Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 337,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 337,46 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 3 208,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 208,78 Kč od 16. 7. 2023 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 229,46 Kč od 16. 7. 2023 do 26. 3. 2024, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 7 337,46 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 824,57 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou dne 21. 11. 2022 uzavřela smlouvu k službě [Anonymizováno] [Anonymizováno], na základě které byla žalované zřízena služba [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s limitem odložených plateb až 6 000 Kč. Prostřednictvím smlouvy se žalobkyně zavázala uhradit za žalovanou kupní cenu za zboží nakoupené v e-shopech, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni následně zaplatit. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku s tím, že žalovaná na základě registrace obdržela unikátní přihlašovací údaje a následně se smlouvou vyslovila souhlas kliknutím na virtuální tlačítko, čímž opatřila návrh smlouvy elektronickým podpisem. Žalovaná zároveň využila i služby [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterou platila za zboží prostřednictvím svého účtu. Žalovaná dále s žalobkyní uzavřela dne 30. 11. 2022 smlouvu o splátkovém limitu, na základě které jí žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč na dobu neurčitou, který měla žalovaná splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Před poskytnutím úvěru žalobkyně s odbornou péčí řádně posoudila schopnost žalované splácet sjednané splátky úvěru. Před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalované v interní databázi žalobkyně, informace čerpala z [Anonymizováno] rejstříku, v centrální evidenci [Anonymizováno], v databázi [Anonymizováno], ale i prostřednictvím scoringových modelů a na základě údajů uvedených žalovanou. Žalovaná jako svůj příjem označila příjem ze zaměstnání ve výši [částka], výdaje ve výši [částka] a splátky [částka]. V období od 8. 3. 2023 do 30. 6. 2023 žalovaná využila služeb v celkové výši 8 229,46 Kč a na poplatcích jí bylo účtováno celkem 3 208,78 Kč. Dosud uhradila pouze 892 Kč. Žalovaná své závazky neplnila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Dlužnou částku žalovaná neuhradila, ačkoliv k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.
2. Žalovaná k žalobě při jednání soudu uvedla, že si je plně vědoma toho, co udělala, a je připravena náhradu škody uhradit. Před uzavřením smlouvy žalobkyni dokládala pouze kopii občanského průkazu a jeden výpis z bankovního účtu, kam jí tehdy chodila mzda. Smlouvu nepodepisovala osobně, vše bylo elektronicky, s obsahem smlouvy včetně všeobecných obchodních podmínek, ceníku a smlouvy o splátkovém limitu se seznámila. Služby [Anonymizováno] časem přestala využívat, měla složitý průběh těhotenství a na předžalobní upomínku nereagovala.[právnická osoba] provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Z listiny nazvané Registrační proces bylo zjištěno, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] umožňuje uživateli nakoupit zboží s odloženou splatností až o 45 dnů. Pro registraci potřebuje žadatel pouze občanský průkaz. Po schválení žádosti může klient nakupovat prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] až do výše platebního limitu. Součástí je i splátkový limit v případě, kdy klient požádá o rozklad zrealizované platby do splátek.5. Z výstupu z interního systému žalobkyně bylo zjištěno, že u žalované evidovala limitní rámec ve výši 6 000 Kč a limit splátek ve výši 3 000 Kč. Žalovaná v rámci své žádosti uvedla příjem ze zaměstnání ve výši [částka], výdaje ve výši [částka] a výdajový dluh[Anonymizováno] [částka]. Z interní databáze dále vyplývá, že žalovaná disponovala virtuální kartou, k jejíž aktivaci došlo dne 21. 11. 2022.6. Ze smlouvy k službě [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 21. 11. 2022 včetně obchodních podmínek a ceníku bylo zjištěno, že žalobkyně zřídila žalované službu [Anonymizováno] [Anonymizováno] s limitním rámcem 6 000 Kč. Pro případ, že žalovaní řádně a včas neuhradí jakékoli splatné vyúčtování, resp. nezaplatí alespoň 10 % z částky všech nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu. Pro případ prodlení je v ceníku uveden poplatek z prodlení, jehož výše se odvíjí od délky prodlení, a dále je v ceníku uveden poplatek za odložení splatnosti. Údaje ve smlouvě odpovídají občanskému průkazu žalované.7. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 30. 11. 2022 včetně příloh bylo zjištěno, že na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr s úvěrovým (splátkovým) limitem 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit ve splátkách po 320,21 Kč s roční úrokovou sazbou 53,30 %.8. Z přehledu vyúčtování za období od března do června 2023 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala služby v celkové výši 8 229,46 Kč, vedle toho jí účtovány poplatky ve výši 3 208,78 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 383,96 Kč. Žalovaná dosud zaplatila pouze 892 Kč. Transakce kartou jsou zachyceny v přehledu karetních transakcí z interního systému žalobkyně.9. Z e-mailu o zesplatnění ze dne 26. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že pokud vzniklý dluh neuhradí ani v dodatečné lhůtě, bude celý úvěr zesplatněn.10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 19. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od datace výzvy, jinak bude muset svou pohledávku vymáhat soudní cestou. Výzva byla na adresu žalované odeslána dne 21. 3. 2024.11. Právně soud hodnotil skutkovou situaci za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.18. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.20. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedených listinných důkazů sice neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k písemné dohodě, na základě níž žalobkyně za žalovanou hradila kupní cenu zboží, kterou by se žalovaná zavázala splácet, neboť žádná z listin neobsahuje vlastnoruční ani uznávaný elektronický podpis žalované, nicméně sama žalovaná na jednání uzavření smlouvy o úvěru v žalobkyni tvrzeném rozsahu potvrdila s tím, že se s obsahem smlouvy seznámila, smlouvou se řídila a na jejím základě služby čerpala a úvěr začala splácet (srov. § 1744 o. z.). Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle občanského zákoníku aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.21. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. V daném případě žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované podle informací z interní databáze, z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, databáze SOLUS, ale i prostřednictvím scoringových modelů a na základě údajů poskytnutých žalovanou. Žalovaná přitom jako svůj příjem uvedla příjem ze zaměstnání ve výši [částka], výdaje [částka] a splátky [částka]. Žalovaná dále uvedla, že před uzavřením smlouvy žalobkyni poskytla kopii občanského průkazu a jeden výpis z účtu. Po takto provedeném posouzení žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná byla schopna splátky úvěru hradit.22. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). V tomto směru však žalobkyně neprokázala, že by příjmy a výdaje žalované jakýmkoliv způsobem ověřovala, naopak z uvedeného plyne, že se bez dalšího s poskytnutými údaji od žalované spokojila, aniž by je s odbornou péčí vyhodnotila a důkladně prověřila, případně si od žalované vyžádala listiny prokazující její příjmy a výdaje (pracovní smlouvu, nájemní smlouvu apod.). Pokud měla žalobkyně k dispozici výpis z bankovního účtu žalované, což v řízení nebylo prokázáno a uvedené ani sama netvrdila, nutno konstatovat, že pouze z výpisu z účtu nebylo možné učinit závěr, s jakými příjmy může žalovaná do budoucna počítat. Posouzení se podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné.23. Soud žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) při jednání poučil, že nemá za prokázané, že žalobkyně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, a vyzval ji v tomto směru k doplnění tvrzení a označení důkazů s tím, že pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí nepříznivého rozhodnutí ve věci. Žalobkyně však ani poté svá žalobní tvrzení a důkazní návrhy nedoplnila, když pouze odkázala na své podání ze dne 10. 7. 2024.24. S ohledem na výše uvedené tedy nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran své povinnosti řádně a s náležitou odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, což způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy, a to včetně ujednání o poplatcích a dalších nároků k jistině a splatnosti. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského [spisová značka] soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).25. Žalobkyně však za žalovanou bez platného závazku zaplatila částku 8 229,46 Kč, zatímco žalovaná uhradila pouze 892 Kč. Co do částky 7 337,46 Kč se tedy jedná o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.), jímž se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila a je proto povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 27. 3. 2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně žalované odeslala předžalobní výzvu ze dne 19. 3. 2024, ve které ji žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky do 7 dnů od datace výzvy. Počínaje dnem [datum] je tak žalovaná v prodlení a od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.26. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 337,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 27. 3. 2024 do zaplacení. Výše úrokové sazby je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení procesně úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 824,57 Kč, přičemž tato částka představuje 39 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 69,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 30,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 546,24 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z částky 1 540 Kč podle § 14b odst. 3 a. t. za účast na jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 040 Kč ve výši 638,40 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b a. t., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala 50 000 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon právní služby spočívající v písemném podání ve věci samé ze dne 10. 7. 2024, neboť se jednalo o doplnění žaloby (doplnění tvrzení a označení důkazů), která měla být perfektní již v okamžiku jejího podání na soud, proto soud tento úkon nepovažuje za účelně učiněný.28. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.