Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 386,04 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 491,34 Kč, s úrokem ve výši 23,99 % ročně jdoucím z částky 49 188,04 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 49 188,04 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 503,20 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „[Anonymizováno] “ nebo „původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne 18. 11. 2021 smlouvu o vydání kreditní karty č. [hodnota]. Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet povinnou měsíční minimální splátkou, současně se zavázal hradit úrok z vyčerpané částky ve výši 23,99 % ročně a veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel řádně a včas. Z tohoto důvodu banka přistoupila dopisem ze dne 18. 3. 2024 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 49 188,04 Kč, poplatky ve výši 1 198 Kč a úrokem z úvěru i zákonným úrokem z prodlení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2024. Žalovaný byl o zaplacení upomínán i předžalobní výzvou ze dne 17. 9. 2024, dluh však nezaplatil.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2024 a seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2024, návrhu na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 18. 11. 2021 a Akceptace návrhu z téhož dne, obchodních podmínek a ceníku produktů a služeb banky, výpisu z kartového účtu žalovaného, oznámení o zesplatnění ze dne 18. 3. 2024 a předžalobní upomínky ze dne 17. 9. 2024 vzal soud za prokázané, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. Dle uzavřené smlouvy o vydání kreditní karty [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 18. 11. 2021, obchodních podmínek a úvěrové historie bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému kartový úvěr s úvěrovým limitem 50 000 Kč. Úrok z úvěru činil 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky bance splácet způsobem sjednaným ve smlouvě, tj. zejména hradit měsíční minimální splátku odvíjející se od výše čerpaných prostředků. Žalovaný úvěr stanoveným způsobem nesplácel, na upomínání nereagoval. [Anonymizováno] proto úvěr ke dni 18. 3. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Dlužná částka ve výši 50 386,04 Kč byla ke dni podání žaloby tvořena jistinou úvěru ve výši 49 188,04 Kč a poplatky ve výši 1 198 Kč, dále se žalobkyně domáhá zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván, soud však neměl k dispozici žádný důkaz, který by svědčil o zaplacení dlužné částky.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut kartový úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný tak včas a řádně neučinil, úvěr nesplácel. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru společně s poplatky, smluvními úroky z úvěru i se zákonným úrokem z prodlení.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 503,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 016 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 386,04 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč.