Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částky [částka] spolu zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částky [částka] spolu zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částek [částka], [částka], [částka] a [částka], se řízení zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplatil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla převedena na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni podání žaloby [částka] a skládala se z nesplacené jistiny ve výši [částka], úroku z úvěru ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za administraci prodlení ve výši [částka], poplatku za písemné upomínky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalovaný byl o zaplacení upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum], v jejímž rámci mu byla oznámena i změna v osobě věřitele, dluh však neuhradil.
2. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Podáním ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje, v souvislosti s tím žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále co do částek [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] včetně příslušných zákonných úroků z prodlení z jednotlivých částek a co do smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobkyně na žalobě setrvala co do částky [částka], která představuje dlužnou jistinu úvěru.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], obchodních podmínek, potvrzení o provedené platbě, zprávy [právnická osoba]., ze dne [datum], smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] a předžalobní upomínky, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne [datum] původní věřitel a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému převodem na jeho účet částku [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit nejpozději do [datum]. Podle smluv o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť původní věřitel je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaný smlouvu uzavíral jako spotřebitel. Ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru se nepochybně řídí i smlouva o úvěru (podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) uzavřená mezi účastníky.
5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
6. V daném případě nebylo k výzvě soudu doloženo, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, žalobkyně výslovně uvedla, že příslušnými důkazy nedisponuje. Skutečnost, že došlo k vyplacení celkové částky [částka] na účet žalovaného, však byla jednoznačně prokázána.
7. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná, neboť nebylo prokázáno, že v době jejího uzavření byly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný však od původního věřitele převzal částku ve výši [částka], kterou nesplatil. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení, jež je povinen vrátit. Soud proto žalobě co do částky [částka] vyhověl.
9. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby soud řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť každý z nich měl ve věci pouze částečný úspěch.