218 C 65/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedených částek s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu č. [hodnota], touto smlouvou byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Na základě Dodatku č. 6 k rámcové smlouvě, který byl sjednán dne [datum], byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 51 862 Kč (smlouva o úvěru č. [IBAN]). Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a po marném upomínání žalovaného se se svým nárokem obrátila na soud. Ve vztahu k běžnému účtu se žalovaný mimo jiné zavázal, že s penězi na účtu bude disponovat jen do výše dostupného zůstatku, dále se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby, a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Žalovaný se však dostal na běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Podle Rámcové smlouvy číslo [hodnota] ze dne [datum] zřídila žalobkyně pro žalovaného běžný účet č. [č. účtu] a poskytla žalovanému k účtu debetní kartu. Podle Dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě číslo [hodnota] ze dne [datum], úvěr číslo [IBAN], poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 51 862 Kč převodem na výše uvedený běžný účet. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 97 splátkách po 1 025 Kč měsíčně. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 17,90 % ročně. Z dokladu o načerpání úvěru a z platební historie smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal dne [datum], ale podle smlouvy v plném rozsahu nezaplatil, poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni zesplatnění ([datum]) činil zůstatek jistiny částku 36 227,22 Kč a zůstatek kapitalizovaného úroku částku 1 634,21 Kč. Podle mimořádného výpisu z běžného účtu ze dne [datum] vznikl na běžném účtu žalovaného ke dni [datum] nepovolený debetní zůstatek ve výši 1 000 Kč. Ze smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně dále vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je splatný nejpozději do 5 dnů od výzvy věřitele. Jak dokládá výzva k zaplacení dluhu, žalobkyně úvěr i dluh na běžném účtu dopisem ze dne [datum] podle úvěrových podmínek zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celkového dluhu ve výši 38 861,43 Kč. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na předmětné pohledávky zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním, či poté. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet. Žalovaný v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami čerpal z účtu finanční prostředky tak, že ke dni [datum] vykazoval jeho účet záporný zůstatek. Dále žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 51 862 Kč. Žalovanému vznikla povinnost splácet úvěr podle podmínek sjednaných v úvěrové smlouvě, včetně úroku z úvěru a dohodnutých poplatků, a v případě přečerpání finančních prostředků nepovolený debetní zůstatek věřiteli neprodleně splatit. Žalovaný své povinnosti nedodržel, žaloba proto byla podána důvodně, a soud jí v celém rozsahu vyhověl, včetně přiznání úroků z úvěru (jehož výše byla uplatněna v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) i úroků z prodlení v zákonné výši.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 862 Kč, odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.

Odůvodnění

1. V písemném vyhotovení shora uvedeného rozsudku soud uvedl, že se žalobkyni přiznává (mimo jiné) zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucí z částky 36 227,22 Kč od [datum] do zaplacení. Správně však mělo být uvedeno datum [datum], které odpovídá žalobním tvrzením, připojeným listinným důkazům i petitu žaloby. Chybné datum [datum] bylo pak uvedeno i v protokolu o vyhlášení rozsudku, kde je třeba je rovněž opravit.

2. Protože jde o zjevnou nesprávnost, byly podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, provedeny opravy tímto opravným usnesením.