223 C 30/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala žalobu na zaplacení částky 74 527 Kč s příslušenstvím, a tu odůvodnila tak, že uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování právních služeb č. 19/04237 ze dne 21. 4. 2020. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytovat žalované právní služby dle jejího požadavku zejména ve věci sporu se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa], o vlastnictví nemovitosti na adrese: [adresa]. Žalovaná se zavázala žalobkyni za poskytované právní služby dle čl. IV smlouvy hradit odměnu ve smyslu § 3 a § 4 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. smluvní odměnu, a to v hodinové sazbě ve výši 3 200 Kč. Na základě těchto údajů, resp. poskytnutých právních služeb poté žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [hodnota] znějící na částku 11 616 Kč, kterou žalovaná částečně uhradila, a to platbami ve výši 3 600 Kč (dne 11. 8. 2021) a 4 016 Kč (dne 24. 9. 2021), a fakturu č. [hodnota] znějící na částku 70 527 Kč, na kterou žalovaná neuhradila ničeho. Faktury byly přitom vystaveny v souladu s uzavřenou smlouvou o právní službě č. 19/04237.

2. Žalovaná podala odpor, ve kterém nerozporovala, že se žalobkyní uzavřela dne 21. 4. 2020 smlouvu o právní službě, k čemuž poté žalované žalobkyně poskytovala právní služby. Namítala však, že z podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nikterak nevyplývá rozsah poskytovaných právních služeb, tedy kdy, kým a za co byly právní služby poskytnuty a ani způsob výpočtu požadovaného nároku. Žalovaná proto požadovaný nárok žalobkyně neuznala. S odporem podala žalovaná vzájemnou žalobu s odůvodněním, že žalobkyně při poskytování právních služeb a poradenství žalované zcela evidentně pochybila, kdy jednak žalovanou ujišťovala, že 10denní lhůta pro plnění ve sporu vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 21 C 25/2020 je dostačující, a dále, že uvedla a nechala schválit soudní smír se špatným číslem pozemku, čímž žalované vznikla škoda, která se skládá z nákladů exekuce a z nákladů oprávněného, které musela uhradit. Náhradu této způsobené škody ve výši 697 202 Kč s příslušenstvím proto uplatnila tímto vzájemným návrhem a domáhala se jejího zaplacení žalobkyní. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně v souvislosti s uzavřenou smlouvou o právní službě poskytovala žalované právní služby ve spojitosti se sporem se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a.s., IČO: [IČO]. Spor souvisel s kupní smlouvou ze dne 1. 11. 2019, kde žalovaná spolu se svým manželem byla v pozici kupujícího a fond v pozici prodávajícího k nemovitým věcem pozemku parc. č. st. 497, zastavěná plocha a nádvoří, s tím, že součástí pozemku je stavba č. p. [č.p.] a pozemku parc. č. [parcela], zahrada, a to vše v k. ú. [adresa], [právnická osoba] Středočeského kraje, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „nemovitosti“). Žalovaná popsala, že vedla s [Anonymizováno] soudním spor u Okresního soudu v Kladně sp. zn. 21 C 25/2020, kdy se nejprve dle své podané žaloby domáhala toho, že shora uvedená kupní smlouva je neplatná a následně svůj žalobní nárok změnila, a to tak, že se domáhala určení, že je spolu se svým manželem vlastníkem nemovitostí. Zmínila, že soudní spor byl nakonec pravomocně ukončen usnesením Okresního soudu v Kladně čj. 21 C 25/2020–66 ze dne 9. 2. 2021 ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Kladně čj. 21 C 25/2020-74 ze dne 2. 3. 2021, kdy těmito usneseními byl mezi účastníky schválen soudní smír. Žalovaná k tomu uvedla, že žalobkyně v návrhu na smír zcela pochybila, neboť u nemovitostí zaměnila správný pozemek parc. č. [parcela] za pozemek parc. č. [parcela]. Žalovaná popsala, že v průběhu soudního řízení pod sp. zn. 21 C 25/2020 požádala žalobkyni, jestli by soudní spor mohla ukončit dohodou. Žalobkyně proto vedla jednání s právním zástupcem fondu, ze kterých vyplynulo, že [Anonymizováno] bude souhlasit s dohodou, dle které na žalovanou a jejího manžela přejde vlastnické právo k nemovitostem pod podmínkou, že žalovaná a její manžel [Anonymizováno] uhradí částku ve výši 3,8 mil. korun českých, a to do 10 dní od právní moci usnesení, kterým Okresní soud v Kladně schválí soudní smír. Žalovaná dále uvedla, že souhlasila s částkou pro vyplacení za nemovitosti s tím, že aby žalovaná řádně splnila podmínky daného soudního smíru, tedy, aby mohla uhradit požadovanou částku fondu, tak k tomu měla předschválený úvěr od společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], s tím, že pro čerpání a zajištění úvěru byly mj. nutné podmínky, že tato společnost bude mít k nemovitostem zástavní právo v příslušném katastru a zároveň, že proti žalované a jejímu manželovi nebude vedeno žádné exekuční řízení. Žalovaná dále popsala, že se následně dotázala e-mailem ze dne 14. 1. 2021 [tituly před jménem] [adresa], zda lze zaplacení 3,8 milionu Kč zvládnout do 10 dnů od nabytí právní moci smíru, neboť je nutné, aby byla zapsána jako majitelka v katastru, když toto potřebuje pro zástavu na půjčku. Žalovaná uvedla, že dle jejího názoru po zaslání tohoto dotazu e-mailem žalobkyně pochybila, neboť ji chybně informovala. Ze zákona bylo však zřejmé po právní moci usnesení, kterým měl být schválen smír, tak nemohlo dojít do 10 dnů k přepisu vlastnického práva k nemovitostem. Žalovaná dále uvedla, že bylo dne 9. 2. 2021 ústní jednání u Okresního soudu v Kladně, u kterého byla žalobkyně přítomna a kde žalobkyně za žalovanou a jejího manžela podepsala soudní smír, a to ve znění, které Okresnímu soudu v Kladně poslala svým podáním ze dne 11. 12. 2021. Poté Okresní soud v Kladně dne 9. 2. 2021 vydal usnesení čj. 21 C 25/2020–66, kterým byl schválen soudní smír, a které nabylo právní moci dne 24. 2. 2021. Žalovaná tak měla povinnost uhradit fondu částku ve výši 3,8 mil. Kč do 6. 3. 2021. Po právní moci tohoto usnesení chtěla toto usnesení vložit do příslušného katastru, aby došlo k přepisu vlastnického práva z fondu na ni, ale toto nemohla udělat, neboť byl v tomto usnesení špatně označen pozemek parc. č. [Anonymizováno] Z tohoto důvodu následně Okresní soud v Kladně vydal dne 2. 3. 2021 opravné usnesení čj. 21 C 25/2020-74, když následně fond dne 10. 3. 2021 podal proti žalované a jejímu manželovi návrh na výkon rozhodnutí – exekuci, a to k soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO], který dne 26. 3. 2021 vydal Vyrozumění o zahájení exekuce čj. 218 EX 28/21-7. Žalovaná dále uvedla, že před tímto vyrozuměním se žalovaná zeptala shora jmenované společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], jestli by mohlo dojít k čerpání úvěru, na což jí bylo e-mailem ze dne 15. 3. 2021 odpovězeno, že nikoliv, že nemovitosti jsou stále ve vlastnictví [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že žalovaná a její manžel v té době byli bez finančních prostředků a nemovitosti stále nebyly převedeny a bylo zahájeno exekuční řízení, žalovaná zahájila jednání se společností [právnická osoba]. (v té době [Anonymizováno]), IČO: [IČO], o poskytnutí nebankovní půjčky, k čemuž došlo a dne 19. 5. 2021 bylo celé exekuční řízení žalovanou uhrazeno. Z tohoto důvodu exekutor dne 19. 5. 2021 vydal Příkaz k úhradě nákladů exekuce, ze kterého mj. vyplývalo, že uhrazené náklady exekuce byly ve výši 646 805,50 Kč a uhrazené náklady oprávněného byly ve výši 50 396,50 Kč, celkem náklady exekuce a náklady oprávněného činily částku 697 202 Kč.

3. Ke vzájemné žalobě se žalobkyně vyjádřila tak, že s ní nesouhlasila a navrhla zamítnutí této žaloby, když prohlásila za nesporné, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba]. byl veden pod sp. zn. 21 C 25/2020 spor u Okresního soudu v Kladně, který byl ukončen soudním smírem. Žalobkyně zmínila, že advokát je dle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996, o advokacii, povinen řídit se pokyny klienta. Žalobkyně ve svém vyjádření popsala, že žalovaná naléhala, aby celý spor byl pravomocně ukončen do konce roku 2020. V měsících říjen až listopad se žalobkyně dohodla se žalovanou, že věc se pokusí ukončit soudním smírem. Žalobkyně uvedla, že žalovaná v žalobě neuvedla, že počátkem celého sporu byla skutečnost, že žalovaná spolu se svým manželem dobrovolně prodali své pozemky s rodinným domem jinému subjektu, přičemž si v kupní smlouvě sice dojednali podmínky pro zpětnou koupi, nicméně sami žalovaná a její manžel ujednané podmínky této zpětné koupě nedodrželi, načež pozemky zůstaly ve vlastnictví kupujícího, tj. [Anonymizováno]. Žalobkyně na pokyn žalované připravila žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy, která mohla vykazovat znaky smlouvy uzavřené v tísni či pod nátlakem; zároveň byla v katastru vyznačena poznámka spornosti, ačkoli to byla sama žalovaná a její manžel, kdo nesplnili smluvní podmínky pro zpětný převod nemovitostí. Žalobkyně poukázala dále na skutečnost, že e-mailem ze dne 23. 11. 2020 byla žalovaná informována o tom, že protistrana by akceptovala smír, ale soudní smír s tím, že v jeho rámci se zaváže žalovaná zaplatit za zpět pořízené pozemky částku ve výši 3,8 mil. Kč, a protistrana trvala na maximální lhůtě splatnosti 10 dnů od právní moci usnesení. Žalovaná tak byla důsledně dotázaná, zda bude schopna peníze v této lhůtě vyplatit protistraně a poté udělila žalobkyni pokyn k tomu, aby ve smíru byla lhůta zkrácena na 10 dní pro výplatu peněz, vědoma si rizika, že úhradu peněz nemusí mít schválenou financující bankou. Poté byla dne 4. 12. 2020 byla mezi žalovanou a protistranou ve sporu uzavřena dohoda o smírném vyřešení sporu. Žalobkyně dále prohlásila za nesporné, že v usnesení ze dne 9. 2. 2021 čj. 21 C 25/22020–66 o soudním smíru bylo uvedeno chybné parcelní číslo, proto bylo ve věci vydáno opravné usnesení dne 2. 3. 2021, kterým byla zjevná nesprávnost opravena. Ze znění žaloby a jí připojených příloh vyplývalo, stejně jak z návrhu na změnu žalobního petitu, že se žalobkyně, jako právní zástupce žalované, domáhala toho, aby bylo určeno, že žalovaná a její manžel jsou výlučnými vlastníky pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba s číslem popisným [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] nacházejících se v katastrálním území [adresa], obec [adresa]. Ačkoli je soud vázán návrhy účastníků řízení, pak nelze vázanost chápat, že soud byl povinen do výroku svého rozhodnutí o věci samé doslovně „převzít“ účastníky řízení formulovaný návrh. Žalobkyně dále tvrdila, že svým postupem nezpůsobila žalované, jako klientce, škodu, neboť si žalovaná byla vědoma toho, že finanční prostředky protistraně musí vyplatit do 10 dnů ode dne právní moci usnesení o schválení soudního smíru, a byla poučena o tom, že katastr provede vklad vlastnického práva až po zaplombování nemovitostí. Dle názoru žalobkyně to byla sama žalovaná, kdo souhlasil s lhůtou 10 dní, protože chtěla urychlit proces převodu vlastnického práva a dala žalobkyni pokyn k této lhůtě. Žalobkyně dále prohlásila za nesporné, že společnost [právnická osoba]. podala dne 10. 3. 2021 návrh na zahájení exekuce, protože žalovaná nesplnila jí stanovenou povinnost soudním smírem o zaplacení částky ve výši 3,8 mil. Kč do 10 dní ode dne právní moci usnesení o soudním smíru, ačkoli opravné usnesení Okresního soudu v Kladně bylo vydáno dne 2. 3. 2021 a žalobkyně se pokusila kontaktovat právního zástupce společnosti o součinnost, která jí však nebyla poskytnuta. Žalobkyně proto po doručení vyrozumění o zahájení exekuce adresovala příslušnému exekutorskému úřadu návrh na zastavení exekuce s ohledem na skutečnosti, které předcházely exekučnímu řízení. Žalobkyně dále tvrdila, že to byla žalovaná, kdo svým pokynem k určení lhůty 10 dní k vyplacení finančních prostředků od právní moci usnesení o schválení smíru zapříčinila celou situaci, jelikož uvedla žalobkyni v omyl, že finanční prostředky pro vyplacení částky 3,8 mil. Kč má zajištěné a nic jí nebránilo v tom, aby lhůta v délce 10 dní od právní moci usnesení o schválení soudního smíru, aby finanční prostředky společnosti vyplatila.

4. Žalobkyně však nahlásila škodní událost u pojišťovny, se kterou uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění profesní odpovědnosti a tato pojišťovna obdržela veškeré podklady, které souvisí s projednáním této věci. Žalobkyně proto navrhla, aby ve smyslu § 93 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) do řízení vstoupila společnost [Jméno účastníka]., IČO: [IČO účastníka], se sídlem [adresa], [adresa], neboť má jako účastník pojistné smlouvy zájem na výsledku řízení o vzájemném návrhu.

5. Vedlejší účastník v první řadě uvedl, že nárok žalované na náhradu škody uplatněný vůči žalobkyni vzájemným návrhem shledal zcela nedůvodným a neprokázaným, proto tento nárok v plném rozsahu co do důvodu i výše neuznal. Poukázal na nenaplnění odpovědnostních předpokladů a upozornil, že odpovědnost advokáta za škodu způsobenou jeho klientovi v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii) je tzv. objektivní odpovědností a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou porušení povinnosti při výkonu advokacie (příčina), vznik škody (následek) a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem škody (příčinná souvislost), přičemž důkazní břemeno k prokázání všech tří znaků nese ten, kdo nárok na náhradu škody požaduje, v tomto případě žalovaná. Příčinná souvislost mezi pochybením advokáta a vznikem škody je dána pouze tehdy, pokud je prokázáno, že kdyby k pochybení advokáta nedošlo, škoda by nenastala (za předpokladu, že je vůbec prokázáno pochybení advokáta). Poznamenal, že o tom, že by žalovaná v případě meritorního rozhodování původního sporu velmi pravděpodobně nebyla v řízení úspěšná. O tom svědčí mj. také obsah výzvy zdejšího soudu ze dne 22. 10. 2020 čj. 21 C 25/2020-48 adresované žalované a jejímu manželovi, a to především bod 2. a 3. této výzvy (kdy dle názoru vedlejšího účastníka lze z tohoto minimálně vyčíst, jakým způsobem soud v původním sporu o věci uvažoval, když poukazoval mj. na rozpor ohledně osoby budoucího kupujícího, jak jím argumentoval i tehdejší žalovaný, [Anonymizováno] [adresa] a.s.). Na posledně uvedenou výzvu již nebylo ze strany žalované nikterak reagováno, neboť následoval zde řešený návrh na schválení soudního smíru, když tento byl podán u zdejšího soudu dne 11. 12. 2020. Pokud tedy jde o předpoklad příčinné souvislosti, tento – dle shora odůvodněného názoru vedlejšího účastníka – nebyl naplněn, resp. žalovaná ohledně tohoto předpokladu neunáší ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. Nad rámec shora uvedeného pak vedlejší účastník ohledně nenaplnění předpokladu příčinné souvislosti zcela ve shodě s žalobkyní uvedl, že to byla sama žalovaná (resp. jí zmocněná třetí osoba, odlišná od žalobkyně), kdo fakticky zmařil, aby bylo meritorně rozhodováno o návrhu na zastavení exekuce, který za žalovanou a jejího manžela podala žalobkyně, a to ve snaze chránit práva a oprávněné zájmy žalované. Tvrdí-li žalovaná, že došlo na její straně ke škodě v podobě údajně uhrazených nákladů exekuce a nákladů oprávněného v exekuci, pak vzniku těchto nákladů bylo možno zabránit, bylo-li by o návrhu na zastavení exekuce rozhodováno meritorně (k tomu však pro chování žalované, resp. jí zmocněné třetí osoby, nedošlo). Jak vyplývá z důkazů označených žalobkyní, ke zpětvzetí návrhu na zastavení exekuce přitom došlo bez vědomí žalobkyně, která se o tomto kroku žalované dozvěděla až ex post (poté co jí žalovaná poslala usnesení zdejšího soudu o tom, že řízení o návrhu na zastavení exekuce bylo – pro zpětvzetí tohoto návrhu – zastaveno). Vedlejší účastník proto ve shodě se žalobkyní má za to, že návrhu na zastavení exekuce by muselo být vyhověno, a to s ohledem na skutečnosti, které uvedenému exekučnímu řízení předcházely a které byly v návrhu na zastavení exekuce popsány (a dále např. i při zohlednění skutečnosti, že exekuční návrh společnosti [Anonymizováno] [adresa] a.s. jakožto oprávněného byl doručen do datové schránky exekutora dne 10. 3. 2021 v 01:26:15hod., přičemž příslušný exekuční titul, tj. usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 9. 2. 2021 čj. 21 C 25/2020-66 nabyl v části výroku I. týkající se povinnosti k úhradě částky 3 800 000 Kč vykonatelnosti dne 9. 3. 2021, což by též mohlo být důkazem jistého šikanózního výkonu práva oprávněného). Proto bylo-li by o návrhu na zastavení exekuce rozhodováno meritorně, velmi pravděpodobně mohlo být vzniku nákladů, které nyní žalovaná označuje jako škodu, zabráněno. I kdyby tedy bylo možno považovat příčinnou souvislost v dané věci za prokázanou, což ovšem vedlejší účastník odmítl, žalovaná by tuto příčinnou souvislost svým aktivním jednáním jednoznačně přerušila, jak již uvedla i žalobkyně.

6. V řízení byla provedena řada listinných důkazů, ze kterých bylo zjištěno:

7. Žalobkyně vystavila fakturu č. [hodnota] znějící na částku 11 616 Kč, kterou žalovaná částečně uhradila, a to platbami ve výši 3 600 Kč (dne 11. 8. 2021) a 4 016 Kč (dne 24. 9. 2021), a fakturu č. [hodnota] znějící na částku 70 527 Kč, na kterou žalovaná neuhradila ničeho. Faktury byly vystaveny v souladu s uzavřenou smlouvou o právní službě č. 19/04237.

8. Dne 23. 11. 2020 [tituly před jménem] [adresa] přeposlal žalované stanovisko protistrany ohledně smírného řešení se svým komentářem vč. informace o zkrácení lhůty pro výplatu peněz na 10 dnů od právní moci usnesení. Téhož dne žalovaná odpověděla [tituly před jménem] [jméno FO]: „souhlasíme také tedy s 10 dny od nabytí právní moci, domluvím s poskytovatelem hypotéky. Už na předschválení pracujeme.“.

9. Dne 30. 11. 2020 žalovaná s manželem podepsali dohodu o smíru obsahující 10denní lhůtu pro výplatu peněž ode dne nabytí právní moci usnesení soudu o schválení smíru.

10. Dne 11. 12. 2020 žalobkyně zaslala soudu návrh na schválení soudního smíru.

11. Dne 14. 1. 2021 žalovaná informuje [tituly před jménem] [právnická osoba] tom, že „jelikož jestli máme zaplatit 3,8 mil Kč do 10 dnů od nabytí právní moci smíru, tak by jsme již měli být zapsání jako majitelé, potřebujeme dům jako zástavu na půjčku, aby nám poslali k vám do právní úschovy peníze pro vyplacení [Anonymizováno]. Na tento email reagoval [tituly před jménem] [adresa] s informaci o délce vkladového řízení u katastrálního úřadu. Téhož dne, tj. 14. 1. 2021 žalovaná napsala [tituly před jménem] [jméno FO] e-mail s dotazem „a stihneme tedy těch 10 dní?“ K tomu [tituly před jménem] [adresa] žalované sdělil, že pokud žalovaná úhradu nestihne, pokusí se s protistranou domluvit na sečkání.

12. Žalovaná e-mailem ze dne 14. 1. 2021 učinila dotaz na [tituly před jménem] [adresa] den pane doktore, chtěla bych se jen zeptat, jak to bude probíhat, když soud schválí smír, kdy budeme mi zapsání v katastru, nebude to trvat měsíc?? Jelikož jestli máme zaplatit 3,8 mil Kč do 10 dnů od nabytí právní moci smíru, tak bychom již měli být zapsání jako majitelé, potřebujeme dům jako zástavu na půjčku, aby nám poslali k vám do právní úschovy peníze pro vyplacení real fondu, a hlavně když máme zaplatit, tak by již mělo být také v katastru správně. Kdo zajistí tuto změnu na katastru? je to jiný případ než prodej, tak jak to proběhne. Děkuji za informaci.“ Na to jí žalobkyně e-mailem ze stejného dne odpověděla: „[právnická osoba], Vklad do katastru probíhá standardně, tedy 20 dní je na nemovitosti plomba, a mezi 21.-30. dnem provede katastr vklad, a to na základě pravomocného usnesení soudu. S pozdravem“ Žalovaná poté na to reagovala e-mailem ze stejného dne a znovu se dotázala: „[právnická osoba] a stihneme tedy těch 10 dní? S pozdravem a hezký den“ Na což jí žalobkyně e-mailem ze stejného dne odpověděla: „To už je na Vás. Nicméně na dny nehleďte, i kdyby to bylo za 30 dní, tak se nic nestane. Přinejhorším protistraně sdělíme, že se s platbou o pár dní opozdíme. Jim by stejně nezbylo nic jiného než se obrátit na exekutora, čímž by ale riskovali zastavení exekuce po zaplacení s tím, že nemalé exekuční náklady by museli zaplatit. Pro nás je prioritou, aby bylo v katastru zapsáno Vaše vlastnické právo k nemovitosti. S pozdravem“.

13. Žalovaná se e-mailem ze dne 15. 3. 2021 zeptala společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], jestli by mohlo dojít k čerpání úvěru, na což jí bylo e-mailem ze dne 15. 3. 2021 odpovězeno, že nikoliv, že nemovitosti jsou stále ve vlastnictví [Anonymizováno].

14. Z daného nemá soud za prokázané, že by žalobkyně žalovanou ujišťovala již před podpisem dohody o smíru, resp. před odesláním návrhu na schválení soudního smíru o tom, že lhůta je dostatečná a že v této lhůtě žalovaná bude schopna uhradit předmětnou částku či že protistrana posečká, jak se snaží žalovaná tvrdit.

15. Žalovaná při ústním jednání dne 6. 6. 2024 uvedla, že mohla čerpat úvěr již na základě podaného návrhu na vklad zástavního práva úvěrující instituce do katastru nemovitostí. Toto tvrzení ovšem neodpovídá skutečnosti, neboť sama žalovaná doložila k důkazu e-mail, který posílala zaměstnankyni žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] se sdělením úvěrující instituce obsahující mj. informaci, že „pokud Vás neuvidíme jako vlastníky na katastru, nelze vyplatit úvěr“. Tudíž i pokud by byl podán návrh na schválení smíru bez písařské chyby, žalovaná by úhradu předmětné částky prostřednictvím mechanismu, tak jak ho nyní popisuje, nemohla stihnout. Navíc žalovaná si musela být vědoma toho, jak funguje poskytování úvěrů, neboť ze živnostenského rejstříku vyplývá, že více než dva roky bylo předmětem jejího podnikání Zprostředkování obchodu a služeb se zaměřením mj. na zprostředkování poskytování úvěrů nebankovními subjekty, kdy více než dva roky bylo předmětem podnikání žalované Zprostředkování spotřebitelského úvěru, a od 3. 3. 2020 až do současnosti je předmětem podnikání žalované Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona s oborem živnosti mj. Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí. Žalovaná dokonce sama několikrát při ústním jednání dne 6. 6. 2024 uvedla, že dříve pracovala v realitách, tudíž i z tohoto ohledu musela nutně znát proces převodu nemovitostí a jejich financování.

16. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že pracoval jako smluvní advokát pro žalobkyni, tato spolupráce byla ukončena k poslednímu dni roku 2023, a tč. se žalobkyní pracuje na některých kauzách jako samostatný advokát. Uvedl, že u žalobkyně pracoval s programem Praetor, do kterého zaznamenávali jednotlivé činnosti při poskytování právních služeb, a v systému byla nastavena hodinová sazba dle smlouvy. Jeho povinností bylo zapisovat čas strávený s klientem a obsah poskytnuté práce. V rámci výslechu tohoto svědka byl právní zástupce žalované vyzván k tomu, aby označil, se kterým záznamem ve faktuře žalovaná nesouhlasí. K tomu uvedl, že chce, aby se svědek vyjádřil k celému seznamu činností na čl. 9 spisu, konkrétně těch, které do záznamu vložil on. Svědek se vyjádřil k činnostem, které provedl 10. 3. 2021, 18. 3. 2021, 29. 3. 2021, 1. 4. 2021, 2. 4. 2021, 7. 4. 2021, 12. 4. 2021, 13. 4. 2021, 15. 4. 2021 a 21. 4. 2021 a uvedl, že tyto řádně zaúčtoval. S odstupem času však nebyl schopen vzpomenout si, jaká konkrétní činnost byla vykonána, nicméně uvedl, že účtované odvedené úkony jsou předem odsouhlaseny klientem. I když toto v praxi neznamená, že ke každé činnosti musí mít advokát pokyn klienta. Nepamatoval si, zda bylo se žalovanou dohodnuto, že před každým odesláním podání má odsouhlasit jeho znění. Texty smluv se časem měnily, v tomto případě si s odstupem času již nepamatoval, jaké konkrétní ujednání bylo se žalovanou. Vypověděl dále, že na tento konkrétní případ si vzpomíná pouze matně, některé detaily si již nepamatuje. Pokud se měl vyjádřit k činnosti 21. 4. 2021, tj. stran návrhu na zastavení exekuce, tak mu tady chybí ještě údaj, zda se jednalo o studium či sepsání. K činnosti 9. 4. 2021 označené jako „sepis návrhu na zastavení exekuce“ se vyjádřit nemohl, protože tuto činnost nevykazoval on. Uvedl, že kolegyně [adresa]. 4. 2021 mohla sepsat návrh na zastavení exekuce v pozici koncipientky, a protože on některou její činnost dozoroval, mohl 21. 4. 2021 tento návrh buď kontrolovat nebo doplňovat. To vydedukoval i z toho, že za 30 minut by nebyl schopen návrh sepsat.

17. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [právnická osoba] soud zjistil, že u žalobkyně pracoval od srpna 2017, v lednu 2021 se začal připravovat na advokátní zkoušky, v dubnu 2021 ukončil práci pro žalobkyni a tč. pracuje jako samostatný advokát. Vypověděl, že co se týče založených faktur, tak podklady k nim nepřipravoval, nicméně na spolupráci se žalovanou si pamatoval. Svědek vypověděl, že se jednalo o situaci, kdy se na ně v průběhu března až května 2020 obrátila žalovaná s manželem s kauzou, která byla poměrně složitá na vysvětlení celé věci. Pracovali v týmu, on pod dozorem jako koncipient [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Jednalo se o to, že žalovaná s manželem nesplnili podmínky zpětné koupě, a až v této době se na nás obrátili, a to za situace, kdy žalovaná často argumentovala tím, že to vlastně koupě nebyla, neboť se jednalo o transakci tzv. naoko. Bylo velmi složité vysvětlit, že po podepsání smlouvy ke koupi došlo, a to i přes možné odlišné ústní ujednání. Popsal, že s ohledem na složitost věci byla žalovaná z jejich strany upozorněna na to, že záležitost není tak jednoznačná, jak se ona domnívá, že nemusí spor vyhrát, proto jí bylo doporučováno zaměřit se na smírné řešení věci. Proto byla podána civilní žaloba, trestní oznámení, snad i podnět ke komoře, toto měl na starosti [tituly před jménem] [jméno FO]. Již si přesně nepamatoval, z iniciativy koho vzešel návrh na smír. U nich to byla strategie, na straně druhé to mohla být příp. obava z trestního stíhání. Svědek uvedl, že zahájili jednání poté, co se žalovanou vyjasnil maximální cenu, kterou je ochotna zaplatit a lhůtu splatnosti. Poté začal jednat s protistranou, ta nějakou dobu probíhala. Navrhovali vzít zpět žalobu a uzavřít novou kupní smlouvu, tam však bylo riziko, že bychom nemohli pokračovat v trestním stíhání, o které žalované šlo, neboť ta měla pořád pocit, že je v právu, cítila se být podvedena, proto nechtěla připustit, aby s nimi uzavřela novou kupní smlouvu. Poté začal svědek jednat s protistranou o sjednání smíru, bylo to vždy po konzultacích, zda je toto přijatelné i pro žalovanou. Za další případ zásadního nedorozumění se žalovanou označil její dotaz v době, kdy se již připravoval na odchod k přípravě ke zkouškám začátkem roku 2021, kdy žalovaná chtěla zodpovědět, co se stane, když nezaplatí v ujednané splatnosti ujednanou částku. Řekl, že toto ho odzbrojilo, po tomto zdlouhavém jednání jí proto vysvětlil, že každý případný procesní postup nějakou dobu trvá a měl na mysli, že pokud by z její strany došlo pouze k mírné prodlevě, nemělo by to mít pádný dosah na celou záležitost. Poté, co se v lednu 2021 na něho klientka obrátila, jeho odpověď byla jediným možným řešením dané situace, když byla již uzavřena dohoda a byl zaslán návrh na uzavření smíru k soudu. Jak vyplývá ostatně z e-mailu na čl. 25 spisu z ledna 2021. Poté odešel na zkoušky, poslední, co si pamatoval bylo, že u soudu mělo dojít k odsouhlasení pozměněné dohody na smír, tzn. nebyla schválena ta dohoda, která byla uzavřena v písemné formě, ale nic dalšího detailnějšího o tom nevěděl. Bylo mu řečeno, že na místě byla uzavřena dohoda s nějakými formulačními změnami. Svědek proto doplnil, že na dotaz žalované, zda stihne zaplatit částku do 10 dnů, již toto nebyl schopen řešit, a to zejména poté, kdy veškeré podmínky smíru se žalovanou před podáním návrhu řádně schválil. Proto žalované jinou radu než tu, která je zaznamenána v e-mailu ze dne 14. 1. 2021, dát ani nemohl. Chtěl dále dodat, že neměl zájem tlačit žalovanou k přípravě smíru, neboť případná příprava nové kupní smlouvy a zpětvzetí žaloby by byla pro moji práci jednodušší. Vycházel však z toho, že postoj klientky byl takový, že jí bylo ublíženo a protistrana by měla za toto jednání pykat. Svědek dále upřesnil, že ve sporu protistrana nebyla ochotna přistoupit na poskytnutí příp. delší lhůty k uhrazení sjednané ceny, vybavil si, že na začátku jednání protistrana navrhovala mnohem kratší lhůtu, než byla ta, která se objevila v konečném návrhu. Svědek navrhoval mnohem delší lhůtu, a co si pamatoval, tak na uvedené lhůtě v návrhu smíru se po jednáních obě strany byly schopny sejít. Naopak bylo poměrně složité ujednat s protistranou alespoň tu lhůtu, která ujednána byla. Svědek zkonstatoval, že první nedorozumění vzniklo ohledně nepochopení důsledků uzavření nové kupní smlouvy ze strany žalované, a to byl důvod, proč se přistoupilo k návrhu na smír. Vypověděl, že si myslel, že důvod, proč budou jednat o smíru, žalovaná pochopila, proto ho následně překvapil její dotaz, kdy obdrží novou kupní smlouvu. Nepamatoval si, že by měl informaci o tom, že tuto příp. potřebuje z důvodu zástavy nemovitosti, nicméně jít cestou sjednání nové kupní smlouvy bylo odmítnuto z důvodu, že toto odmítala sama žalovaná kvůli pocitu nespravedlnosti od protistrany. Uvedl, že návrh smíru vypracoval on a advokát protistrany. Bylo to po přeposílání si různých námitek, komentářů a po revizích textu. Je to již 5 let, nicméně předpokládal, že konečný návrh na schválení smíru zpracovával on. Pokud se měl vyjádřit k jeho odpovědi žalované z 14. 1. 2021 (na čl. 25 spisu), měl za to, že v této chvíli na její dotaz již nemohl věc ovlivnit a žádnou jinou radu než tu, kterou jí poskytl, dát již nemohl. Vysvětlil jí, že v případě podání návrhu na exekuci by věc posuzoval jako šikanózní výkon práva a celou odpověď mínil v tom smyslu, že pouhé příp. zahájení exekuce není možné považovat za příp. újmu. Po tomto e-mailu další informace, kolik dnů by žalovaná potřebovala k zaplacení dojednané ceny, již neobdržel. K e-mailu z 23. 11. 2020 (čl. 64 spisu) ještě upřesnil, že k odsouhlasení 10 dnů ke splacení dlužné částky došlo již před tímto e-mailem, kdy se zpracovávaly podmínky návrhu pro smír. Tento e-mail byl vypracován až poté, kdy došlo k prvnímu nedorozumění ze strany žalované, která čekala na příp. novou kupní smlouvu a kde jí bylo opětovně vysvětleno nedorozumění s tím, když i poté souhlasila se lhůtou 10 dnů k zaplacení dlužné částky. Svědek měl potřebu k celé záležitosti ještě uvést, že od žalované nikdy v průběhu jednání neobdržel žádost o pozastavení činnosti a za situace, kdy se obával, že by spor ve věci mohla prohrát, nehodlal riskovat, že by ke složitě ujednanému smíru nemuselo ve finále dojít. Považoval za důležité, aby žalovaná nepřišla o nemovitost, a to se povedlo dosáhnout.

18. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (dříve Homolové) soud zjistil, že do advokátní kanceláře žalobkyně nastoupila v říjnu 2020 po ukončení magisterského studia na právnické fakultě a na případu spolupracovala s [tituly před jménem] [jméno FO]. V advokátní kanceláři pracovala od října 2020 do prosince 2021, poté odešla na státní zastupitelství a tč. je na mateřské dovolené. Její činnost však byla okrajová, před ní se případem zabýval [tituly před jménem] [právnická osoba] a ona se k případu dostala v době, kdy již byl uzavřený a podepsaný smír. Pamatovala si, že k jednání soudu nejela proto, že byly restrikce v důsledku covidu a ona ještě neměla auto, i proto k jednání soudu jel kolega [tituly před jménem] [jméno FO], který celou tuto kauzu zaštiťoval. Ohledně vyúčtování práce na faktuře z čl. 7 spisu sdělila, že si již dopodrobna nepamatuje, jaká konkrétní činnost byla v době 3 hodin účtována. Vzpomněla si, že došlo v kauze k nějakému problému a že toto mohl být jeden z posledních úkonů ve věci. Svědkyně se vyjádřila k tomu, jak pracovala na případech obecně. Popsala, že advokátní kancelář pracovala se systémem Praetor, který umožňoval nastavit si stopky. Poté, co se seznámila s podáním a začala pracovat na případu, funkci stopky vždy využívala. I telefonické hovory s klientem byly propojeny se stopkami, takže bylo možné následně vykonávat kontroly činností. Jejich mzda byla fixní, takže nebylo důvodu činnosti vykonávat a vykazovat jinak. Uvedla, že žalovanou dotázaná činnost zřejmě koresponduje se sepisem konečné zprávy pro klientku, nedokázala říct, zda by někdo jiný činnost provedl rychleji, nicméně dozor nad její činností a jejím výkazem vykonával [tituly před jménem] [jméno FO]. Upřesnila, že primárně se věnovala trestnímu a obchodnímu právu, nepamatovala si, jak dlouho jí sepis návrhu na zastavení exekuce mohl trvat a ani neuměla posoudit, za jak dlouhou dobu by tento návrh připravil někdo jiný. Pamatovala si, že s klientkou telefonicky mluvila, že byl covid, proto s klienty většinou mluvili telefonicky, ale dopodrobna si již nepamatovala, o čem hovořily. Okrajově si pamatovala, že byly problémy s vyplacením peněz, ale detailně si nepamatovala, o čem jejich hovor byl, když je to záležitost stará 4 roky. Svědkyně dále popsala, že činnosti do systému zadávala buď bezprostředně nebo na konci pracovního dne. Vždy si ale do zápisů poznamenala výsledek ze stopky. Jako koncipientku ji vždy kontroloval advokát, kterému byl případ přidělen. Zpětně si nevybavila do detailu, jaká konkrétní činnost byla vykazována, ale tu činnost, která je poznamenána, provedla. Uvedla, že určitě se délka přípravy odvíjela od dané problematiky.

19. Pokud jde o otázku odpovědnosti advokáta za újmu způsobenou klientovi při výkonu advokacie, soud posoudil takto: Dle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, odpovídá advokát klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. Dle odst. 4 téhož ustanovení se advokát nebo společnost odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

20. Dle § 16 odst. 1 zákona o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle odst. 2 téhož ustanovení je při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

21. Dle § 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. se odměna advokáta za poskytování právních služeb řídí jeho smlouvou s klientem, není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky i o mimosmluvní odměně. Podle § 3 této vyhlášky je smluvní odměna ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Podle § 4 odst. 1 této vyhlášky je-li sjednána smluvní odměna podle počtu hodin, nebo jiných časových jednotek, náleží dohodnutá sazba z časové odměny za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Na požádání klienta je advokát povinen při vyúčtování odměny advokáta předložit klientovi časovou specifikaci poskytnutých právních služeb.

22. K žalované částce ve výši 74 527 Kč s příslušenstvím bylo v řízení na základě provedených důkazů prokázáno, že žalobkyně (advokát [tituly před jménem] [jméno FO], a [tituly před jménem] [jméno FO], dříve [Anonymizováno]) poskytli žalované právní služby v rozsahu, obsahu a v časovém rozmezí tak, jak bylo uvedeno v seznamu připojených činností u každé z faktur. Žalovaná nejdříve v řízení velmi neurčitě rozporovala, že by jí předmětné právní služby byly poskytnuty, ovšem následně k výslovnému dotazu soudu upřesnila, že jejich poskytnutí a rozsah vč. časové dotace nerozporuje, ale namítá, že byly poskytnuty z důvodu pochybení na straně žalobce, resp. jeho pracovníků. Tato nejnovější námitka žalované souvisí zejména se vzájemným návrhem žalované. Žalovaná ve vzájemném návrhu uvedla, že jí měla vzniknout škoda ve výši vzájemného návrhu tím, že žalobkyně v návrhu na schválení smíru ve věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 21 C 25/2020 zcela pochybila, když u nemovitostí, které byly předmětem smíru, zaměnila správný pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] za pozemek parc. č. [Anonymizováno] V návaznosti na tvrzené pochybení žalobkyně měl soud vydat usnesení o schválení smíru obsahující rovněž chybné označení daného pozemku, což mělo zapříčinit to, že žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením smírem dohodnuté částky za pozemky. Z důvodu prodlení žalované s uhrazením smírné částky zahájila společnost [Anonymizováno] [adresa] a.s., IČO: [IČO] (žalovaný v řízení sp. zn. 21 C 25/2020) exekuční řízení, čímž žalované vznikla povinnosti uhradit náklady exekučního řízení a právního zastoupení společnosti [Anonymizováno] [adresa] a.s. v exekučním řízení.

23. Pokud jde o písařskou chybu v návrhu žalobkyně na schválení soudního smíru, ani ta nemohla mít žádný vliv na to, že žalovaná následně neměla finanční prostředky k včasné úhradě předmětné částky dohodnuté smírem. Okresní soud v Kladně v usnesení ze dne 2. 3. 2021 čj. 21 C 25/2020-74 výslovně uvedl, že „v písemném vyhotovení usnesení, tj. v usnesení o schválení smíru, soud uvedl parcelní číslo pozemku – orné půdy jako parc. č. [Anonymizováno] ačkoli správně mělo být uvedeno v souladu s žalobním návrhem a v souladu s připojenými listinami parcelní číslo pozemku – orné půdy takto: parc. č. [Anonymizováno] orná půda.“. Vydání usnesení o schválení soudního smíru s písařskou chybou tudíž nebylo vydáno v důsledku pochybení žalobkyně.

24. Soud vyhodnotil, že neexistuje příčinná souvislost mezi jednáním žalobkyně a vznikem škody, když žalobkyně ihned poté, co bylo žalované doručeno vyrozumění o zahájení exekuce podala jménem žalované návrh na zastavení exekučního řízení podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve kterém argumentovala mj. tím, že podání exekučního návrhu ze strany oprávněného a vedení exekučního řízení v této podobě představuje toliko šikanózní výkon práva, jehož jediným účelem je způsobit povinným (žalované a jejímu manželovi) další finanční výdaje spojené s náklady exekuce a znemožnit jim faktické uhrazení dluhu. Žalovaná se po podání návrhu na zastavení exekuce dotazovala [tituly před jménem] [jméno FO] na stav věci a ten ji informoval, že návrh na zastavení exekuce byl podán, ale nebylo o něm prozatím rozhodnuto. Žalovaná ovšem, aniž by bylo o návrhu na zastavení exekuce meritorně rozhodováno, zmocnila obecného zmocněnce [Anonymizováno] [Anonymizováno] k vyřízení této věci, a žalobkyni o tom neinformovala, ani s ní tento postup nekonzultovala. O zpětvzetí návrhu na zastavení exekuce ze strany obecného zmocněnce ze dne 19. 5. 2021 pak Okresní soud v Kladně rozhodl usnesením ze dne 24. 5. 2021 čj. 52 EXE 231/2021-97 tak, že řízení o návrhu povinných na zastavení exekuce ze dne 23. 4. 2021 zastavil. Samotné zpětvzetí návrhu na zastavení exekuce se dostalo žalobkyni od žalované až poté, co žalovaná napsala dne 2. 6. 2021 e-mail adresovaný [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [adresa], ve kterém přeposlala těmto adresátům e-mail od zmocněnce s informací o doručení rozhodnutí týkající se zastavení výkonu rozhodnutí a o tom, že se bude zmocněnec na základě udělené plné moci vzdávat jménem žalované a jejího manžela práva na odvolání. K tomuto e-mailu žalované pak reagoval [tituly před jménem] [jméno FO] se sdělením, že neví, za jakých okolností ke zpětvzetí návrhu na zastavení exekuce došlo a že jej musela podat osoba, které žalovaná udělila plnou moc. Dodal, že tento postup nebyl s žalobkyní nikterak konzultován. Na e-mail [tituly před jménem] [jméno FO] reagovala žalovaná poté tak, že ke zpětvzetí nedala pokyn a že o něm nevěděla. Dodala, že zpětvzetí byla chyba zmocněnce, se kterým si již toto vyříkali. Z daného proto vyplývá, že nemůže být dána za dané situace příčinná souvislost mezi jednáním žalobkyně a vzniklou škodou. Navíc sama žalovaná uznala, že tento krok byl chybou na její straně.

25. Žalovaná navíc nebyla schopna prokázat porušení povinnosti ze strany žalobkyně ani k výzvě soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř., která jí byla poskytnuta na jednání dne 6. 2. 2025 s lhůtou 15 dnů. Důkazní návrhy učiněné v návaznosti na tuto výzvu pak soud zamítl, když tyto byly nadbytečné a soud měl již skutečnosti za prokázané na základě již dříve provedených důkazů. Navrhované důkazy by již na zjištění stavu v dané věci nemohly nic změnit.

26. O nákladech řízení žalobkyně soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni náklady přiznal v celkové výši 123 724 Kč. Tyto žalobkyni přiznal za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu – vyhláška č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) s tarifní hodnotou 74 527 Kč dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT: převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva ze dne 20. 12. 2023, písemné podání – žaloba ze dne 25. 1. 2024, tj. 3 x 4 100 Kč vč. DPH, tj. celkem 14 883 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení za 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT s tarifní hodnotou 771 729 Kč dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT: písemné podání – vyjádření ze dne 11. 4. 2024, účast na jednání před soudem dne 6. 6. 2024, písemné podání – vyjádření k výzvě soudu ze dne 19. 6. 2024, písemné podání – vyjádření ze dne 2. 9. 2024, účast na jednání před soudem dne 6. 2. 2025, účast na jednání před soudem dne 22. 5. 2025, písemné podání – závěrečný návrh ze dne 28. 5. 2025, tj. 7 x 11 420 Kč vč. DPH, tj. celkem 96 727,40 Kč.Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT s tarifní hodnotou 697 202 Kč dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT za písemné podání – vyjádření ze dne 17. 3. 2025 ve výši 13 431 Kč, neboť podání žalované ze dne 21. 2. 2025 jí bylo zasláno pouze na vědomí, navíc toto stanovisko mohla sdělit u dalšího jednání soudu 22. 5. 2025. Soud žalobkyni nepřiznal ani náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 AT v poloviční sazbě s tarifní hodnotou 697 202 Kč dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT za písemné podání – vyjádření k výzvě soudu ze dne 3. 5. 2024, tj. zaslání oznámení o uplatnění nároku na náhradu škody z titulu pojištění profesní odpovědnosti advokátů ve výši 6 715,50 Kč. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 AT v poloviční sazbě s tarifní hodnotou 771 729 Kč dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT za písemné podání – vyjádření k výzvě soudu ze dne 4. 7. 2024, když tímto podáním žalobkyně poskytla soudu kontakt na [tituly před jménem] [jméno FO] a za písemné podání – vyjádření ze dne 7. 2. 2025, když tímto podáním žalobkyně soudu poskytla telefonní číslo [tel. číslo] [tituly před jménem] [jméno FO] (tč. na mateřské dovolené), tj. celkem nepřiznal 13818,20 Kč.Za této situace soud žalobkyni proto přiznal paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024, za 7 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 7 x 300 Kč = 2 100 Kč + 21 % DPH ve výši 441 Kč; celkem 2 541 Kč a paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025, za 4 úkony právní služby po 450 Kč, tj. 4 x 450 Kč = 1 800 Kč + 21 % DPH ve výši 378 Kč; celkem 2 178 Kč. Celkově za paušální náhradu hotových výdajů soud žalobkyni přiznal 4 719 Kč.Dále soud žalobkyni přiznal na cestovném k jednání soudu dne 6. 6. 2024; [adresa] a zpět celkem 821 Kč (za 86 km, palivo za 38,20 Kč/l, sazba náhrady vozidla 5,60 Kč, spotřeba 6,00), k jednání soudu dne 6. 2. 2025; [adresa] a zpět celkem 828 Kč (za 86 km, palivo za 35,80 Kč/l, sazba náhrady vozidla 5,80 Kč, spotřeba 6,00), k jednání soudu dne 22. 5. 2025; [adresa] a zpět celkem 828 Kč (za 86 km, palivo za 35,80 Kč/l, sazba náhrady vozidla 5,80 Kč, spotřeba 6,00).Soud žalobkyni přiznal za náhradu za promeškaný čas strávený na cestě na jedno soudní jednání do Kladna dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve znění do 31. 12. 2024, a to celkem [hodnota] započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 4 x 100 Kč = 400 Kč + 21 % DPH ve výši 84 Kč; celkem 484 Kč. Za náhradu za promeškaný čas strávený na cestě na dvě soudní jednání do Kladna dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve znění od 1. 1. 2025, a to celkem [hodnota] započatých půlhodin po 150 Kč, tj. 8 x 150 Kč = 1 200 Kč + 21 % DPH ve výši 252 Kč; celkem 1 452 Kč. Soud žalobkyni přiznal i soudní poplatek ve výši 2 982 Kč.

27. Protože u žalobkyně nedošlo k naplnění podmínek odpovědnosti, nepřichází v úvahu ani jakákoli odpovědnost vedlejšího účastníka z titulu pojistného plnění, a tak soud rozhodl o úspěchu vedlejšího účastníka, když tento se plně odvíjí od úspěchu žalobkyně, kterou v řízení podporoval. O nákladech řízení vedlejšího účastníka na straně žalobkyně soud rozhodl dle vyhlášky [právnická osoba] č. 254/2015 Sb. podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za tyto úkony ve smyslu § 1 odst. 3 citované vyhlášky, když za 1 úkon náleží 300 Kč. Vedlejšímu účastníkovi přiznal soud náhradu za tyto úkony: vstup vedlejšího účastníka do řízení a vyjádření vedlejšího účastníka ke vzájemnému návrhu žalované ze dne 29. 4. 2024 (dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), příprava účasti na jednání před soudem dne 5. 6. 2024 (dle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky), účast na jednání před soudem dne 6. 6. 2024 (dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky), vyjádření vedlejšího účastníka ze dne 6. 9. 2024 (dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), příprava účasti na jednání před soudem dne 5. 2. 2025 (dle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky), účast na jednání před soudem dne 6. 2. 2025, přesahující dvě hodiny, tj. 2 úkony (dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky), příprava účasti na jednání před soudem dne 21. 5. 2025 (dle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky), účast na jednání před soudem dne 22. 5. 2025 (dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky) a závěrečný návrh vedlejšího účastníka ze dne 29. 5. 2025 (dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky). Pokud vedlejší účastník nárokoval přiznání odměny za zaslání reakce vedlejšího účastníka na vyjádření žalované ze dne 16. 5. 2025 (dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), tak odměna za tento úkon soudem přiznána nebyla, neboť podání žalované ze dne 21. 2. 2025 soud zasílal vedlejšímu účastníkovi pouze na vědomí. Proto soud za 10 úkonů přiznal částku ve výši 3 000 Kč. Dále pak soud přiznal vedlejšímu účastníkovi náhradu cestovních nákladů (jízdného) k nadepsanému soudu na trase [adresa] v souvislosti s jednáními konanými dne 6. 6. 2024, 6. 2. 2025 a 22. 5. 2025 za použití osobního automobilu Škoda Superb, reg. zn.7AX 5688 (palivo: Natural 95, počet ujetých kilometrů na jedné cestě: ([adresa] x 39 km, tedy celkem [hodnota] km, průměrná spotřeba: 7,1 l, vyhlášková cena paliva Natural 95: pro r. 2024 – 38,20 Kč a pro r. 2025 – 35,80 Kč), a to v celkové výši 1 951 Kč. Na náhradě nákladů bylo tedy přiznáno celkem 4 951 Kč.

28. Protože v řízení vznikl soudu náklad v souvislosti s poskytnutím svědeckých výpovědí, rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti žalované zaplatit státu svědečné s tím, že jeho výše bude upřesněna po faktickém zaplacení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 74 527 Kč s příslušenstvím proti žalované.

2. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 6. 2025, č.j. 223 C 30/2024-256, soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 74 527 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 527 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu o zaplacení částky 697 202 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 8. 3. 2024 do zaplacení, podané jako vzájemný návrh žalované, zamítl (výrok II.), rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 123 724 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok III.), rozhodl o povinnosti žalované zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 951 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV) a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů státu 100 % s tím, že přesná výše bude vyčíslena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci usnesení o vyčíslení nákladů státu (výrok V.).

3. Usnesení zdejšího soudu ze dne 24. 2. 2025, č.j. 223 C 30/2024-190, soud přiznal svědku [tituly před jménem] [jméno FO], narozenému , datum, , bytem [adresa], náhradu nákladů spojených s podáním svědecké výpovědi u Okresního soudu v Kladně dne 6. 2. 2025, a to náhradu ušlého výdělku v rozsahu 4 hodin ve výši 968 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 2. 2025. Dne 1. 4. 2025 byl vyhotoven poukaz na proplacení částky 968 Kč z rozpočtových prostředků svědkovi.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 2. 2025, č.j. 223 C 30/2024-191, soud přiznal svědku [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], narozenému , datum, bytem [adresa], náhradu nákladů spojených s podáním svědecké výpovědi u Okresního soudu v Kladně dne 6. 2. 2025, a to náhradu ušlého výdělku v rozsahu 6 hodin ve výši 1 452 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 2. 2025. Dne 1. 4. 2025 byl vyhotoven poukaz na proplacení částky 1 452 Kč z rozpočtových prostředků svědkovi.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2025, č.j. 223 C 30/2024-222, soud přiznal svědkyni [tituly před jménem] [jméno FO], narozené , datum, , bytem [adresa], svědečné, a to cestovné v souvislosti s cestou k jednání k Okresnímu soudu v Kladně dne 22. 5. 2025, ve výši 847 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 5. 2025. Dne 20. 6. 2025 byl vyhotoven poukaz na proplacení částky 847 Kč z rozpočtových prostředků svědkyni.

6. Vzhledem k tomu, že ze strany soudu již došlo k úhradě veškerého svědečného v souvislosti s poskytnutím svědeckých výpovědí shora uvedených svědků, v návaznosti na bod V. rozsudku zdejšího soudu ze dne 12. 6. 2025, č.j. 223 C 30/2024-256, soud vyčíslil podle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, náhradu nákladů státu, které je žalovaná povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně do 3 dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení o vyčíslení nákladů státu, částkou 3 267 Kč (968 Kč + 1 452 Kč + 847 Kč).