Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 600 Kč za období od 26. 11. 2024 do zaplacení a částku 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 500 Kč za období od 26. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 426,91 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 600 Kč za období od 22. 10. 2024 do 25. 11. 2024 a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 451,72 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 500 Kč za období od 22. 10. 2024 do 25. 11. 2024 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 4 500 Kč za období od 26. 11. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 737 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 29 100 Kč s příslušenstvím. Nárok č. 1 ve výši 24 600 Kč s příslušenstvím odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 2. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu téhož dne předala peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti, jež se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku a sjednaných poplatků v 21 měsíčních splátkách po 2 658 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 9. 2024. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Dosud na dlužnou částku uhradil pouze 400 Kč. Nárok č. [hodnota] ve výši 4 500 Kč s příslušenstvím žalobkyně dále odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 22. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu téhož dne předala peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti, jež se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku a sjednaných poplatků v 78 týdenních splátkách po 444 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 2. 2024. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Dosud na dlužnou částku uhradil pouze 10 500 Kč. Pohledávky byly s účinností ke dni 21. 10. 2024 postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Dlužnou částku však neuhradil, ačkoliv k tomu byl před podáním žaloby vyzván. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení pouze částky představující bezdůvodné obohacení, a to dlužné jistiny ve výši 24 600 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 426,91 Kč za období od 3. 9. 2024 do 21. 10. 2024 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 600 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, a dále dlužné jistiny ve výši 4 500 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 451,72 Kč za období od 20. 2. 2024 do 21. 10. 2024 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Z předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 22. 8. 2022 v listinné podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatek (včetně úroku) v celkové výši 16 708 Kč. [adresa] 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Celkovou dlužnou částku se zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 444 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr dosud zaplatil 10 500 Kč.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále podepsali dne 2. 12. 2022 v listinné podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatek (včetně úroku) v celkové výši 30 809 Kč. Částka 25 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Celkovou dlužnou částku se zavázal uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 658 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr dosud zaplatil 400 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že pohledávky z výše uvedených smluv o úvěru byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením zaslaným na jeho adresu dne 11. 11. 2024. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data doručení oznámení.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 12. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky do 15. 1. 2025.
8. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně dne 22. 8. 2022 poskytnuta v hotovosti částka 15 000 Kč a dne 2. 12. 2022 částka 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit ve sjednané lhůtě splatnosti, dosud však zaplatil toliko 10 500 Kč, resp. 400 Kč. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, o čemž bylo žalovanému zasláno písemné oznámení společně s výzvou k plnění. K úhradě dlužné částky byl žalovaný opětovně vyzván před podáním žaloby.
9. Soud právně posoudil spor za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“).
10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.
13. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhala pouze vydání bezdůvodného obohacení. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši 15 000 Kč a částku ve výši 25 000 Kč, což stvrdil svým podpisem na úvěrových smlouvách, přičemž dosud na dlužnou částku zaplatil pouze 10 500 Kč, resp. 400 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 4 500 Kč a částky 24 600 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení také vrátit. Pohledávka na zaplacení výše uvedených částek byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. V tomto rozsahu je proto žaloba důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se s placením dluhu v prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1969 a § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zákonný úrok z prodlení však soud žalobkyni přiznal až od 26. 11. 2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu právní předchůdkyně žalobkyně poprvé učinila dne 11. 11. 2024 a stanovila lhůtu k plnění do 10 dnů po obdržení výzvy. Výzva byla doručena třetí pracovní den po odeslání a od té doby běžela desetidenní lhůta k plnění, jejíž konec připadl na neděli 24. 11. 2024, proto poslední dnem splatnosti byl následující pracovní den 25. 11. 2024. Ode dne 26. 11. 2024 je tak žalovaný v prodlení a od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení.
14. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 600 Kč za období od 26. 11. 2024 do zaplacení a částky 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 500 Kč za období od 26. 11. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývající části úroku z prodlení soud žalobu druhým výrokem zamítl jako nedůvodnou.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a v řízení procesně úspěšnější žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 737 Kč, neboť neúspěch žalobkyně ve věci v části příslušenství je v poměru k částce, která byla žalobkyni přiznána, zcela nepatrný. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 164 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 100 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, s ohledem na přechodné ustanovení v čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., neboť tyto úkony právní služby byly učiněny před nabytím účinnosti této vyhlášky, a z částky 400 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.
16. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.