Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 163,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 163,50 Kč od 9. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 20 861,45 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 600 Kč od 28.9.2023 do 8.11.2023, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 436,50 Kč od 9.11.2023 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 29,04 % ročně z částky 36 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 016,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 43 015,41 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěrový rámec do výše 36 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vyčerpanou částku vrátit v minimálních měsíčních částkách včetně sjednaných poplatků. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 36 000 Kč, poplatku ve výši 600 Kč za dvě upomínky, kapitalizovaného úroku do zesplatnění dne 13. 2. 2023 ve výši 6 415,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 563,04 Kč od 14. 2. 2023 do 27. 9. 2023 z dlužné jistiny, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 446,50 Kč od 14. 2. 2023 do 27. 9. 2023 z celkové dlužné částky, přičemž zákonný úrok z prodlení požaduje z částky 36 600 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 29,04% p.a. požaduje z částky 36 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne 30. 7. 2022 převedla na účet ve vlastnictví žalované částku ve výši 35 000 Kč, dne 3. 8. 2022 částku 1 000 Kč, dne 17. 8. 2022 částku 2 000 Kč, dne 22. 8. 2022 částku 74,76 Kč, dne 12. 9. 2022 částku 883,47 Kč, dne 14. 10. 2022 částku 2 000 Kč a dne 16. 10. 2022 částku 1 320,27 Kč, celkem 42 278,50 Kč (důkaz: potvrzení o provedení transakce ze dne 30. 7. 2022, 3. 8. 2022, 17. 8. 2022, 22. 8. 2022, 12. 9. 2022, 14. 10. 2022, 16. 10. 2022). Přípisem ze dne 29. 9. 2023 právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě deseti dnů od doručení a zároveň oznámil žalované, že došlo k postoupení pohledávky. Přípis byl předán k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023 (důkaz: oznámení o postoupení, podací lítek ze dne 27. 10. 2023). Žalovaná uhradila celkem částku 10 115 Kč (důkaz: interní výpis právního předchůdce). Zástupce žalobkyně vyzval k úhradě dluhu přípisem ze dne 15. 2. 2024 (důkaz: předžalobní výzva, podací lístek ze dne 16. 2. 2024). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 30. 7. 2022, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. I když z důkazů plyne, že právní předchůdce jednal s žalovanou, nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.
4. Žalobkyně byla na jednání poučena o svém břemenu tvrzení a břemenu důkazním podle ust. § 118a o. s. ř.
5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.
6. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. V řízeno nebylo prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).
10. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.
11. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odeslala žalované na účet v její vlastnictví celkem částku 42 278,50 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Platby soud zohlednil při výši bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná takto plnila ze stejného právního titulu a vůle účastníků smluvního vztahu směřovala k umoření dluhu vzniklého ze stejné kauzy, přičemž ve spotřebitelských vztazích je třeba postupovat vždy ve prospěch slabší strany. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 32 163,50 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
12. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 9. 11. 2023 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 27. 10. 2023 (doručení viz ust. § 573 o. z.) s určením data splatnosti do deseti dnů od doručení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 9. 11. 2023. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch v částce 32 163,50 Kč (60,70 %), naopak v částce 20 861,45 Kč úspěch neměla (39,30 %). Přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 21,40 % a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 3 016,70 Kč. K hodnocení úspěchu ve věci u příslušenství viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 464 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 600 Kč sestávající z částky 500 Kč za tři úkony právní služby dle §14b a.t. realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání ve věci samé) a tří úkonů právní služby dle §11 a.t. realizovaných po podání návrhu ve věci (2x účast na jednání, doplnění žaloby), vše celkem 10 440 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 2 192,40 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Jejich zaplacení žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.