Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

224 C 104/2026

Téma · generováno AINeplatnost spotřebitelského úvěru pro neposouzení úvěruschopnosti

Soud: Okresní soud v KladněDatum rozhodnutí: 21. 8. 2026Č. j.: 224 C 104/2026-53Soudkyně: JUDr. Jitka SikorováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2. 10. 2026Předmět řízení: o zaplacení částky 34 593 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKD:2026:224.C.104.2026.1
náklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtynáhrada nákladůpostoupení pohledávky

Shrnutí · generováno AI

Věřitel požadoval vrácení půjčených peněz, smluvní úroky a úroky z prodlení. Soud zjistil, že nebylo doloženo prověření schopnosti dlužníka úvěr splácet, takže úvěrová smlouva je neplatná. Přiznal proto jen vrácení 30 000 Kč a zákonný úrok od prodlení po výzvě, další nároky zamítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Nebyla-li před poskytnutím spotřebitelského úvěru prokázána řádná a důkladná kontrola úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je smlouva podle § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. Poskytovateli náleží jen vrácení poskytnuté jistiny jako bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2993 občanského zákoníku, nikoli smluvní úroky. Zákonný úrok z prodlení vzniká až po marném uplynutí lhůty z výzvy k vydání obohacení.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Soud proto uzavřel, že řádné a důkladné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru prokázáno nebylo.
    Zobrazit v textu
  • Žalovaný se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil o částku 30 000 Kč a je povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat.
    Zobrazit v textu
  • Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť v důsledku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni náleží pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení, nikoli nárok na smluvní úroky a související příslušenství.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 9.6.2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 4 593 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 34 593 Kč od 16.12.2024 do 8.6.2026, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 593 Kč od 9.6.2026 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 34 593 Kč od 9.6.2026 do zaplacení, se žaloba zamítáIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 403,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 34 593 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Tvrdí, že pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 4. 2026 se společností [právnická osoba]. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 7. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu poskytla úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny a splácet přirostlé úroky vždy k 14. dni v měsíci. Protože žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, byl úvěr ke dni 15. 12. 2024 zesplatněn. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 593 Kč a zákonného úroku z prodlení od 16. 12. 2024 do zaplacení. Pro případ, že by nebyl prokázán nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uplatňuje žalobkyně rovněž nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající poskytnuté částce 30 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil k výzvě soudu ohledně rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 15. 7. 2024, potvrzení o provedených platbách a smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč, a to platbou ve výši 22 000 Kč dne 15. 7. 2024 a platbou ve výši 8 000 Kč dne 18. 7. 2024. Ze zprávy [právnická osoba]., ze dne 27. 7. 2026 soud dále zjistil, že žalovaný byl jediným disponentem účtu č. [č. účtu] a že na tento účet byly uvedené částky poukázány. Pohledávka z uvedeného závazkového vztahu byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2026 postoupena žalobkyni, která se stala aktivně věcně legitimovanou k jejímu soudnímu vymáhání. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2026 soud zjistil, že žalovaný byl o změně v osobě věřitele vyrozuměn. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 5. 2026 pak vyplynulo, že žalobkyně žalovaného před zahájením řízení vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů a současně jej upozornila na možnost soudního vymáhání pohledávky v případě nesplnění dluhu. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že tato výzva byla k poštovní přepravě podána dne 2. 6. 2026.

4. Soud posoudil právní vztah účastníků jako vztah ze spotřebitelského úvěru. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti spotřebitelského úvěru. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. Žalobkyně nepředložila žádné podklady dokládající posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Nebyly doloženy údaje o jeho příjmech, výdajích, dalších závazcích ani výsledky lustrací v příslušných registrech. Nebylo tak prokázáno, z jakých konkrétních údajů právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela, jak tyto údaje vyhodnotila a zda měla dostatečný skutkový podklad pro závěr, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Soud proto uzavřel, že řádné a důkladné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru prokázáno nebylo.

8. V řízení však bylo prokázáno, že žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč, a to na účet č. [č. účtu], jehož byl žalovaný jediným disponentem. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na poskytnutou částku cokoli uhradil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil o částku 30 000 Kč a je povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

9. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od okamžiku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popřípadě uplynutí lhůty, která je v této výzvě stanovena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 30. 5. 2026 a k poštovní přepravě ji podala dne 2. 6. 2026. Ve smyslu § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 5. 6. 2026. Žalobkyně v ní stanovila lhůtu k plnění tří dnů od doručení výzvy, která uplynula dne 8. 6. 2026. Ode dne následujícího, tj. od 9. 6. 2026, je žalovaný v prodlení.

10. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť v důsledku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni náleží pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení, nikoli nárok na smluvní úroky a související příslušenství.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 403,21 Kč, přičemž tato částka představuje 73,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 730 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 593 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací