 17. 12. 2007. Žalovaný však částku zpět nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Z vyjádření žalovaného ze dne 19. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný vznesl v řízení pod sp. zn. [spisová značka] námitku promlčení, protože žaloba byla podána po uplynutí obecné promlčecí doby (uplynula v roce 2010) a žalobu navrhl zamítnout. Po vznesené námitce promlčení vzala tehdejší žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět, usnesením Okresního soudu v Kladně, č.j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo toto řízení zastaveno.8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 11. 12. 2006 smlouvu, dle které poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatky vrátit do 17. 12. 2007. Pohledávka, specifikovaná předně jmenovanou smlouvou o úvěru za žalovaným byla společností [Anonymizováno] [Anonymizováno]. postoupena na žalobkyni. Předmětný žalobní nárok byl již jednou soudně vymáhán, věc byla řešena Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. [spisová značka], v tomto řízení jako žalobkyně vystupovala společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno], na kterou byla pohledávka původním věřitelem postoupena, v rámci tohoto řízení žalovaný vznesl námitku promlčení žalovaného nároku, následně byla žaloba vzata zpět a řízení bylo zastaveno. Jak prokazuje smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno]. a žalobkyní, žalobkyně prokazuje, že pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce byla předmětem postoupení mezi ní a touto společností, nicméně již z ní nelze prokázat, že postupitel se stal ke dni účinnosti smlouvy vlastníkem pohledávky.9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění k datu právního jednání.10. Podle § 3028 odst. 3 o. z., se (až na výjimky jinde uvedené, pod které tato věc nespadá) řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Práva a povinnosti z této smlouvy o půjčce se tak řídí podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.11. Podle § 657 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníku věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.12. Podle § 101 občanského zákoníku, pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.13. Podle § 100 odst. 1 občanského zákoníku, právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.14. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Z hlediska právního hodnocení má soud zato, že žaloba není důvodná. Soud má v řízení za prokázané, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě, které poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Jak prokazuje smlouva o půjčce, splatnost dluhu žalovaného ze smlouvy nastala dne 17. 12. 2007. Žaloba byla však podána až dne 24. 7. 2025. Žalovaný vznesl v řízení o totožném nároku vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] k žalobě z roku 2017 námitku promlčení, tato námitka byla přitom vznesena důvodně, když tříletá promlčecí lhůta již tehdy uplynula a právo na zaplacení žalované částky tak nebylo možno přiznat. Soud má zato, že pokud by k této námitce nebylo přihlédnuto v probíhajícím řízení, za stavu, kdy z úřední činnosti je mu tato skutečnost známa, jednalo by se ze strany soudu o přepjatý formalismus. Soud proto pro důvodně vznesenou námitku promlčení žalobu podle § 100 odst. 1 věty poslední občanského zákoníku zamítl.16. Na dokreslení soud dodává, že dalším právním důvodem pro zamítnutí žaloby by byla neprokázaná aktivní legitimace žalobkyně. Soud při jednání žalobkyni poučil podle § 118a o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení ohledně toho, kdo se po společnosti [právnická osoba]., resp. po společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], stal vlastníkem pohledávky z projednávané smlouvy o půjčce, byla-li pohledávka dále postupována, a zda tento nový věřitel/ věřitelé postoupil/i pohledávku za žalovaným na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dále byla žalobkyně vyzvána k označení důkazů k prokázání těchto tvrzení s poučením, že pokud nebudou tyto tvrzení a důkazy doplněny, nebude mít soud za prokázané, že se žalobkyně stala věřitelkou žalovaného. Žalobkyně po tomto poučení k věci uvedla, že tyto listiny nemá k dispozici, a proto, nechť si je soud vyžádá, což soud za řádné splnění břemene tvrzení a označení důkazů nepovažuje. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], tedy nepostoupila ji přímo společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Právní osud pohledávky po jejím nabytí společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] zůstal netvrzen a neprokázán.17. Soud tak uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že ke dni uzavření a účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno]. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byl postupitel věřitelem žalovaného z předmětné smlouvy o půjčce, a tedy dle obecné zásady soukromého práva, že nikdo nemůže převést více práv, než sám má (Nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet.), žalobkyně neprokázala, že se v důsledku postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. stala věřitelem žalovaného, když v řízení nebylo ani řádně tvrzeno, kdo se stal věřitelem pohledávky po právní předchůdkyni žalobkyně a nebyl tak popsán řetězec přechodu pohledávek až na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Je povinností žalobkyně nejenom řádně tvrdit skutečnosti podstatné pro posouzení důvodnosti jejího nároku, dále je její povinností prokázat tvrzené skutečnosti a písemné důkazní prostředky v rámci své ediční povinnosti dle § 129 odst. 2 o.s.ř. soudu předložit (k tomu srovnej. např. rozsudek NS ČR ze dne 31. 3. 2015 sp. zn. 29 Cdo 440/2013 k následkům nesplnění ediční povinnosti účastníka v podobě neunesení důkazního břemene). Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že postupitel se zavázal k součinnosti ve věci prokázání řádného postoupení pohledávek, bylo tedy v dispozici žalobkyně žádat jej o předložení důkazů k řádnému nabytí pohledávek.18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků. Ve věci byl procesně úspěšnější žalovaný, měl by proto právo na náhradu nákladů řízení, žádné mu však nevznikly, a proto je soud nepřiznal žádnému z účastníků.19. Soudní poplatek byl doměřen podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.