Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 684 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 6. 4. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky 12 684 Kč od 7. 12. 2023 do 5. 4. 2024 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 452 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 752 Kč a příslušenství s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba] [IČO] IČO, , uzavřela se žalovaným dne 20. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Smlouva byla uzavřena elektronicky po registraci žalovaného na stránkách [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], po uhrazení verifikační platby a provedení schvalovacího procesu, při němž právní předchůdkyně posuzuje úvěruschopnost klientů včetně nahlédnutí do příslušných registrů. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč na jeho účet. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni částku ve výši 24 378 Kč spolu s příslušenstvím do 14. 6. 2023. Žalovaný se dále zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a nahradit náklady na upomínání. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž o každém jednotlivém postoupení je vyhotoveno společné prohlášení smluvních stran o postoupení, požaduje po žalovaném zaplatit dlužnou jistinu ve výši 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 12. 2023 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 2 752 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 478 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 130,96 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. V průběhu řízení podáním ze dne 30. 5. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 3 316 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 3 316 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 130,96 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 478 Kč, co do nákladů spojených uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 2 752 Kč. Uvedla, že nedisponuje důkazními prostředky, kterými by mohla prokázat skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně s dostatečnou péčí zkoumal úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto navrhla řízení částečně zastavit dle shora uvedeného návrhu s tím, že po částečném zpětvzetí žaloby zbývá žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 684 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 7. 12. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Soud následně řízení co do částky 3 316 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 3 316 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 130,96 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 478 Kč, co do nákladů spojených uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 2 752 Kč, částečně zastavil.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.
5. Podle předložené listiny nazvané „smlouva o úvěru č. [hodnota] “ datované dne 20. 5. 2023 se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč na účet, žalovaný se měl naproti tomu zavázat vrátit poskytnuté prostředky do 14. 6. 2023. Pro případ prodlení žalovaného s jakoukoli úhradou obsahuje listina i sankční ujednání.
6. Listina výše specifikovaná („smlouva“) byla žalobkyní předložena bez podpisu žalovaného. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena elektronicky na webových stránkách právní předchůdkyně, takové tvrzení nebylo v řízení prokázáno, pro zachování písemné formy by musela být opatřena elektronicky uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalovaného v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách [Anonymizováno] není dostatečným důkazem. Uvedení osobních údajů žalovaného na listině není dostatečným důkazem jeho projevu vůle, když přístup k těmto údajům nemá pouze žalovaný osobně, ale může jimi disponovat množství osob. Žalobkyně sama následně z důvodu nesplnění povinnosti úvěruschopnost žalovaného zkoumat ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nárokovala pouze shora uvedenou částku z titulu bezdůvodného obohacení.
7. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení předžalobní výzvou ze dne 26. 3. 2024, jak bylo prokázáno dopisem včetně poštovního podacího archu, s uvedením splatnosti nejpozději 5. 4. 2024.
8. Žalovaný v průběhu řízení tvrzení žalobkyně nerozporoval, netvrdil, že by poskytnuté peněžní prostředky řádně vrátil.
9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.
10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.
12. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18).
14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Protože v řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000Kč a žalovaný na dluh zaplatil pouze 7 316 Kč, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., dle § 2993 o. z. právo na vydání těchto prostředků, jelikož nebylo zjištěno, že by žalovaný zbylou částku ve výši 12 684 Kč zaplatil.
17. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 26. 3. 2024 s určením splatnosti dne 5. 4. 2024, od následujícího dne je žalovaný v prodlení.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 684 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.