Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 314,66 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 12 214,66 Kč od 21. 11. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 14 % ročně jdoucím z částky 12 214,66 Kč od 21. 11. 2025 do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 081,34 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., IČ: [IČO] (dále jen „banka“), uzavřela se žalovaným po přezkoumání jeho úvěruschopnosti dne 15. 5. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání platební karty č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejících měsících. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Z tohoto důvodu banka v souladu se smlouvou prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 1. 8. 2025. Ke dni podání žaloby byl dluh žalovaného tvořen jistinou ve výši 12 214,66 Kč, poplatky ve výši 6 100 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 081,34 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2025, s účinností dne 20. 11. 2025. Žalovaný byl o zaplacení upomínán i předžalobní výzvou ze dne 3. 12. 2025, dluh však nezaplatil.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2025 a seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. [hodnota] a vydání a užívání karty ze dne 15. 5. 2024, smluvních podmínek původního věřitele, sazebníku, výpisu ke kreditnímu účtu žalovaného, platební historie, upomínek, oznámení o zesplatnění ze dne 1. 8. 2025 a předžalobní upomínky ze dne 3. 12. 2025 vzal soud za prokázané, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. Dle uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru, obchodních podmínek a úvěrové historie bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 15 000 Kč. Úrok z úvěru činil 14 % ročně. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky bance splácet způsobem sjednaným ve smlouvě a obchodních podmínkách, tj. zejména řádně a včas hradit sjednanou minimální měsíční splátku. Žalovaný úvěr stanoveným způsobem nesplácel, na upomínání nereagoval. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 1. 8. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Ke dni 20. 11. 2025 (postoupení pohledávky) činil dluh na jistině 12 214,66 Kč, kapitalizovaný úrok 1 081,34 Kč a splatné poplatky 6 100 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván, soud však neměl k dispozici žádný důkaz, který by svědčil o zaplacení dlužné částky.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut revolvingový úvěr s limitem ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný tak včas a řádně neučinil, úvěr nesplatil. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru společně s poplatky, úroky z úvěru i se zákonným úrokem z prodlení.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 314,66 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.