Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 49 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 49 000 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 61 683,05 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [PSČ obec] od 28.9.2023 do 9.11.2023, spolu s úrokem ve výši 20,79 % ročně z částky [PSČ obec] od 28.9.2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Řízení se v částce 2 780,73 Kč, kterou žalobkyně požadovala z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení, zastavuje.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky č. 2 bodu 2 přílohy zák. č. 549/1991 Sb. ve výši 984 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 98 386 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 49 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 4 784 Kč včetně sjednaných poplatků. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 49 000 Kč, dlužného poplatku za trvání smlouvy ve výši 49 386 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 932,89 Kč od 26. 1. 2023 do 27. 9. 2023, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 144,89 Kč od 24. 10. 2021 do 27. 9. 2023, přičemž zákonný úrok z prodlení požaduje z částky 49 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a smluvní úrok požaduje z částky 49 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 20,79% p.a.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Žalobkyně svým podáním ze dne 23. 10. 2024 vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky 2 780,73 Kč, kterou požadovala z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení. Soud usnesením ze řízení ve vztahu k této částce zastavil ve výroku III.
4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne 22. 4. 2021 převedla na účet ve vlastnictví žalované částku ve výši 49 000 Kč (důkaz: zpráva banky, potvrzení o transakci). Dne 29. 9. 2023 zástupce žalobkyně vyzval žalované k zaplacení dluhu ve lhůtě deseti dnů od doručení a zároveň oznámil žalované, že došlo k postoupení pohledávky, přípis byl předán k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023 (důkaz: oznámení o postoupení; podací lístek). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dne 20. 4. 2021, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na dohodě o úvěru, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí její projevu vůle. Rovněž nelze vycházet pouze z podpisu žalované na zákaznické kartě, neboť se jedná se pouze o ofertu při procesu kontraktace.
5. Žalobkyně byla na jednání poučena o svém břemenu tvrzení a břemenu důkazním podle ust. § 118a o. s. ř.
6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.
7. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že absentuje podpis žalované, na listině je pouze značka, která se zřetelně odlišuje od podpisu na zákaznické kartě představující návrh na uzavření závazku, nikoliv závazek samotný. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).
11. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odeslala žalované na účet v její vlastnictví celkem částku 49 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
12. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 10. 11. 2023 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 27. 10. 2023 (doručení viz ust. § 573 o. z.) s určením data splatnosti do deseti dnů od doručení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 10. 11. 2023. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, kterému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu, tedy kapitalizoval výši požadovaného a přiznaného úroku do data podání žaloby (viz např. usnesení NS ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015).
14. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.