Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky [částka] jako bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Původní věřitel poskytl žalovanému dne [datum] částku [částka] v hotovosti. Žalovaný splatil pouze částku [částka], částku [částka] již původnímu věřiteli nevrátil a nereagoval ani na předžalobní upomínku žalobkyně.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně seznamu postoupených pohledávek) bylo doloženo postoupení pohledávky žalobkyni ve smyslu ustanoven § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum].
4. Dále bylo z předložených listinných důkazů, a to žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a tabulky umoření zjištěno, že dne [datum] právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému v hotovosti částku [částka], a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem a pojistným ve výši [částka], tj. celkem se zavázal zaplatit [částka]. Dlužná částka měla být splacena v 21 splátkách po [částka] měsíčně. Žalovaný uhradil pouze částku [částka].
5. Podle předžalobní upomínky ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] nejpozději do [datum] s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou v případě nezaplacení. Žalobkyně nedokládala tvrzení o přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, domáhala se pouze bezdůvodného obohacení ve formě nesplacené jistiny zápůjčky.
6. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť právní předchůdce žalobkyně je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaný smlouvu uzavíral jako spotřebitel.
7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o zápůjčce písemně uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je neplatná, neboť nebylo doloženo, že před uzavřením smlouvy byly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Bylo však prokázáno, že žalovaný od původního věřitele převzal v hotovosti částku ve výši [částka] a podle tvrzení žalobkyně uhradil pouze [částka]. Žalovanému tudíž vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši [částka], které bylo žalobkyni přiznáno. Z této částky byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].