Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 103 180,92 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 782,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 465,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 103 180,92 Kč od [datum] do zaplacení, a s úrokem ve výši 25,08 % ročně jdoucím z částky 101 135,92 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 44 494 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], a. s., IČO: [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). K uzavření Smlouvy došlo na základě návrhu žalovaného na uzavření této Smlouvy a následným souhlasem společnosti [právnická osoba], a. s., s jejím uzavřením ze dne [datum]. Smluvní stranou na straně věřitele se následně od [datum] stala právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. (dříve pod názvem [právnická osoba] Bank, a. s.), IČO: [IČO] (dále jen „Banka“), a to na základě vkladu části podniku společnosti [právnická osoba], a. s., označené jako „Kreditní karty“, s účinností k [datum] do společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO], která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností [právnická osoba] [Anonymizováno], a. s., s účinností k [datum]. Nedílnou součástí Smlouvy jsou obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil. Součástí Smlouvy je dále také Sazebník. V souladu se Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta Kreditní karta – [Anonymizováno], jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaný dle Smlouvy ve spojení s podmínkami zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 5 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby (zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty), poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a dále poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši uvedené v Sazebníku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byl pak povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobeného zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila Banka svého práva sjednaného v podmínkách a dne [datum] ukončila Smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 115 646,83 Kč. Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku Banky činila 25,08 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalovaného uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 25,08 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k [datum], celkem 119 429,18 Kč. Žalovaný v mezidobí žádnou částku neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 101 135,92 Kč, poplatků ve výši 2 045 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 12 465,91 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 782,35 Kč, dále požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 25,08 % ročně z dlužné jistiny úvěru od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné částky ve výši 103 180,92 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 101 135,92 Kč a poplatků ve výši 2 045 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne [datum]. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud.
2. Soud žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR [č. účtu] -7 ze dne [datum], proti němuž podal žalovaný včas odpor. V písemném vyjádření ze dne [datum] pak žalovaný uvedl, že uplatněný nárok v celém rozsahu neuznává, neboť smlouvu považuje za neplatnou, nebyla dostatečně posouzena úvěruschopnost, úrok je vysoký. Žalovaný dále uvedl, že úvěr má již za splacený a přeplacený, na straně žalobkyně vzniklo bezdůvodné obohacení a žalobkyně by mu měla vrátit peníze.
3. Žalobkyně se k odporu a vyjádření žalovaného písemně vyjádřila podáním ze dne [datum], v němž zejména poukázala na skutečnost, že smlouva o úvěru byla uzavřena před účinností zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, tj. v době, kdy povinnost posuzování úvěruschopnosti u spotřebitelských úvěrů nebyla v právním řádu ČR výslovně zakotvena a s ohledem na zákaz retroaktivního působení právních předpisů nelze na proces uzavírání předmětné Smlouvy aplikovat požadavky stanovené zákonem č. 145/2010 Sb., příp. zákonem č. 257/2016 Sb. Banka úvěruschopnost žalovaného posuzovala individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a s principy obezřetného úvěrování, konkrétně v případě žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty (dále jen „Žádost o úvěr“), kdy žalovaný žádal Banku o kreditní kartu s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. V daném případě žalovaný uváděl svůj čistý měsíční příjem ve výši 10 000 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč, dále Banka zjistila, že v době podání Žádosti o úvěr neměl žalovaný vůči Bance ani vůči jiným subjektům žádné závazky, poskytnutí úvěru proto bylo schváleno.
4. Žalobkyně dále podáním ze dne [datum] k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení týkající se navyšování úvěrového rámce. K navyšování úvěrového rámce docházelo dle výpisů ke kreditní kartě, kde byly žalovanému sděleny aktuální podmínky stávajícího úvěru a podmínky nabízeného úvěru. Takto došlo k navýšení úvěrového rámce od [datum] na částku 30 000 Kč, od [datum] na částku 45 000 Kč, od [datum] na částku 67 000 Kč, od [datum] na částku 100 000 Kč a od [datum] na částku 150 000 Kč. Sazba úroků z úvěru byla žalovanému oznamována též ve výpisech ke kreditní kartě.
5. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum]. Žalobkyně na žalobě v celém rozsahu setrvala s tím, že úvěr byl žalovanému poskytnut, avšak žalovaný jej nesplatil. K otázce úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že s ohledem na datum uzavření úvěrové smlouvy by i v případě, že by nebyla úvěruschopnost zkoumána řádně, to nemělo za následek neplatnost smlouvy. V daném případě je však zřejmé, že úvěruschopnost zkoumána byla. Žalovaný se k jednání nedostavil, předem svou nepřítomnost omluvil a souhlasil s tím, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Dále odkázal na své písemné vyjádření k věci a navrhl, aby žaloba byla pro neplatnost smlouvy zamítnuta.
6. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, dohody o úplatě za postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzení o zaplacení úplaty ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení předmětné pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Z návrhu Smlouvy o vydání a užívání kreditní karty ze dne [datum], výpisů ke kreditní kartě a celkové platební historie za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy účastníkem smlouvy k [právnická osoba]. kartě, jejíž zůstatek ve výši 13 299 Kč byl ke dni [datum] převeden na kreditní kartu žalovaného pod číslem smlouvy [Anonymizováno]. Žalovanému byl po přezkoumání úvěruschopnosti poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, přičemž úvěrový rámec byl podle obchodních podmínek Banky (část A, čl. IV., bod 3.2) v době trvání smluvního vztahu postupně navyšován. Podle smlouvy a obchodních podmínek Banky se žalovaný vedle splátek úvěru zavázal hradit i poplatky spojené s úvěrem a úrok z úvěru, jehož výši stanovovala Banka v sazebníku úhrad, po navýšení úvěrového rámce na částku 67 000 Kč činila výše povinné minimální splátky 2 % z vyčerpané částky. Žalovaný úvěr průběžně čerpal i splácel, využíval plnou výši úvěrového rámce, tomu odpovídala i výše úroků z úvěru, které byly průběžně předepisovány a spláceny. V průběhu roku 2018 začalo docházet k nepovolenému přečerpání úvěrového rámce, žalovaný byl na přečerpání opakovaně upozorňován, byl upomínán o zaplacení, současně mu byly předepisovány sankční poplatky za upomínky. K poslednímu čerpání došlo dne [datum], od té doby byly hrazeny nepravidelné dílčí splátky, konečný zůstatek ke dni [datum] činil 119 429,18 Kč (včetně kapitalizovaných úroků z prodlení a úroků z úvěru). Z rozhodnutí o zesplatnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek, zejména prodlení žalovaného s placením povinné minimální splátky o více než 30 dní, Banka celou pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 115 646,83 Kč nejpozději do [datum]. Podle předžalobní upomínky ze dne [datum] byl žalovaný o zaplacení dluhu upomínán s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, nebude-li na základě upomínky dluh splněn.
7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do [datum].
8. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“) se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 273 odst. [právnická osoba] zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle ustanovení § 369 odst. [právnická osoba] zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
9. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem postupně navyšovaným až na částku 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný tak včas a řádně neučinil, úvěr nesplatil. Soud neshledal podmínky pro zamítnutí žaloby podle návrhu žalovaného, neboť úvěrová smlouva byla uzavřena platně v souladu s tehdy platnými právními předpisy. Banka v rámci své úvěrové strategie úvěruschopnost žalovaného zkoumala, ale i kdyby tomu tak nebylo, nemělo by to za následek neplatnost úvěrové smlouvy, neboť v době jejího uzavření žádné zákonné ustanovení sankci neplatnosti smlouvy v souvislosti s porušením povinnosti řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka nestanovilo. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru společně s poplatky, smluvními úroky z úvěru i se zákonným úrokem z prodlení.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 494 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 128 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 103 180,92 Kč sestávající z částky 5 260 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 360 Kč ve výši 7 006 Kč.